Představujeme Contemporary Theatre a také nejlepší videoklipy s baletem

  1. 1
  2. 2

Jak chcete v praxi překonávat tuhle hranici mezi „nezávislým“ a „komerčním“ a proč myslíte, že by se vlastně měly tyhle oblasti propojovat? Není to v rozporu s tím, že jste neziskový projekt?

My tu hranici nechceme překonávat, spíš ji otevřít nebo rovnou smazat. (smích) Tím se dostávám k dalšímu bodu, na kterém jsme se shodly. Tanec je zkrátka tanec. Nevnímáme ho jako „umělecký“ nebo „komerční“, vnímáme ho jako „entertaining“, a ten je buď dobrý, nebo špatný. Rozhodnout, že někdo je umělec, protože dělá balet, a druhý není, protože dělá street dance, je nesmysl. Celovečerní představení primárně dělá téma, jeho zpracování, sdělitelnost, dramaturgie a výkon interpretů, a to, jakým pohybovým materiálem ho umělec naplní, je čistě otázka osobního vkusu. Doba, kdy street, když už ho používám jako příklad protikladu k obecně vnímanému umění, dělalo pár dětí pro zábavu, je pryč. Ty děti vyrostly a jsou z nich lidé, kteří vyčerpali svůj čistě „show“ potenciál. Teď už mají témata, chtějí svou tvorbou sdělovat a směřují k umělečtějším hodnotám svých projektů. Jen se vyjadřují jinak a to je přece super, ne?

Pokud se bavíme o komerčnosti – ve smyslu „zaměřeno na zisk“, nevidíme žádný kontrast s tím, že jsme tzv. neziskový projekt – i ten může přeci evidovat z dílčích činností zisk, který dále pomůže s ostatními aktivitami, jež je nutné velmi silně dotovat.

Je to opravdu ambiciózní projekt, včetně rezidence Summer LAB. Jak to vše dokážete produkčně zajistit?

V současné době pilotní projekt zajišťujeme my tři, společně se zázemím Contemporary – prostor pro tanec a produkční součinností agentury Art 4 People. Momentálně jsme ve fázi ladění, zkoušení, hledání a propojování různých tvůrců a různých žánrů a samozřejmě hledání finančních zdrojů. Tím spíš jsme však otevření jakémukoli druhu partnerství, to znamená i co se týče produkční či marketingové činnosti.

Děkuji za rozhovor a přeji hodně zdaru.

 

Český tanec v zahraničí
V dánském Aarhusu probíhal od 20. do 30. dubna taneční festival Spring Forward, který zaštituje síť Aerowaves. Českou taneční scénu zastupovala choreografka Věra Ondrašíková s inscenací Guide. Inscenace z roku 2015 si pohrává s tématem protnutí časoprostoru, možnosti setkání se svým vlastním já z minulosti, respektive budoucnosti. Pro toto setkání vytváří snovou krajinu za pomoci laserové projekce a v rozčleněném prostoru přivádí do kontaktu dva performery rozdílných generací. Jaro Ondruš získal za interpretaci cenu Tanečník roku na České taneční platformě 2016, jeho protějškem je tanečník a mim Josef Kotěšovský, v alternaci s hercem Miloslavem Mejzlíkem. Inscenace Guide byla organizací Aerowaves, která vybírá a podporuje choreografické projekty z celé Evropy, zařazena do výběru dvaceti nejzajímavějších projektů pro rok 2017, i proto se objevila na festivalu. Čeští umělci se v Top 20 objevují pravidelně. Guide čekají další zahraniční hostování: 26. června v Bonnu nebo v září na mezinárodním tanečním festivalu One Dance Week v bulharském Plovdivu.

Guide – choreografie Věra Odrašíková – Jaro Ondruš – Divadlo Ponec 2015 (foto Michal Hančovský)

Český současný tanec míří do zahraničí pravidelně, například v únoru hostoval soubor Lenka Vagnerová & Company ve Velké Británii v Riley Theatre v Leedsu. Soubor vystupoval s oceňovanou inscenací Gossip. A v létě se Lenka Vagnerová & Company chystá na Edinburgh Fringe Festival do Skotska, opět s inscenací Gossip. Poslední projekt Lešanské jesličky, který jako základ zpracovává báseň Františka Hrubína, je snad více zakotven v českém prostředí a jeho případný vývoz může míra mluveného slova v nahrávce komplikovat, ale na zahraniční publikum by určitě zapůsobila jeho znepokojivá atmosféra také, doufejme tedy, že se za hranice také podívá.

 

Britské romány na amerických scénách
Velké románové opusy vždy lákají k tanečnímu ztvárnění a na sklonku dubna se ho dočkaly hned dva klenoty britské romantické literatury. Dramatický potenciál ze dvou ikonických literárních děl zkouší převést na scénu dva americké soubory. Román Emily Brontë Na větrné hůrce (Wuthering Heights) odpremiéroval 27. dubna jako balet soubor Charlotte Ballet v Severní Karolíně.

Další, v současnosti zřejmě nejpopulárnější britský román, Pýchu a předsudek Jane Austen zpracoval v premiéře 21. dubna American Repertory Ballet v Princetonu v New Jersey.

 

Nejlepší videoklipy s baletními sekvencemi podle Royal Opera House
V záplavě zpráv o novém repertoáru, hostováních, nových členech a perličkách z historie baletu je potřeba někdy diváky zaujmout odlehčeným tématem. Ve zprávách na stránkách Royal Opera House si tak kromě novinek můžete prohlédnout také přehled videoklipů, ve kterých do světa populární hudby autoři vpustili také balet. Mezi třinácti vybranými pochopitelně figuruje v současné době nejvitálnější video s baletem Take Me to Church se Sergejem Poluninem. Ve výběru ovšem nechybí ani legendární klip Queen a Freddieho Mercuryho I Want to Break Free a hudební videa Sigur Rós, Coldplay nebo Kanye Westa. A kdo je váš favorit? Všechna videa naleznete zde .

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat