Překračování žánrů mě baví. Tenorista Jan Ježek slaví šedesátiny

  1. 1
  2. 2
  3. 3

V roce 2000 jste založil uměleckou agenturu a jako producent a ředitel festivalu obnovil po čtyřiceti letech provoz přírodního divadla v Lokti. V roce 2007 jste získal za provoz tohoto festivalu cenu Jednoty hudebního divadla v Praze za „Nejlepší operní počin roku.“  Co vás k tomu přivedlo?

Pocházím odtamtud, dobře prostředí znám. V roce 1992 jsem začal přemlouvat loketskou radnici, aby alespoň částečně začala tento amfiteátr oživovat alespoň zavedením elektřiny, došlo pak k částečnému zrekonstruování hlediště a jeviště. Za patnáct let se jeviště kompletně zrekonstruovalo, vypracoval se projekt na rekonstrukci divadla. Za tu dobu jsme odehráli řadu operních titulů. Nejvíce tam zapadala Dvořákova Rusalka, uváděli jsme ji tradičně, vždyť divadlo bylo v roce 1949 Rusalkou otevřeno. Ale vynikla tam i jiná úspěšná představení, například Nabucco, Rigoletto, Carmen, Aida, Prodaná nevěsta, Kouzelná flétna, krásně tam vyšel i Oněgin. Vše se rozjíždělo velmi slibně, ale bohužel produkce operních inscenací zanikla v důsledku nezájmu sponzorů a nedostatečné podpory jak kraje, tak i obce.

Nesouvisí to s otázkou obecné kulturnosti?

Souvisí. Ale také i s otázkou korupce. Ale těch patnácti let nelituji. Oslovili jsme tisíce lidí, kteří mají rádi operu a jezdili k nám. A také tisíce lidí, kteří na opeře nikdy nebyli a v Lokti kladný vztah k opeře našli. Vytvářeli jsme kvalitní operní inscenace, ale na ně potřebujete mít dostatečné finanční zázemí. Jinak se laťka, kterou jsme si nastavili, nedá udržet. S Loktem jsem se rozloučil koncertním provedením Bídníků v produkci mé dcery. A bylo to krásné loučení.

S Loktem jste se rozloučil, ale s plzeňským divadlem nikoliv. Nyní jste například obsazen do role Františka Xavera Starka v opeře Jakub Jan Ryba, jste obsazován do operetních rolí. A stále účinkujete v inscenacích pražských divadel.

František Xaver Stark je milá charakterní role. A příští rok by mě tu měla čekat hezká role v Lehárově Veselé vdově. A chci se věnovat i pedagogické činnosti. Jak vidíte – nenudím se a mám se nač těšit. Tím spíše, že za celou svoji uměleckou kariéru vděčím své ženě a celé své rodině, která mi od prvních kroků na jevišti vytvářela dokonalé zázemí. Přesto, že se důchodová hranice blíží, tak bych divadelní prkna ani pedagogickou činnost nechtěl zcela opustit. A chtěl bych si vytvořit dostatek času na svá hobby – což je chalupa, autoveteráni a golf.

Děkuji za rozhovor!

 

VIZITKA
Jan Ježek (*1957) v roce 1980 vystudoval hudebně-dramatické oddělení Státní konzervatoře v Praze. Ještě jako student se stal sólistou operetního souboru Divadla J. K. Tyla v Plzni. Po téměř desetiletém angažmá přijal nabídku pražského Hudebního divadla Karlín. Roku 1991 se úspěšně zúčastnil konkurzu do Opery pražského Národního divadla a po rozdělení souborů se stal sólistou Státní opery Praha. Během tříletého angažmá na této scéně se představil jako Cassio (Verdi: Otello), Laerte (Thomas: Mignon), Walter (Wagner: Tannhäuser), Franz (Offenbach: Hoffmannovy povídky) a Števa (Janáček: Její pastorkyňa); posléze již jako umělec bez stálého angažmá zde hostoval například v rolích Mozartova Pedrilla (Únos ze serailu) a Monostata (Kouzelná flétna), Šujského (Musorgskij: Boris Godunov), Tichona (Janáček: Káťa Kabanová), Artura (Donizetti: Lucia z Lammermooru) nebo jako Eisenstein v operetě Johanna Strausse Netopýr. V roce 1992 dostal příležitost ztvárnit postavu Jeana Valjeana v muzikálu Les Misérables, v letech 2003-2007 pak i v novém nastudování tohoto úspěšného díla. Na jevišti Národního divadla v Praze hostoval mimo jiné v roli Števy, Barůcha ve světové premieře opery Petra Ebena Jeremias a v inscenacích Bizetovy Carmen, Smetanovy Prodané nevěsty a Dalibora, Dvořákovy Rusalky, Janáčkovy Věci Makropulos a Mozartovy Kouzelné flétny. V letech 1997–2000 byl uměleckým šéfem souboru Operety a muzikálu Divadla J. K. Tyla v Plzni. Zahraniční hostování ho zavedla mimo jiné do Opéra National de Lyon (Hajný v Rusalce a Šujskij v Borisi Godunovovi), na turné po USA (Eisenstein v Netopýru), do Německa, Rakouska, Nizozemí, Itálie, Norska, Francie a Japonska. Dvakrát získal cenu Literárního fondu za interpretaci role (1988, 1989), stal se vítězem pěvecké soutěže Lehárovo Komárno a v oboru opereta – muzikál obdržel prestižní Cenu Thálie 1999. Jako zakladatel novodobé tradice a producent každoročně připravoval operní festival Loketské kulturní léto v přírodním divadle pod hradem Loket.
(Zdroj: narodni-divadlo.cz)

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Související články


Napsat komentář