Premiéra v ND: Don Carlo

  1. 1
  2. 2

Libretistou Verdiho Dona Carlose se stal francouzský spisovatel, básník a dramatik Joseph Méry (1797-1866).Jeho hra La battaille de Toulouse, ou un Amour espagnol (Bitva u Toulouse aneb Španělská láska) z roku 1836 posloužila jako předloha pro Verdiho operu La battaglia di Legnano (Bitva u Legnana) z roku 1849. Verdi se na podzim 1865 objevil v Paříži, aby podepsal smlouvu a zahájil práci na nové opeře. Setrval do března 1866, kdy se vrátil do Sant’Agaty. Ve stejném období pracoval Méry na libretu, práci mu však znemožňovala nemoc a nakonec smrt 17. června 1866. V jeho díle pokračoval Camille du Locle (1832-1903), zeť a asistent ředitele Perrina. S Verdiho dílem ho pojí také jeho překlady Simona Boccanegry a Síly osudu do francouzštiny a stál také za Verdiho kontaktem s egyptologem Augustem Mariettem, který navrhl první scénář Aidy. Ovšem práci na Donu Carlosovi nekomplikovala jen Méryho smrt, ale také nedobrý zdravotní stav samotného skladatele a politická situace válečného roku 1866, kdy proti sobě stály Prusko s Itálií na jedné straně a Rakousko s dalšími německými státy na straně druhé. Italské vojenské jednotky se shromažďovaly mimo jiné v blízkosti Verdiho usedlosti v Sant’Agatě, což zaznamenal v dopisech příteli Escudierovi: „Každý měsíc počítám s tím, že uslyším střelbu z děl, a jsem tak blízko u vojenských táborů, že by mě nepřekvapilo, kdyby jednoho rána mou místností proletěla dělová koule. […] Jestliže vypukne válka, musím odtud odjet, dům leží na příliš exponovaném místě, ale nepřenesu přes srdce, abych opustil Itálii!“ V červnu se měl vrátit do Paříže, ale z Itálie se mu nechtělo: „Představa, že mám nyní opustit Itálii, tíží moje svědomí, i když nejsem sice dost mladý, ani dost silný, abych šel do války.“ Zároveň v červnu Escudierovým prostřednictvím žádal o více času: „Již jsem to řekl – a nyní to jen opakuji; žádám o to Vás, místo abych sám šel k panu Perrinovi a abych mu řekl, že ho prosím o milost, abych zde směl zůstat déle, než bylo sjednáno. Kromě toho bych – kdybych nyní odcestoval do Paříže – asi sotva operu dokončil. Především – jak víte – nemohu v Paříži pracovat. Kdybych během celé doby, kterou jsme tam strávili, skládal, byla by nyní opera hotova. Ale já jsem tam pracoval pohříchu málo: pak bolesti krku, nyní válka. Zkrátka a dobře, tato opera se nachází uprostřed chaosu, a z tohoto důvodu buď bude lepší než jiné, nebo strašná. Proto Vás ještě jednou žádám (a prosím Vás, abyste se v této záležitosti přimluvil), abyste poprosil pana Perrina o trochu více času, abych zde mohl operu dokončit; mohl bych možná – alespoň doufám – čtvrté dějství dokončit do konce měsíce.“Verdimu bylo vyhověno, do Paříže se měl dostavit až 1. srpna. Po příjezdu pokračoval v práci a zároveň už začaly hudební zkoušky. Záhy vyvstaly animozity mezi některými interprety, z nichž nejkurióznější je žárlivost basisty  Belvala, vlastním jménem Jules-Bernard Gaffiot, obsazeného do role Velkého inkvizitora na part Fillipa II. Dokonce požadoval, aby partituru přezkoumal soud, což Verdi striktně odmítl, pod pohrůžkou, že dílo stáhne ze zkoušek. Provedl však několik úprav včetně zkrácení titulního partu, aby vyšel vstříc možnostem jeho interpreta tenoristy Jeana Morèra. V první polovině září také dokončil páté jednání. Příteli Arrivabenemu 10. prosince napsal: „Nyní, kdy je instrumentace konečně hotova a kdy již nehrozí nebezpečí, že se hudba nebude hodit k textu, mohu říci, že je opera skutečně dokončena – až na balet; a že zkouškové práce pravidelně postupují, že nyní začínají zkoušky na inscenaci a že doufám, že se může premiéra konat v druhé polovině ledna. Vidíš, jakým zbořeništěm tahle Opera je!“ V odhadu termínu premiéry se Verdi poněkud unáhlil, ke generální zkoušce totiž došlo až 24. února. O jejím průběhu, nebo lépe o délce opery referoval korespondent listu Gazetta musicale di Milano: „Představení začalo večer v sedm hodin a skončilo kolem půlnoci. Přestávky mezi jednotlivými dějstvími byly sice delší než obvykle, ale i když jsou zkráceny na nejmenší možnou míru, je opera stále ještě příliš dlouhá. V Paříži je délka opery přesně stanovena, a toto pravidlo nelze porušit. Představení nesmí trvat déle než do půlnoci, protože poslední vlaky do předměstí a přilehlých oblastí odjíždějí v 0.35. Okamžik, v němž se opona zvedá, nesmí být rovněž uspíšen, protože není možné po návštěvnících opery chtít, aby spěchali se svou večeří. Všechny tyto úvahy nebo spíše tlaky, jestliže ne přímo otrocké podmínky, nutí skladatele, aby partituru o čtvrthodiny zkrátil. Nejtěžší přitom je, jak má být opery zkrácena. Všechno je přesně vypočítáno na stupňování scénického efektu a na požadavky hudebního dramatu. Duet mezi Sassovou a Guéymardovou, tedy mezi španělskou královnou a princeznou z Eboli, se již stal obětí zkracování. Co je ještě možno vyškrtnout, když se to nemá udělat metodou ‘jeden takt tady – jeden zase tam’! Nyní, zatím co píši tyto řádky, věnuje se Verdi právě tomuto nevděčnému úkolu. Jaká smutná nezbytnost, která obětuje harmonický celek díla takovýmto banálním podmínkám. Jak je možné zkrátit čtvrt hodinu hudby, zvláště v opeře, k jejímž přednostem patří rychlost toku děje? Verdi nemá zálibu v opakování týchž frází, jak to dělali dřívější skladatelé a rovněž mnoho jeho současníků. Protože se nechává vést především dramatickým dějem, věnuje mu zvláštní pozornost a neprotahuje jej do délky stereotypními triky, které používá mnoho skladatelů: neobětuje dramatickou věrohodnost pomíjivým hudebním efektům.“ Verdi tedy operu zkrátil vypuštěním preludia k prvnímu jednání, části duetu Filipa a Rodriga v druhém jednání, duetů Filipa a Carlose a duetu Alžběty a Eboli ve čtvrtém jednání.K dlouho připravované premiéře došlo 11. března 1867 v Théâtre Impérial de l’Opéra v Salle Le Peletier. V hlavních rolích vystoupili: Louis-Henri Obin (Filip II.), Marie-Constance Sass (Alžběta z Valois), Jean Morère (Don Carlos), Jean-Baptiste Faure (Rodrigo), Pauline Guéymard-Lauters (Eboli), Joseph David (Velký inkvizitor), Armand Castelmary (Mnich),   Leonia Levielly (Tebald). Dirigentem byl       Francois-Georges Hainl, sbormistry byli Léo Delibes a Victor Massé, scénu vytvořili Charles Cambon, Philippe Chaperon, Edouard Despléchin, Jean-Baptiste Lavastre, Auguste Rubé a Joseph Thierry, kostýmy Alfred Albert, choreografii vytvořil ředitel Baletu pařížské Opery Lucien Petipa. Nová opera byla přijata bez většího nadšení, ale o neúspěchu se také mluvit nedá, protože bylo provedeno 43 repríz.

Více se dočtete v programové brožurce, která obsahuje i nový český překlad libreta vynikající překladatelky a odbornice na italská libreta PhDr. Marie Kronbergerové.

Opera Národního divadla uvádí pozdější Verdiho čtyřaktovou verzi díla, poprvé uvedenou v milánské La Scale v roce 1884. Revize díla přinesla kvůli překladu do italštiny drobnou změnu v názvu, místo Don Carlos se u tohoto znění začalo užívat Don Carlo.

Giuseppe Verdi:
Don Carlo
Hudební nastudování: Jaroslav Kyzlink
Režie: Manfred Schweigkofler
Scéna: Walter Schütze
Kostýmy: Heidi Wikar
Choreografie: Lotta Kuusisto a Olga Kyndlová
Sbormistr: Blanka Juhaňáková
Orchestr a sbor Státní opery
(koprodukce Národní divadlo Praha – Suomen Kansallisooppera Helsinki)
Premiéra: 28. a 31. března 2013 Státní opera Praha

Filippo ll. – Štefan Kocán / Peter Mikuláš / Jiří Sulženko
Don Carlo – Michal Lehotský / Marcelo Puente
Rodrígo – Jiří Brückler / Miguelangelo Cavalcanti / Vladimír Chmelo
Elisabetta di Valois – Anda-Louise Bogza / Dana Burešová / Adriana Kohútková
Eboli – Monika Fabianová / Eva Urbanová
ll Grande lnquisitore – Oleg Korotkov / Zdeněk Plech / Luděk Vele
Un frate – Miloš Horák / Zdeněk Plech
ll Conte di Lerma / Araldo – Václav Lemberk / Radek Prügl / Martin Šrejma
Tebaldo – Erika Jarkovská / Jana Horáková Levicová
Voce dal cielo- Jana Sibera / Yukiko Šrejmová Kinjo

www.narodni-divadlo.cz

Autor je dramaturgem Opery Národního divadla v Praze

  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Verdi: Don Carlo (ND Praha)

[Celkem: 3    Průměr: 2.3/5]

Mohlo by vás zajímat


9
Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment
6 Comment threads
3 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
5 Comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Dan

Bohužel další děsivě obludná premiéra ND. Šilená jak pěvecky, tak zcela zbastlenou pseudo moderní a přeci tradiční inscenací, šílenými kostýmy, nekvalitním výkonem orchestru.

jaja

Clovece Dane, tys to psal vic jak pul hodiny pred koncem opery..:)
Jinak ano, dalsi koprodukcni nesmysl v podani dramaturgie ND.

Dan

Clovece jajinko, ty jako zpěvačka jistě víš, ze jsou zkoušky :-) A premiéra se od generálky uz nijak zásadně neliší. Az na pěvecké výkony a kvůli nim jsem z premiéry odešel.

Milan Červeň

Někdo na zkoušky chodil a bylo to slyšet :-) a někomu stáčí, že se svoji roli naučil, když mu bylo 20 a na zkoušky nechodí a taky to bylo slyšet :-( Podle toho vypadala premiéra. Ostatně Dane, pokud jste měl možnost, coby zaměstnanec ND, být na Generálce, mohl jste dát svého volňáska někomu, kdo měl zájem jít. Stačilo ho nabídnout někomu, kdo má lístek někam v podkroví nejvyššího balkónu… Otázka “od čeho jsou zkoušky”je zcela na místě, ale měl by jste ji pokládat jiným, než zde paní Jájince… Nebyl jste jediný co prchal. V průběhu závěrečného aplausu zdrhla celá kritická… Číst vice »

jaja

Pane Cerveni, musim se zastat Dana. On me nepoklada otazku “od ceho jsou zkousky”. On jen vysvetluje ten casovy lapsus, ze na O+ psal svuj komentar snad jeste v satne. Prectete si to jeste jednou… Neda mi se tu nezminit jeste o jedne veci, ktere si snad nikdo, vcetene kritiku, nevsiml. V prubehu zkousek jsem si vsimla, ze pan dirigent Kyzlink asi pojal nejake vize a pokusil se dost zasadne prestavet posazeni orchestru. Nevim, ale moc se mu to nepovedlo, soude podle komentaru o hlucnem orchestru. Nicmene vim, ze velmi zalezi, kde v SO sedite. Od toho se odviji, co… Číst vice »

Viola

Jaký časový lapsus?
Premiéra byla 28.3. a příspěvek Dana byl psán 29.3.

Dan

Máte pravdu, i přesto jsem ale z premiéry odešel :-) Nedalo se to přežít.

kuba

Dan mě pobavil .-) Možná by měl něco narežírovat? Třeba i odzpívat všechny role – když je tak skvělým odborníkem :-)
Kritizovat něco a někoho, je hrozně snadný.
Osobně cítím nevoli, proboha, si uvědomte jaký sračky (s prominutím) se ládujou do lidí jinde, a co třeba “muzikály” jako Aida, Carmen a podobně..

Dan

To máte trochu pomíchané, ne? Muzikály jako Aida, Carmen a regulérní nastudování opery v Národním divadle, které by mělo být výkladní skříní opery u nás? Nicméně, protože bych to zřejmě zvládl zrežírovat stejně blbě jako jakýsi Manfred Švejkofler :-), neživím se tím. I přesto kritizovat něco a někoho zcela jistě můžu, a to i přesto, že Dona Carlose nezazpívám, stejně jako to může udělat kdokoliv jiný včetně R. Hrdinové, H. Havlíkové, V. Drápelové a spol., které kupodivu mají v zásadě stejnýě kritický názor já, jen ho vyjádřily více slovy a zaobaleně :-) :-) (a ani jedna z nich by nezrežírovala… Číst vice »