Premiéry nadcházející operní sezony ve Vídni a Mnichově

  1. 1
  2. 2
  3. 3

V současnosti proniká na další světová jeviště, ostatně curyšské angažmá bývá zpravidla velmi doporučující pro další scény. Zpívala již Rosinu v Théâtre du Châtelet v Paříži, Annia na festivalu v Aix-en-Provence a v Mnichově, a také byla coverem Joyce DiDonato pro roli Eleny v Rossiniho opeře La donna del lago v Covent Garden. Velký úspěch měla i jako Charpentierpova Médea v Chicagu. Na přelomu 2016 a 2017 zpívala Oktaviána v Covent Garden (tuto svou vlajkovou roli zpívala například s velkým ohlasem i ve Velkém divadle v Moskvě roku 2011 a následně ve Švédsku) a v létě bude „pouze“ Anniem v La clemenza di Tito na festivalu v Glyndebourne. Vedle vokálního mistrovství oceňuje kritika také skvělou škálu výrazů a vynikající herectví.

Jules Massenet: Werther – Opernhaus Zürich 2017 (zdroj opernhaus.ch)

Barytonista Audun Iversen z Norska ztvárňuje Alberta jako citlivého muže, který se stejně jako Charlotte chce vymanit z područí provinčnosti prostředí. Kvartet hrdinů doplňuje mladičká zpěvačka Mélissa Petit z Francie s lehkým sopránem a výbornými výškami. Premiérové představení 2. dubna 2017 dirigoval s velkým ohlasem Cornelius Meister. Do konce dubna je k dispozici ještě osm představení, zájem je ale veliký už vzhledem k osobnosti představitele Werthera.


Nahrávka týdne

Toshio Hosokawa: The Raven (zdroj naxos.com)

Hosokawa, Toshio – The Raven (Havran). Monodrama. United Instruments of Lucilin, dirigent Kentaro Kawase. Naxos 8.573724, 2017 (1 CD). Japonská soudobá hudba zůstává až na výjimky zcela neznámá domácímu posluchači, to se samozřejmě týká i operních děl (z nichž v posledních letech byla na českých jevištích provedena jen opera Yuzuru Ikumy Dana na tradiční japonský námět). Label Naxos, který také vydává řadu japonské arteficiální hudby, nabízí v tomto měsíci mimořádnou nahrávku díla, které slučuje západní námět a východní estetiku.

Toshio Hosokawa, přední japonský skladatel starší generace (narozen 1955), který vystudoval u legendárního skladatele a pedagoga Isanga Yuna na berlínské univerzitě, vytvořil kompozici propojující japonský klasický divadelní žánr a postmodernistickou partituru s postupy minimalismu na jednu z nejznámějších básnických skladeb západního světa. V oblasti opery Toshio Hosokawa není žádným nováčkem, má za sebou již tři opery, jež byly premiérovány na předních festivalových scénách (Bienále moderní hudby v Mnichově, festival v Aix-en-Provence) a na scéně La Monnaie v Bruselu.

Jeho nevšední operní monodrama Havran vychází ze světoznámé básnické předlohy Edgara Allana Poea z roku 1845. Slavná hrůzostrašná balada je zpracována v estetice japonského tradičního divadelního žánru nó. K základnímu typu japonského divadla nó inklinují i dvě poslední Hosokowavovy opery: Hanjo podle moderní nó hry Yukia Mishimy a Matsukaze podle středověké hry Zeamiho. Celá hudebně-dramatická kompozice vychází z principů animismu, východoasijského náboženství, především bohatě ovlivňujícího celý kulturní svět Japonska. Východoasijský animismus věří v existenci duše nejen u člověka, ale také u zvířat, rostlin i objektů neživé přírody. Havran je tak interakcí člověka, v tomto případě na pokraji šílenství, s přírodou, zastoupenou strašidelným ptákem.

Obsazení je záměrně protichůdné ke staleté tradici divadla nó, kde všechny role ve vážných nebo tragických příbězích hrají výhradně muži (dnes ale již na neoficiálních menších scénách i herečky), a jediná postava (v Poeově básni jde o muže) je napsána pro mezzosoprán ve velké výrazové škále. Zpěvačka také interpretuje Havranův „part“, který obsahuje jen slavné onomatopoické Nevermore (Nikdy více). Děj se odehrává v blíže neurčeném prostoru během bouřlivé noci, kdy dochází k interakci člověka se zvířetem a selhávání lidské racionality a není jasné, zda jde o skutečnost, sen, halucinaci nebo noční můru.

Charlotte Hellekant (zdroj harrisonparrott.com / foto © Mats Bäcker)

Strhující interpretkou, která je zároveň divadelním charakterem i šamankou, se stala švédská mezzosopranistka Charlotte Hellekant, která zpívala jednu z hlavních rolí Hosokawovy poslední opery Matsukaze v roce 2011 a které skladatel toto monodrama věnoval. Charlotte Hellekant má za sebou rozsáhlou kariéru na předních světových operních, koncertních i festivalových pódiích v širokém rozsahu od Monteverdiho, Händela, lyrické (Charlotte ve Wertherovi) i dramatické party psané pro mezzosoprán (Carmen, Bartókova Judith), až k soudobým kompozicím.

Zajímavá je dramaturgie desky, prvních patnáct minut zpěvačka recituje Poeovu báseň (v angličtině, stejně jako je i text monodramatu), a po ní následuje monodrama pro ženský hlubší hlas a soubor dvanácti instrumentalistů v délce třičtvrtě hodiny. Skladba z roku 2011 byla provedena také na Slovensku v rámci festivalu Ars Nova se zpěvačkou Evou Šuškovou a souborem Quasars Ensemble pod řízením Ivana Buffy v listopadu 2015. Nahrávka je fascinujícím zážitkem a i bez optické složky zanechává mohutný dojem.


Opera na ČT art
První filmovou Rusalku mají možnost vidět diváci v pátek 14. dubna 2017 (21.15) podle scénáře a v režii Václava Kašlíka. Film z roku 1962 zdvojuje umělecké úkoly, v hlavních rolích vystupují činoherci (například Vladimír Ráž jako Princ, Jiřina Šejbalová jako Ježibaba a další), kteří na plátně zastupují významné české operní pěvce (Milada Šubrtová, Zdeněk Švehla, Věra Soukupová). Hlavní role byla představitelsky svěřena mladé baletní umělkyni Janě Andresové, která dává postavě eleganci a panenský půvab. Film zaujme i kamerou legendárního Jana Stallicha. Operní dílo je lehce zkráceno na celkovou stopáž 105 minut. Zevrubnou recenzi tohoto filmového zpracování, kterou Opera Plus přinesla před časem, najdete zde.

Hned následujícího dne, v sobotu 15. dubna 2017 (20.20) je zařazen filmový muzikál Leonarda Bernsteina West Side Story, oceněný desítkou Oscarů, z roku 1961. Uvedení je velmi aktuální v souvislosti s provedením téhož díla americkým souborem z Broadwaye v Kongresovém centru ve dnech 23. – 26. dubna 2017 v rámci dalšího evropského turné.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


Napsat komentář