Proč jsme jen byli tak neopatrní a nechali ho takto sejít! 280 let od narození Josefa Myslivečka

Jedním z nejslavnějších evropských operních skladatelů druhé poloviny osmnáctého století byl pražský rodák Josef Mysliveček. Přítel Wolfganga Amadea Mozarta, který byl v Itálii nazýván „božským Čechem“ (Il divino Boemo), složil na třicet oper, deset oratorií, symfonie, koncerty a množství komorní a chrámové hudby. Zažil závratnou kariéru, ale i pád do bídy a zapomnění. Josefa Myslivečka, který se narodil před dvěma sty osmdesáti lety, 9. března 1737, trvale připomíná jeho radostná hudba, ale také třeba jeho mramorový pomník v římském kostele San Lorenzo in Lucina. Zemřel v pouhých třiačtyřiceti letech.

Josef Mysliveček – portrét vytvořil Jan Vilímek (zdroj commons.wikimedia.org)

Již koncem devatenáctého století napsal o Myslivečkově osudu spisovatel Jakub Arbes romaneto Il divino Boemo, které pak mezi válkami převedl na operní jeviště skladatel Stanislav Suda. Letos by snad měl o Myslivečkovi začít natáčet film s názvem Il Boemo režisér Petr Václav, který o něm již v roce 2015 natočil dokument Zpověď zapomenutého.

Josef Mysliveček, syn bohatého pražského měšťana a mlynáře, měl být také mlynářem. Tím se ale stal pouze jeho bratr Jáchym, ačkoli se oba stali v roce 1761 mistry mlynářského cechu. Josef kromě toho studoval v Praze hru na housle a hudební kompozici a také skládal, třeba šest symfonií z cyklu Měsíce či kantáty. V roce 1763 odjel do Itálie (údajně tajně), kde se hodlal plně věnovat hudbě.

Studoval u skladatele Giovanniho Pescettiho (1704–1766) v Benátkách. Jako skladatel se prosadil svou první operou Zmatek na Parnasu, která byla uvedena v Parmě v roce 1765. O rok později měl v Bergamu úspěch s operou Semiramis znovu poznaná, slávu mu pak přinesla zejména opera Bellerofontés ve dvorním divadle v Neapoli v lednu 1767.

Josef Mysliveček se stal slavným a v Římě si koupil palác, měl služebnictvo a dost peněz. Sblížil se se sopranistkou Caterinou Gabrielli, která se stala interpretkou jeho oper. Sklízel úspěch za úspěchem v Římě, Neapoli, Miláně, Benátkách, Florencii, Parmě, Boloni či Turíně.

Josef Mysliveček (zdroj cs.wikipedia.org)

V roce 1768 se Josef Mysliveček vrátil do rodného města vyřídit pozůstalost po své matce. Byl uvítán s poctami a při té příležitosti zde s velkým úspěchem uvedl operu Semiramis znovu poznaná.

Josefa Myslivečka velmi obdivoval o devatenáct let mladší rakouský skladatel Wolfgang Amadeus Mozart, několikrát se spolu setkali. Při prvním setkání v roce 1770 v Boloni Mozart údajně zvolal: „Jakou mám radost. Jako bych potkal někoho blízkého!“

Zlom v kariéře a postupný Myslivečkův pád přinesla léta 1777–1781, kdy se u něj začaly projevovat příznaky údajné venerické choroby (syfilis). Upadal do dluhů, skončil v operním domě v Neapoli.

Rukopis Josefa myslivečka (foto archiv)

Na pozvání bavorského vévody Maxmiliána I. odjel v roce 1777 do Mnichova, kde slavil úspěch s oratoriem Abraham a Izák. Při zpáteční cestě do Itálie se však s Josefem Myslivečkem převrhl kočár. Měl přeražený nos a hlubokou ránu v obličeji, do které dostal infekci. Strávil rok v nemocnici, kde jej navštívil Wolfgang Amadeus Mozart. Když jej ale spatřil, zakryl si oči, přesto přišel za Josefem Myslivečkem ještě jednou se svou matkou. Na jaře 1778 vyšel Josef Mysliveček z mnichovské nemocnice se stříbrnou páskou přes znetvořený obličej.

Vrátil se do Itálie, úspěch ale již nezaznamenal. Nezaujala ani opera Armida, ani jeho poslední opera Antigonos, která byla uvedena 5. dubna 1780 v Římě. Svým chmurným laděním tato díla u publika zcela propadla.

Josef Mysliveček, jehož řada děl se nedochovala nebo dosud nebyla objevena, zemřel chudý a osamělý v Římě v pouhých třiačtyřiceti letech 4. února 1781. Wolfgang Amadeus Mozart, který zemřel o deset let později a jehož tělo bylo ve Vídni pohřbeno do „všeobecného jednoduchého hrobu“, tehdy napsal: „Mysliveček byl muž, jenž všechny dvorní hudebníky držel v nejuctivější bázni už pouhou svojí přítomností. Proč jsme jen byli tak neopatrní a nechali Myslivečka takto sejít! Byl nám všem tak blízký.“

Josef Mysliveček – pamětní deska na domě v pražské Melantrichově ulici (zdroj cs.wikipedia.org/Wolfgang Sauber)

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

Mohlo by vás zajímat