Proč jsme se v Budějovicích netěšili

  1. 1
  2. 2

Už to tak bývá, že nové výklady krojovaných holubiček před malebným průčelím vesnických stavení a Kecala s deštníkem jsou publikem přijímány s podezřívavou nedůvěrou. Když připomenu pražské Prodané nevěsty –  roztančenou Pavla Šmoka (1992) nebo sokolskou Jiřího Nekvasila (2004), olomoucké inscenace –  jednak Václava Málka s amerikanizovaným emigrantem Kecalem (2001) nebo tu Michaela Taranta se spoustou přidaných postav a point na návsi kolem rybníčka (2010), případně plzeňskou Prodanou nevěstu s kalupem miniscének Jany Kališové (2014). Mezi ty povedené podle mě patří brněnské masopustní maškaření Ondřeje Havelky se spoustou skvěle vypointovaných gagů (2006), ale i komiksová Prodanka ve stylu Foglarovek, jak ji vtipně parafrázoval v Komorní opeře JAMU David Kříž.

Geniální česká národní opera láká k adaptacím, parafrázím, parodiím, ale i hledání nových souvislostí a takové zacházení většinou vydrží. To budějovické už bylo za hranou. Mokošův zmatečný a nepřehledný výklad s hromadou nesourodých nápadů a rozpadající se hudební nastudování Maria De Rose se s Prodanou nevěstou zásadní míjely – a to i jako snaha o odkrývání nových vrstev této zlidovělé opery.

 

Hodnocení recenzentky: 30 %

 

Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta.
Premiéra 12. října 2018, recenze 2. premiéry 13. října 2018.

Hudební nastudování a dirigent Mario De Rose, režie Marek Mokoš, scéna Andrej Ďurík, kostýmy Tomáš Kypta, choreografie Michaela Motlochová, sbormistr Martin Veselý.

 

Krušina: Aleš Janiga

Ludmila: Romana Strnadová

Mařenka: Kateřina Špilauer Hájovská

Mícha: František Brantalík  

Háta: Dagmar Volfová

Vašek:  Martin Javorský

Jeník: Peter Malý

Kecal: David Nykl

Principál: Michael Robotka

Esmeralda: Kristýna Vylíčilová

Indián:  Tomáš Maliniak

 

Orchestr a sbor opery Jihočeského divadla
Balet Jihočeského divadla.

 

  1. 1
  2. 2