Jiří Heřman o opeře NdB a festivalu Janáček Brno 2016

Umělecký šéf Janáčkovy opery Národního divadla Brno odpovídá na dotazy čtenářů Opery Plus

Jiří Heřman (foto Ivan Pinkava)
Jiří Heřman (foto Ivan Pinkava)

 

Dobrý den, zajímalo by mě, co vás inspiruje při tvorbě režijních koncepcí a jakou hudbu posloucháte nejraději? Děkuji za odpověď. (Honza)

Hudba je vždycky mojí hlavní inspirací, může to být jediný motiv, který je klíčový pro vytvoření celkové koncepce nové inscenace. Nejraději mám ticho, vynořuje se v něm spoustu zajímavých myšlenek, v tichu rád pozoruji svět, dává mi hodně inspirace. Tím nechci říct, že hudbu neposlouchám, písňové cykly českých, francouzských, rakouských a německých skladatelů jsou mé nejoblíbenější.

Dobrý den, pane Heřmane, proč v Brně neuvidíme v rámci festivalu Janáčkovy Výlety pana Broučka z Ostravy? Není to škoda? Nemůžete to ještě napravit? I třeba mimo janáčkovský festival? Děkuji předem za vaši odpověď. (Pavla Gnypová, Brno)

Milá paní Gnypová, Výlety pana Broučka byly již uvedeny na posledním festivalu Janáček Brno 2014.

Velmi se těším na Carsenovu Káťu Kabanovou v Brně. I když to asi nebude původní inscenace vytvořená přímo pro Janáčkovo divadlo, můžete říci, jak se vám podařilo tohoto uznávaného režiséra získat, jak dlouho jednání trvala a jaké jsou aspoň orientačně jeho finanční požadavky v porovnání s domácími režiséry? (JR, Praha)

Opravdu se máte na co těšit, inscenace Roberta Carsena je fascinující, byla vytvořena původně pro Vlámskou operu, vzápětí našla cestu do Teatro Real v Madridu a milánské La Scaly. Jednání probíhalo od ledna 2015 s cílem, aby tato jedinečná inscenace mohla zůstat na repertoáru Janáčkovy opery i po festivalu, což se podařilo. Jednání s celým inscenačním týmem bylo velice pozitivní od počátku, Robert Carsen Janáčkovu operu Národního divadla Brno zná, nebude to poprvé, co se v Brně na jevišti objeví jeho inscenace, všichni mají stále v živé paměti provedení Věci Makropulos na festivalu v roce 2012. Pan režisér byl od prvního okamžiku velice otevřený této myšlence, naším úkolem bylo získat licence od Vlámské opery a tvůrců, což se také podařilo. Finanční požadavky všech světových tvůrců jsou na evropské úrovni a já předpokládám, že my do Evropy patříme, není co srovnávat, jen za předpokladu, že se nepovažujeme za Evropany.

Dobrý den, velmi mám ráda paní Csillu Boross, bohužel se ale v Brně už neobjevuje. Nepočítáte s ní opět do budoucna? Udělali byste mnoha divákům velkou radost! (Dana Š., Brno)

Jsem rád, že vás mohu potěšit, ve čtvrté premiéře sezony 2016/2017 nastuduje Csilla Boross titulní roli v opeře Gioconda a bude v alternaci s neméně skvělou Ivetou Jiříkovou.

Dobrý den, máte představu, kolik lidí přijede na Janáčkův festival ze zahraničí? A plánujete v době konání festivalu také nějaké doprovodné akce, například výstavy, přednášky nebo besedy? (JZ)

Z celkového počtu návštěvníků letošního festivalu očekáváme 25% návštěvníků ze zahraničí. V rámci festivalu připravujeme úvody k jednotlivým festivalovým představením s panem profesorem Štědroněm, výstava fotografií z janáčkovských inscenací Roberta Carsena, projekce významných inscenací Janáčkových oper včetně animované verze Příhod lišky Bystroušky pro nejmenší, ve spolupráci s Informačním a turistickým centrem města Brna se budou moci návštěvníci festivalu vydat po Janáčkovských stezkách, nebude chybět ani nový doprovodný program souboru Janáčkovy opery Krok za oponu, při kterém budou moci diváci nahlédnout do zákulisí a blíže se seznámit s novou inscenací Káťi Kabanové, jak po stránce inscenační, tak i hudební.

Dobrý den, pane Heřmane, můžete prosím uvést podrobnosti k chystanému uzavření Janáčkova divadla – kdy přesně k tomu dojde, na jak dlouhou dobu, co se bude opravovat a hlavně v jakém rozsahu a s jakými tituly bude zajištěn v Mahenově divadle náhradní provoz? Děkuji. (Oldřich Ševeček, Brno)

Janáčkovo divadlo bude uzavřeno ve dvou fázích v sezoně 2016/2017 a 2017/2018, od dubna do října. V období od listopadu do března bude Janáčkovo divadlo v uvedených sezonách v běžném provozu. V tuto chvíli se projektuje rekonstrukce stavební části, týká se:
– rekonstrukce vzduchotechniky, klimatizace, rozvodů – voda, elektro, vytápění
– rekonstrukce provozní části a zázemí Janáčkova divadla (obklady, podlahy, podhledy, akustika) – sociální zařízení a sprchy, šatny, provozní místnosti, zkušebny – operní soubor, balet, sbor, orchestr, nahrávací studio, sklady, dílny, výtahy, vstupní hala – recepce
– rozšíření dámských toalet v divácké části, vybudování bezbariérových sociálních zařízení
– rozšíření a rekonstrukce bufetů, vybudování nové večerní pokladny a zákaznického centra

V červenci se začne projektovat interiér – týká se vybavení šaten, provozních místností, skladů a dílenských prostor nábytkem, regály a zařízením. V divácké části repase nábytku a zrcadel ve foyer, obnova diváckých šaten, vybavení večerní pokladny a zákaznického centra, květinová výzdoba, obnova a rozšíření informačního systému.

V Mahenově divadle chystáme v sezoně 2016/2017 dvě nové premiéry oper Čert a Káča a Hrabě Ory, v následující sezoně to pak budou další dvě premiéry, které nechci momentálně prozrazovat. Z Janáčkovy opery přenášíme inscenaci La traviata a Don Giovanni. Na repertoáru zůstává Lazebník sevillský. Janáčkova opera není omezena pouze na hraní v Mahenově divadle, už teď se těšíme na představení na Špilberku, kam přeneseme některé další úspěšné produkce Janáčkovy opery. V příštím roce se mohou diváci těšit na provedení Tosky a Carmen pod širým nebem.

Dobrý den, je mně líto, že na programu festivalu Janáček se neobjeví žádné taneční tituly, jako byla v minulosti například Kyliánova Sinfonietta, ale i taneční zpracování Tarase Bulby, balet Rákos Rákoczy, Lašské tance… Kde už jinde, když ne v Brně a na Janáčkově festivalu by se měly hrát? (Jana H., Praha)

Vážená paní Jano, není tomu tak při letošním ročníku, kde jsme se tentokrát zaměřili kromě operních inscenací především na sborovou tvorbu v podání špičkových sborových těles. Můžete se těšit na ročník 2018, kde taneční tituly nebudou chybět.

Nepočítáte v Brně s uvedením Parsifala nebo Pádu Arkuna? Myslím, že by těmto vašim inscenacím Janáčkovo divadlo určitě slušelo. (VR)

Představení jsem vytvořil pro Národní divadlo, myslím, že tam patří a přál bych si, aby současné vedení Opery Národního divadla dalo těmto představením další život. I když bych je velice rád uvedl, dávám přednost nové tvorbě se souborem Janáčkovy opery Národního divadla Brno, který mě velice inspiruje, a nebudu se tajit tím, že jsem se do něho zamiloval.

Zkouška Dido a Aeneas (foto Marek Olbrzymek)
Zkouška Dido a Aeneas (foto Marek Olbrzymek)

Dobrý den, obsazení na Káťu Kabanovou v Carsenově režii na webu sice máte, ale zajímalo by mě, jaké budou alternace u Káti, Kabanichy, Tichona a Borise a s kolika reprízami během celé příští sezony počítáte. A ještě jeden dotaz – nic proti panu dirigentovi Olosovi, ale proč jste si do této jistě špičkové produkce nepozvali janáčkovské specialisty Tomáše Hanuse nebo Roberta Jindru? Děkuji za vaše odpovědi a přeji hodně úspěchů! (Karel Mařík, Ostrava)

Inscenace je nastudována a bude prováděna pouze v jednom obsazení, ze kterého mám velkou radost. V sezoně 2016/2017 plánujeme celkem pět představení v bloku. V dalších sezonách bude představení uváděno v bloku po třech představeních. Volba pana dirigenta Ondreje Olose byla jasná od počátku realizace tohoto projektu, jeho práci sleduji a obdivuji již od svého nástupu, je to umělec s velkým talentem, k dílu Leoše Janáčka má hluboký vztah. Opera Národního divadla Brno má skvělý tým dirigentů a Ondrej Olos je jedním z nich. Je důležité vnímat festival také jako prostor pro představení nových tváří a osobností z řad souboru Janáčkovy opery.

Dobrý den, můžete uvést, jaké zpěváky budete mít k dispozici pro hlavní role Rossiniho Hraběte Oryho, kterého chcete v Brně hrát? Děkuji. (BK, Brno)

Hrabě Ory bude skvělý maďarský tenorista György Hanczár v alternaci s Tomášem Kořínkem. Petr Nekoranec vzhledem k jeho angažmá v Met musel od smlouvy v tomto projektu odstoupit, byl bych velice rád, pokud by přijal pozvání k hostování na některou z repríz v budoucích sezonách. Komtesa Adéle Jana Šrejma Kačírková v alternaci s Kateřinou Kněžíkovou, v roli Isoliéra se bude alternovat Václava Krejčí Housková s Lenkou Čermákovou. Kompletní obsazení najdete na webových stránkách opery Národního divadla Brno v repertoáru opery.

Hodně jsem četla a slyšela o novém pražském představení Z mrtvého domu. Proč nebylo zařazeno na program janáčkovského podzimního festivalu? Určitě by si to Brno zasloužilo. (Jarmila N.)

Vážená paní Jarmilo, Operu Národního divadla jsme oslovili několikrát, velice jsme si přáli, aby se tato inscenace na festivalu objevila. Pro soubor Opery Národního divadla bohužel není možné realizovat představení v termínu festivalu ani v nabídnutých termínech prologu či ozvěnách festivalu. Věříme tedy, že se to podaří v příštím ročníku.

Závěrem bych rád připojil osobní pozvání na festival Janáček Brno 2016. Brno kulturně žije a je na co se těšit. Zdravím všechny čtenáře Opery Plus.

Za čtenáře Opery Plus děkujeme za odpovědi.

Jiří Heřman (foto Ivan Pinkava)
Jiří Heřman (foto Ivan Pinkava)

 

Vizitka:
Jiří Heřman vystudoval zpěv na konzervatoři v Plzni a operní režii na pražské Akademii múzických umění. V současné době patří k nejvýraznějším českým operním režisérům. Renomé si získal jak komorními projekty v netradičních prostorech, tak inscenacemi na velkých operních jevištích. K těm prvním patří například Lamenti (2004), původní scénická meditace na text Franceska Micieliho a hudbu Michala Nejtka, uvedená v Universálním prostoru NoD v Praze, v divadle Schlachthaustheater ve švýcarském Bernu a na festivalu Riocenacontemporanea v brazilském Rio de Janeiro, dále česká premiéra duchovní opery Benjamina Brittena Curlew River v bývalém kostele sv. Maří Magdaleny (České muzeum hudby) v Praze v rámci festivalu Struny podzimu 2005 či originální scénické zpracování Schubertovy Zimní cesty ve filmovém ateliéru číslo čtyři na pražském Barrandově (koprodukce Struny podzimu/Národní divadlo Praha, 2013). Na velkém operním divadle inscenoval v Divadle J. K. Tyla v Plzni Saint-Saënsova Samsona a Dalilu (2002), Wagnerova Bludného Holanďana (2004), který získal Cenu Sazky a Divadelních novin, a Gounodova Fausta(2013). V letech 2007–2012 byl šéfem Opery Národního divadla v Praze, kde nastudoval sedm inscenací:Orfea Claudia Monteverdiho, Dvořákovu Rusalku, Hry o Marii Bohuslava Martinů, Wagnerova Parsifala, Dvořákova Jakobína, v české premiéře Brittenovu Glorianu a Fibichův Pád Arkuna. Jeho umělecké počiny v poslední době zahrnují Pucciniho Toscu v Janáčkově opeře Národního divadla Brno (2015) a Řecké pašije Bohuslava Martinů v Aalto Musiktheater v Essenu (2015) a Pucciniho Madama Butterfly v Národním divadle v Praze (2016). V rámci Pražského Quadrienále 2015 působil jako komisař pro sekci hudba a prostor. Od ledna 2015 je uměleckým šéfem opery Národního divadla Brno.
(Zdroj: ndbrno.cz)

www.ndbrno.cz
www.janacek-brno.cz

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat