Ptali jste se: Lukáš Hurník

  1. 1
  2. 2

Bohoslužba se vysílala na Dvojce, ale stanice změnila program a vedení rozhlasu rozhodlo o přesunutí bohoslužby na Vltavu. Já myslím, že to bylo logické rozhodnutí. V neděli máme na Vltavě už mnoho let duchovní dopoledne, tedy Liturgický rok, Duchovní hudbu, Varhany, Etickou knihovnu. Mše se myslím do této sestavy docela dobře hodí. Ještě lepší je propojení o velkých církevních svátcích. Na Velký pátek jsme letos vysílali od svatého Salvátora. Liturgická hudba pod vedením Roberta Huga provázela celou mši a pak přenos vyústil v koncert Zelenkových skladeb z kůru téhož kostela se stejnými hudebníky.

Dobrý den, pane Hurníku, jsem velký příznivec Vltavy, máte moji hlubokou poklonu. Tím spíš mě mrzí zdaleka ne výjimečné prohřešky moderátorů při výslovnosti jmen notoricky známých osobností ze světa klasické hudby i umění vůbec. Pokud někdo z vašich moderátorů neví, jak se vyslovuje třeba Rolando Villazón, pak dle mého názoru za mikrofon Vltavy nepatří. Můžete s tím něco udělat? Předem děkuji. (Jan Sazima, Praha)

Pořád s tím něco děláme, doplňujeme výslovnosti do počítačů, do podkladů. Letos jsme měli konkurz na moderátory (hlasatele). Přihlásilo se jich přes sto, vybrali jsme jich osm, tři odpadli, když zjistili, co ta práce obnáší, další odešli po zkušebním vysílání. Největší problém je právě kombinace přijatelného hlasového projevu, technické erudice a kulturního vzdělání. Vltavský moderátor přečte denně desítky jmen autorů, interpretů. Občas mu něco uteče, pak to řešíme, u známých osobností je to trapné. Řekl bych, že moderátoři, kteří jsou u nás zaměstnaní, se chyb skoro nedopouštějí, ale na Vltavě – na rozdíl od proudových stanic – mluví samozřejmě spousta dalších lidí – třicet procent programu vzniká v regionálních studiích, mluví tu hosté, vědci, organizátoři a také samotní umělci. Všechno svérázné osobnosti. A pak tu jsou odlišné názory na různé výslovnosti. Milhaud, Poulenc, Mehta, Mozart… Existují nesmiřitelné tábory posluchačů vášnivě přesvědčených o zcela odlišných „správných“ výslovnostech těchto a dalších jmen.

Jaké máte ohlasy na poslední změny ve vysílacím schématu? Promítly se nějak v tom, kolik lidí vás poslouchá? Jaké novinky do budoucna chystáte? (Roman Vašíček)

Máme krásné ohlasy na Telefonotéku, daří se zvát tam skvělé hosty. Také dopolední četba Kabinet je úspěšná. Trochu jsem se bál posunutí jazzu na devátou hodinu, ale zdá se, že milovníci jazzu jsou větší ranní ptáčata, než jsem se domníval. Pro posluchače, kteří si zvykli patnáct let poslouchat stejné vysílací schéma, je každý přesun nepříjemný, ale jistý „úklid“ po letech byl potřebný. Méně nadšené jsou ohlasy na vysílání Radia Wave v čase Čajovny. Na Vltavě se nám osvědčily takzvané Tematické roky. Jsou to takové dramaturgické osy spojující vysílání literatury, dramatu a hudby. Rok 2016 bude americký a také trochu shakespearovský kvůli kulatému výročí.

Dobrý den, pane Hurníku, proč je na Vltavě tak málo přímých přenosů oper? A to včetně přenosů z pražského Národního divadla? Nepatří třeba zrovna to k úkolům veřejnoprávního rozhlasu? Děkuji za odpověď. (Vlasta Bauerová, Hodonín)

Přenosy oper z českých divadel zvládneme dva, někdy tři za rok. Úkol veřejnoprávního rozhlasu to zcela určitě je. Ale takový přenos stojí řádově statisíce. Tatáž opera ze sítě EBU (třeba z Met) stojí jen – řekněme – desetitisíce a tatáž opera z CD nestojí nic. A teď to vysvětlujte ekonomům.

Dobrý den, proč na Vltavě jako snad jediné stanici Českého rozhlasu nemáte ve studiu zapnuté webové kamery? Velmi bychom o tento kontakt s vaší stanicí stáli, prosíme o nápravu. (Alena Fischerová)

Ostatní stanice vysílají celý den živě proudový program. Když máme živou Telefonotéku nebo Čajovnu, kamery se také zapínají. Ale při rozhlasové hře nebo koncertu ze záznamu byste koukali na prázdnou židli. A to je ten lepší případ. Už se kdysi stalo, že se pod zapnutou kamerou převlékal uklízeč.

Za čtenáře Opery Plus děkujeme za odpovědi.Lukáš Hurník (Foto Tomáš Vodňanský)
Vizitka:

Lukáš Hurník (Foto Tomáš Vodňanský)Lukáš Hurník (12. července 1967) je český hudební skladatel, hudební publicista, moderátor, rozhlasový manažer, syn českého skladatele Ilji Hurníka a klavíristky Jany Hurníkové a synovec českého skladatele Petra Ebena.

Studoval na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Svoji hudební dráhu započal jako rocker v hudební skupině Biwoy, kde hrál na baskytaru a skládal první písničky. Některé prvky ze svých rockerských skladeb později použil při komponování vážné hudby, například ve skladbě Hot-suita, která získala první cenu na skladatelské soutěži v Tokiu. Syntéza různých hudebních postupů a stylů je pro jeho kompoziční práci dosti typická. V jeho díle najdeme jak tvorbu písňovou, tak tvorbu orchestrální, respektive symfonickou, ať duchovní, či světskou. Jeho orchestrální skladby zazněly pod taktovkou Jiřího Bělohlávka, Libora Peška, Jamese Judda a dalších dirigentů. Muzikálová opera The Angels měla premiéru v roce 2006 v Národním divadle v rámci Pražského jara.

Více než jeho vlastní skladatelská práce je známá jeho činnost neúnavného a kultivovaného popularizátora vážné hudby, kterou již po relativně dlouhou dobu provádí jak v domovském Českém rozhlasu, tak na půdě České televize (občas i se svým bratrancem Markem Ebenem). Je také spoluautorem učebnic hudební výchovy pro základní a střední školy, pravidelně publikuje v hudebním tisku, o hudbě napsal i velmi pěknou a čtivou populárně naučnou knihu. Od roku 2010 zastává funkci ředitele rozhlasové stanice Český rozhlas Vltava. Stál i u zrodu hudební digitální stanice Český rozhlas D dur. Od roku 2006 zastává též funkci předsedy České hudební rady. Je laureátem Ceny Rudolfa II. za propagaci kultury a umění.
(Zdroj: https://cs.wikipedia.org/)

Foto Tomáš Vodňanský

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat