Ptali jste se: Tomáš Pilař

Umělecký šéf opery Divadla J. K. Tyla v Plzni odpovídá na otázky čtenářů Opery Plus 


Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jak moc jste zasahoval do dramaturgie operních premiér na rok 2014/2015? A budete se věnovat i českým operám? (Fibichovy opery, méně hrané Dvořákovy – Dimitrij, Šelma sedlák, Armida…) Děkuji za odpověď. (Jakub)

Dobrý den, Jakube. V dramaturgii podzimu 2014 jsem zasáhnul jen do obsazení Aidy a v roce 2015 jsem ze šesti premiér naplánoval čtyři. Zbylé dvě (Čardášová princezna a Mozart a smrt) byly už v plánech minulého vedení. V té souvislosti musím ocenit spolupráci s mým předchůdcem, panem Šmídem, který mi v mých záměrech vyšel vstříc.

Českým operám se v Plzni dlouhodobě věnuje velký prostor, což je tradice, na kterou rád navážu. V nadcházející sezoně uvedeme Smetanovu Libuši, Pauerova Žvanivého slimejše, scénické zpracování Janáčkova Zápisníku zmizelého a kromě méně hraných českých oper uvedeme v nejbližších sezonách i díla současných autorů.

Dobrý den pane Pilaři, jaká je v současné době podle vás kondice sólistů plzeňské opery, sboru a orchestru? Orchestr bude nadále samostatný nebo bude také spadat pod vás? Jaká představení jste v minulé sezoně stihnul zhlédnout a co jim říkáte? Děkuji. (Vencelová)

Dobrý den, paní Vencelová. Jsem rád, že do Plzně přicházím v situaci, kdy není nutné provést nějaké dramatické změny okamžitě. Sólistický ansámbl mohu nyní ohodnotit jako solidní a spolehlivý a kvality sboru jsou v rámci Česka velmi nadprůměrné. Přiznám se, že s orchestrem jsem přišel do styku jen na několika představeních a svůj názor si budu muset ještě potvrdit, nicméně jeho výkony mě dosud uspokojovaly.

Orchestr je dosud samostatným souborem, ale je otázkou několika měsíců, kdy se organizačně připojí k opeře.

Ať už naživo nebo na nahrávce jsem viděl všechna současná repertoárová představení a musím se přiznat, že se jejich inscenační kvality dost různí. Na jednu stranu jsem rád, že účinkující podávají konzistentní kvalitní výkony, ale jevištní stránka našich inscenací je něco, na čem budeme muset ještě zapracovat. Hudební divadlo dvacátého prvního století je synestetické a náročné a nové premiéry by takové rozhodně měly být.

Dobrý den pane Pilaři, rád bych se zeptal, jaké jsou vaše dosavadní zkušenosti s řízením operního souboru, případně jakou máte obdobnou manažerskou praxi? Děkuji za odpověď. (JŠ)

Dobrý den, pane JŠ, děkuji za dotaz, poslední dva roky figuruji ve vedení Opery na cestách a produkčně jsem spolupracoval s Operou Diversa. Za svou nejdůležitější manažerskou praxi ovšem považuji zkušenosti ze dvaačtyřiceti inscenací, které jsem režíroval.

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli v letošní sezoně uvidíme nějakou novou režii talentovaného pana Dominika Beneše? A budete režírovat i vy? Moc se mi líbil váš Voják a tanečnice. Přeji vám mnoho úspěchů. (Marie)

Dobrý den, Marie, děkuji za vaše slova. Dominik Beneš v následující sezoně žádnou novou inscenaci v Plzni režírovat nebude, nicméně pokud si uděláte výlet do Liberce, na jaře 2015 tam uvidíte Figarovu svatbu v jeho režii.

Podle mě je důležitou součástí práce šéfa opery pěstovat rukopis a poetiku zdejšího souboru i vlastní režijní prací. Proto jsem na rok a půl dopředu zdvořile odmítnul všechny režijní nabídky mimo Plzeň, abych se mohl na práci zde plně soustředit. Konkrétně na podzim 2014 připravím Verdiho Aidu a v květnu 2015 společně s Martinem Otavou zinscenujeme Smetanovu Libuši.Prý budete v Plzni dávat Libuši. Jaké bude obsazení hlavních rolí? Bude to moderní inscenace nebo klasická? (Anna K.)

Dobrý, den, ano, Libuši budeme uvádět od května 2015 v Novém divadle a v hlavních rolích se představí například Eva Urbanová, Mária Porubčinová nebo Martin Bárta. Na vaši druhou otázku asi nedovedu uspokojivě odpovědět, protože podle mě žádné klasické nebo moderní inscenace neexistují. Mohu vám jen slíbit, že se bude jednat o inscenaci estetickou, technologicky zajímavou, a že naši slovanští předci nebudou nosit džíny, ani kožené bundy. 🙂

Dobrý den, zajímalo by mě, s jakými režiséry byste chtěl v plzeňské opeře spolupracovat? Mám moc rád inscenace Jiřího Heřmana. Plánujete s ním spolupráci? (Martin)

Dobrý den, Martine, pana Heřmana řadím mezi první osobnosti současné české kultury a rozhodně budu stát o to, aby zde v budoucnu režíroval. Režisérů, se kterými bych rád spolupracoval, je opravdu mnoho, bohužel se v otázce výběru budeme často potýkat s finančními možnostmi plzeňské opery. Nicméně mohu prozradit, že jsme na dobré cestě při jednání s Dominikem Neunerem nebo Hermannem Schneiderem.

Uděláte něco pro to, aby se doplnil ansámbl sólistů plzeňské opery novými kvalitními zpěváky? V minulosti se totiž stávalo, že z jedenácti sólistů bylo devět hostů. Přitom plzeňská opera v minulosti byla schopna vlastními silami vyprodukovat představení, o jejichž úrovni se dnešní generaci může jen zdát (například Tannhäuser). (Karel Štekl)

Dobrý den, pane Štekle, předpokládám, že máte na mysli časy, kdy byly v českých operních souborech zaměstnány desítky sólistů, zatímco dnes máme v Plzni pro sóla jen osm úvazkových míst. Bez hostů se dnes neobejde žádný český operní dům a s touto situací zkrátka musíme pracovat jako s faktem. Berme jako pozitivní důsledek větší repertoárovou pružnost, pestrost obsazení a větší otevřenost světu. A proto je mojí povinností nejen hledat kvalitní sólové zpěváky do souboru, ale zejména jednat s hosty. V následující sezoně se můžete těšit hned na několik takových nových zajímavých osobností.

Jaká kniha vám teď leží na nočním stolku? (Valerie)

Zaskočila jste mě, Valerie! Na nočním stolku mám „menší“ příruční knihovnu, kde je momentálně padesát tři svazků, nicméně nejvíc po ruce mi teď leží báječná (dosud bohužel nepřeložená) Hegartyho studie On creativity. Také tu teď mám kolektivní smlouvu Divadla J. K. Tyla. 🙂 Nicméně se s vámi musím podělit o své nadšení z audioknih, které po cestě do Plzně (mám to dvě hodiny) hojně poslouchám.

Dobrý den, jaké tituly máte ve vašem předběžném dlouhodobém dramaturgickém plánu a s kolika operními premiérami za sezonu počítáte? Děkuji za odpověď a přeji hodně zdaru. (Petr Pechan)

Dobrý den, pane Pechane, díky za přání! Něco vám prozradím: když jsem obdržel nabídku stát se šéfem opery, netrvalo ani týden a měl jsem popsané čtyři stránky zápisníku nápady, co bych v Plzni rád uvedl. Nicméně jsem se krapet zklidnil, tenhle zápisník prozatím odložil a rozhodl se, že teď budu pár měsíců pozorovat a analyzovat, pro jaké publikum vlastně hrajeme, abychom pak nešli nějakou úplně bludnou cestou. Ale když mám prozradit pár titulů, které jsem si vypsal, tak to je například Straussova Žena beze stínu, Brittenova Smrt v Benátkách, Stravinského Oedipus rex, Verdiho Othello, Janáčkova Káťa Kabanová, Dvořákova Svatá Ludmila (ve scénické podobě, samozřejmě), Orffův Měsíc společně s Martinů Slzami nože, Vivaldiho Griselda… Každý z těchto nápadů v sobě nese zároveň něco mimořádného společně s nějakou provozní zapeklitostí, takže to teď berte opravdu jenom jako výlet do mého osobního diváckého vkusu.

Myslím, že o počtu premiér také rozhodne až tato sezona, kdy jich uvedeme rekordních sedm, počítám-li i komorní premiéry na Malé scéně. Myslím, že dlouhodobě je reálné uvést čtyři velké premiéry a maximálně dvě premiéry komorní.Jaké nové zpěváky chcete do Plzně přizvat? Jste již dohodnut s nějakými konkrétními? A co uděláte pro to, aby se zvedly platy? (Karla)

Dobrý den, Karlo. V příští sezoně k nám mezi novými zavítají ze zahraničí například Mária Porubčinová, Titusz Tóbisz, Paolo Lardizzone, Kris Belligh, Gosha Kowalinska, Puja Andrea nebo Luisa Albrechtová. Z českých zpěváků poprvé v Plzni vystoupí například Pavla Břínková, Vanda Šípová, Michal Bragagnolo, Luboš Skala nebo Michaela Katráková.

Nechci působit pesimisticky, ale za současných finančních podmínek jsem rád, že opera vůbec hraje. Ve snaze zvednout platy budu v první řadě sahat k nástrojům, které mi jako uměleckému šéfovi opery přímo přísluší. To znamená, že s tím co máme, budeme nakládat tak, abychom dosahovali nejvyšší možné úrovně a byli pro publikum co nejatraktivnější. Kromě toho jednám s řadou potenciálních partnerů a důvěřuju Martinu Otavovi (řediteli), že k opeře přikloní i další zdroje.

Dobrý den pane Pilaři, s jakou vizí do Plzně přicházíte a kolik času k jejímu naplnění budete potřebovat? (Burešovi)

Dobrý den, Burešovi! Mám tři hlavní cíle, ke kterým budu v Plzni směřovat. Je to zaprvé rozšíření diváckého okruhu o cílovou skupinu do třiceti pěti let, čili mé vrstevníky. Už v této sezoně pro ně pořádáme několik akcí a v horizontu dvou let přibude ještě lektorská činnost zaměřená na střední a vysoké školy. Dodávám, že kontakt s nejmladšími dětskými diváky už je v opeře poměrně dobře zavedený a v tomto trendu hodlám pokračovat. Dále chci plzeňskou operu více otevřít světu. Už v příští sezoně nás čeká hostování několika zahraničních umělců, včetně režisérů a dirigentů, a na další léta rozjednáváme koprodukce a partnerství. Do třetice chci prohloubit zážitkový charakter opery. Je to dlouhodobý cíl, který lze v krátkosti shrnout tak, že si večer v opeře užijeme jak my, zaměstnanci, tak diváci.

Šéf produkce Královské opery v Londýně David Pritchard mi říkal, že když svou práci budu dělat špatně, pozná se to ještě týž večer. Pokud ji však budu dělat dobře, pozná se to nejdříve za deset let. Přesto, že je to nadnesené, je v tom hodně pravdy. V naší práci cílová meta neexistuje a za jedním horizontem se hned objeví další. Přestože vím, že dokonalost neexistuje, budu o ni stále usilovat a jestli to bude rok, nebo dvacet let, nechám na osudu.

Za čtenáře Opery Plus děkujeme za vaše odpovědi a přejeme vše dobré!

Vizitka:
Tomáš Pilař (1988) se narodil v Praze. Vystudoval operní režii na Hudební fakultě JAMU u profesorů Tomáše Studeného, Václava Málka a Aleny Vaňákové, soukromě scénografii u Pamely Howard a Josefa Jelínka. V roce 2009 byl vybrán do finále Linbury Prize v Londýně jako vůbec první český režisér. V roce 2009 se umístil na třetím místě v Mezinárodní režisérské soutěži vyhlášené Janáčkovou operou. Je nositel stipendia Bayreuther Festspiele 2011. Od roku 2013 působil jako dramaturg Janáčkovy opery, aktivně se věnuje vzdělávací a přednáškové činnosti na mezinárodní úrovni. Je zřejmě nejmladším praktikujícím operním režisérem v České republice. Od sezony 2014/2015 je uměleckým šéfem opery Divadla J. K. Tyla v Plzni.

Výběr z operních režií – Giuseppe Verdi: Síla osudu, Divadlo F. X. Šaldy Liberec 2013; Bohuslav Martinů: Voják a tanečnice, Divadlo J. K. Tyla Plzeň 2014; Domenico Sarro: Didone abbandonata, Divadlo Reduta Brno 2014; Oskar Nedbal: Polská krev, Národní divadlo Brno 2014; Giacomo Puccini: Tosca, Severočeské divadlo Ústí nad Labem 2014; Wolfgang Amadeus Mozart: Papageno hraje na kouzelnou flétnu, Janáčkova opera 2011; Leoš Janáček: Příhody lišky Bystroušky, Open air Divadelní svět Brno 2013; Petr Iljič Čajkovskij: Evžen Oněgin, Komorní opera Brno 2011; Miloslav Ištvan: Kráska a zvíře, Divadlo na Orlí 2012; Josef Berg: Evropská turistika, Divadlo na Orlí 2012; Ivo Jirásek / Anton Pavlovič Čechov: Medvěd, Studio Devítka 2010; Bohuslav Martinů: Veselohra na mostě, Komorní opera Brno 2009; Luboš Fišer: Lancelot, Špilberk – Open air 2009.

Asistence – Bohuslav Martinů: Ženitba (Pamela Howard), Janáčkova opera; Giuseppe Verdi: Macbeth (Bruno Berger Gorski), Janáčkova opera; Leoš Janáček: Výlet pana Broučka do Měsíce (Pamela Howard), Janáčkova opera; Leoš Janáček: Její pastorkyňa (Linda Keprtová), Městské divadlo Brno; Vladimír Franz: Údolí suchých kostí (Linda Keprtová), Divadlo Reduta Brno; Jiří Pauer: Žvanivý slimejš (Václav Málek), Studio Devítka.

Vedle operních inscenací režíroval také nejrůznější společenské akce, galavečery, mimo jiné i ples v opeře. 

(Zdroj: webové stránky Tomáše Pilaře)

www.tomaspilar.com

Foto Aleš Ležatka, Radovan Janouschek, Pavel Křivánek

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat