Ředitel Pražského jara Roman Bělor: Nejsme jen pořadatelé

  1. 1
  2. 2

Kupříkladu dramaturgií Pražského jara 2017 se management festivalu a umělecká rada intenzivně zabývali už roku 2014, předběžná domluva o zahajovacím koncertu, tedy hostování Vídeňských filharmoniků s Danielem Barenboimem, se však datuje do roku 2012. Na jaře roku 2016 pak byl program již téměř kompletní, zbývalo doladit jen některé detaily převážně komorních koncertů.

Pro dnešní dobu jsou příznačné někdy až horečné PR aktivity, které nemálo umělců doprovázejí. Jak se vám daří vyrovnávat se s tímto fenoménem současnosti – ať už ve vztahu k samotné dramaturgii, tak třeba i při práci s potencionálními návštěvníky koncertů? Nevadí vám ani trochu dnes tak častá poptávka po takzvaných hvězdných jménech?

Zkusím odpovědět kulinářských příměrem: hvězdná jména jsou oním zdobením na pomyslném dortu vystaveném ve výloze, zdobením, které upoutává pozornost kolemjdoucích. Ale nesmí být jen okrasou, jak tomu bývá u některých filmových festivalů, kde se hvězdy třeba jen projdou po červeném koberci. U nás je toto hvězdné zdobení důležitou součástí chuti a vůně festivalu.

Obráceno z druhé strany: Jak je pro Pražské jaro těžké se prosadit v reklamou přehlcené Praze?

Pokud přicházíte se skutečně originálním konceptem, upoutáte i v reklamou přehlcené Praze. Pražskému jaru se, myslím, daří přicházet s originálním řešením vizuální prezentace. Fantaskní ptactvo, které provází letošní festival, je přijímáno s nadšením.

Jak jste spokojeni s novým vizuálem festivalu?

Hned po skončení loňského festivalu jsme začali s přípravou soutěže o novou vizuální prezentaci festivalu, v rámci které jsme oslovili čtyři renomovaná grafická studia. Zvítězil návrh grafického studia Dynamo Design, pracovně nazvaný Musica Magica, jehož autorem je výtvarník Martin Poláček. Hudební nástroje v něm ožívají přímo před našima očima. Plynule se vpíjejí do jiných objektů, aby nakonec vytvořily nového tvora – zpěvného ptáka, symbol jara.

Máme ohromnou radost, že se nový vizuální styl setkal s převážně nadšenými reakcemi. Nechali jsme vyrobit tašky s potiskem, které se staly mimořádně oblíbenými, lidé nám píší o plakáty, které by si rádi vystavili. Co více si přát.

Jak to vypadá s rozpočtem festivalu po odchodu České spořitelny z řad jeho sponzorů? A jak se vyvíjí nové generální partnerství festivalu s Českou telekomunikační infrastrukturou?

Éra České spořitelny byla dlouhá, patří jistě k významným kapitolám v českém donátorství a Pražské jaro si jí jistě váží, nicméně dnes již patří historii. Současný generální partner Česká telekomunikační infrastruktura, a.s. CETIN prokazuje ještě větší velkorysost a je pro nás jako technologická firma velkou inspirací.

Váš komentář k momentálnímu stavu financování významných festivalů?

Ministerstvo kultury etablovalo nový program podpory festivalů, který je, řekněme, ve zkušebním provozu a pevně věřím, že po dopracování celého systému může významně přispět ke stabilizaci sítě významných festivalů, které spoluvytvářejí infrastrukturu české hudební i obecně kulturní infrastruktury. Nezaměnitelná je ovšem role měst a obcí, kterou by nemělo ministerstvo kultury České republiky nahrazovat, ale doplňovat. Rovněž motivační nástroje daňového systému pro privátní a korporátní podporovatele mají velké rezervy.

Co pro vás osobně znamenají květnové dny, když běží festival? S jak velkým nasazením musíte pracovat, co všechno to obnáší a kolik lidí je v tuto dobu ve festivalovém týmu? Dokážete si vůbec jednotlivé koncerty patřičně vychutnat?

Organizovat festival může být někdy v kontradikci s klidným užíváním si koncertů a představení, ale i to se často daří. Nejsme jen pořadatelé, hudbu máme rádi a snažíme se koncerty vnímat i po jejich umělecké a emotivní stránce. Bez toho bychom nemohli v budoucnu kvalifikovaně pracovat na dramaturgii. Základní tým tvoří jedenáct lidí, ale v době festivalu je nás několikanásobně více.

Děkujeme za odpovědi!

VIZITKA
Roman Bělor (1958) po dokončení studia ekonomiky a řízení na Českém vysokém učení technickém v Praze působil několik let v technickém oboru, ale zájem o hudbu a kulturu jej po roce 1989 přivedl do světa kulturního managementu. V letech 1990–2001 byl manažerem a následně ředitelem Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK. V letech 1997–2001 zastával funkci předsedy Asociace ředitelů symfonických orchestrů České republiky. Od roku 2001 je ředitelem festivalu Pražské jaro. Zastává také funkci místopředsedy Asociace hudebních festivalů České republiky.

Za podíl na kulturní spolupráci s Francií byl v roce 1995 jmenován rytířem (chevalier) a v roce 2001 důstojníkem (officier) Řádu umění a literatury (Ordre des Arts et des Lettres) Francouzské republiky. V roce 2012 byl jmenován členem rady Mezinárodního fondu na podporu kultury UNESCO (Council of the UNESCO International Fund for Promotion of Culture). Je členem Klubu za starou Prahu a Spolku výtvarných umělců Mánes. Od roku 2012 je předsedou Spolku pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze. Kromě hudby se zajímá o výtvarné umění a moderní historii.
(Zdroj: Pražské jaro)

www.festival.cz

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na