Reznicekova Donna Diana aneb Není všechno zlato, co se třpytí

Státní opera, jejíž budova u nádraží je v rekonstrukci, připravila koncertní provedení opery Donna Diana od Emila Nikolause Josepha von Rezniceka na jeho vlastní libreto podle španělské hry Augustina Moreta. Navázala tím opět na svého historického předchůdce, na Nové německé divadlo Praha, a na období, kdy byl po dvaadvacet let, od otevření divadla v roce 1888 až do své smrti roku 1910, jeho ředitelem Angelo Neumann. Ten svého času angažoval mladého skladatele Rezniceka jako rezidenčního skladatele s povinností zkomponovat jednu operu ročně. Donna Diana byla čtvrtá v pořadí po operách Die Jungfrau von Orleans (Panna orleánská), Satanella a Emerich Fortunat. Její celý název byl Donna Diana oder Stolz und Liebe (Donna Diana aneb Pýcha a láska) a je označována jako komická opera. Po své světové premiéře 16. prosince 1894 v Novém německém divadle se vítězně rozběhla po Německu.
Vnučka Emila von Rezniceka Dorothea von Chavanne společně s ředitelkou Opery ND Silvií Hroncovou, tenoristou Charlesem Kimem a hudebním ředitelem Státní opery, dirigentem Andreasem Sebastianem Weiserem (zdroj ND Praha / foto Petra Hajská)

Vzpomínku na někdejší slávu Donny Diany – a to v jediném koncertním provedení ve Fóru Karlín – načasovalo Národní divadlo na 1. března a zúčastnila se jí skladatelova vnučka a další členové rodiny. V úvodu koncertu bylo oznámeno, že tři sólisté, jmenovitě představitelka titulní role sopranistka Alexandra Lubchansky, pěvkyně Andrea Kalivodová (Floretta) a tenorista Martin Gyimesi (Don Louis) zpívají v indispozici jen proto, aby umožnili konání koncertu, a že další pěvec, Roman Vocel, obsazený do role hraběte Dona Gastona, se ze zdravotních důvodů nemohl dostavit. Nebyl nikým nahrazen. První ansámbl ženské a mužské složky sólistů byl slit do nehierarchizovaného souzvuku hlasů. Později se ukázalo, že také tenorista Charles Kim své síly velmi šetřil a Zdeněk Plech svůj part Dianina otce Dona Diega interpretoval nevyrovnaným hlasem, zřejmě neměl čas svou roli pěvecky usadit. Představitelka Donny Diany bojovala ze všech sil a snažila se své hlasové hendikepy vynahradit jakousi hrou na komično a tragično prostřednictvím rozpohybovaných paží. V tom ji malinko kopírovala i Andrea Kalivodová. Sečteno a podtrženo, pěvecké fiasko.

Veškerá odpovědnost za udržení úrovně večera zůstala na Orchestru a Sboru Státní opery, s nimiž koncertní provedení připravili dirigent Andreas Sebastian Weiser a sbormistr Adolf Melichar. Úvodní a závěrečné fanfáry zazněly se vší parádou z postranního balkonu u pódia, notoricky známá předehra měla švih, přestože smyčce zněly poněkud rozmazaně. Pokud je Donna Diana komickou operou, pak z koncertního pódia v tomto smyslu zazněl pouze zpěv dvorního šaška Perina zazpívaný Miguelangelem Cavalcantim s přesným frázováním a patřičným výrazem. Cavalcanti byl jediným skutečným pěvcem večera a po interpretaci Perinovy árie na začátku třetího jednání jej posluchači odměnili vděčným potleskem.

Hudebně je Reznicekova opera ovlivněna skladatelovým guru Richardem Wagnerem, ale v její druhé polovině najdeme také rozsáhlé místo s čistě operetním výrazivem. Názvuky španělského folklóru zazněly zejména ve dvou tanečních vsuvkách. Divadelní provedení by této nikterak dramaticky cítěné opeře zřejmě příliš nepomohlo, byť právě zdařilá inscenace, jak už to tak v operním divadle chodí, by byla jedinou možností, jak Donnu Dianu skutečně poznat v její komické podobě.

Večer proběhl jako oslava skladatele a jeho potomků s patřičným připomenutím jejich českých kořenů. Otázka zní, zda by za daných nepříznivých okolností nebylo přece jenom solidnější posunout toto jediné koncertní provedení na dobu, kdy by byli sólisté alespoň všichni přítomni a byli schopni podat respektu hodné výkony…

Hodnocení autorky recenze: 30%


Emil Nikolaus Joseph von Reznicek:
Donna Diana
(koncertní provedení)
Dirigent: Andreas Sebastian Weiser
Sbormistr: Adolf Melichar
Orchestr a sbor Státní opery Praha
1. března 2018 Fórum Karlín Praha

Donna Diana – Alexandra Lubchansky
Don Cesar – Charles Kim
Don Diego – Zdeněk Plech
Perin – Miguelangelo Cavalcanti
Floretta – Andrea Tögel Kalivodová
Don Louis – Martin Gyimesi
Don Gaston – Roman Vocel
Donna Laura – Hana Jonášová
Donna Fenisa – Sylva Čmugrová

www.narodni-divadlo.cz

Reklama

Hodnocení

Vaše hodnocení - E. von Reznicek: Donna Diana (Praha 1.3.2018)

[Celkem: 25    Průměr: 2.6/5]

Mohlo by vás zajímat


1
Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment
1 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
1 Comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
fidelio

Výkon Alexandry Lubchansky nebyl dle mého názoru tak špatný, v rámci svých možností se s partem vyrovnala úctyhodně. Opravdu naprosto nezajímavý byl výkon Charlese Kima, jako vzorová ukázka pěvce bez charismatu, bez výrazu a s jedním výrazem obličeje po celý večer. Za velký nedostatek večera považuji provedení opery s rozsáhlými škrty (dle mého odhadu cca 20 minut hudby). Když už se dílo (koncertně) připravuje pro jeden jediný večer, tak by snad mohlo zaznít ve své úplnosti. Orchestr byl vedení A.S. Weisera byl matný, bez výraznějšího hudebního názoru. Hudební zážitek připravený operou ND opravdu na velmi slabé úrovni! Už jsme si… Číst vice »