Richard Ševčík netušil, že Plzeň bude jeho konečnou zastávkou

Jsou hned dva důvody, proč jsme požádali plzeňského sólistu a choreografa Richarda Ševčíka alespoň o „telegrafické interview“. Za své taneční umění je jako interpret letos nominován už potřetí na Cenu Thálie, a to za roli Dona José v baletu Carmen (choreografie Mário Radačovský). Jednu Thálii už má z loňského roku za roli Spartaka. Kromě tance se však také aktivně věnuje choreografii a pro plzeňský balet připravil už třetí celovečerní inscenaci – tentokrát jde o balet pro rodinné publikum Oliver Twist a premiéru má již 18. března.

Jste již držitelem jedné Thálie a celkově je letošní nominace vaší třetí. Co pro vás vlastně Thálie znamenají?

Je to pro mne veliká pocta. Každé z těchto nominací si vážím. Znám spoustu jiných výborných tanečníků v České republice a není samozřejmostí mezi nimi zaujmout.

Myslíte, že Ceny Thálie pomáhají zviditelňovat regionální soubory či popularizovat umění mezi širokou veřejností?

Rozhodně ano, je to svým způsobem reklama.

Vidíte nějaké rozdíly v zájmu (publika, médií…) v souvislosti s nominacemi?

Nijak zvlášť rozdíl nevnímám, občas si někdo vyžádá autogram.

Jak se vám spolupracovalo s Máriem Radačovským jako choreografem? Jaký je při práci s tanečníky?

Spolupráce byla výborná. Po choreografické stránce to pro nás byla zajímavá zkušenost. Mário byl při zkouškách důsledný, ale zároveň vstřícný a vždy panovala dobrá atmosféra.

Co je na roli Dona Josého nejtěžší? Je vám i něčím blízká?

Role Dona Josého je výjimečná tím, že po celé představení prochází vývojem. Z počátku vlastně José žije zcela všedním životem, čemuž ovšem udělá přítrž vypočítavá Carmen. Příběh je zasazený do dnešní doby a svým způsobem by se něco takového mohlo stát každému  z nás. Je to herecky úplně jinak položená role než například heroický Spartakus. A v této rozmanitosti je to naše povolání tak úžasné.

Jak přistupujete ke studiu nové role? Necháváte se vést tvůrcem nebo si o inscenaci a charakteru vyhledáváte informace?

Samozřejmě, že se snažím dostatečně informovat a zároveň respektovat vizi choreografa. Roli vždy rozebíráme a většinou se dá s choreografem i do jisté míry diskutovat.

Máte za sebou už pěknou řádku klasických i dramatických rolí – máte nějaký nesplněný sen?

Já jsem spokojený s různorodou škálou, se kterou se zde v Plzni mohu potýkat. Jedině snad, že byl už od školy mým snem Basil v Donu Quijotovi.

Kdy jste poprvé dostal inspiraci k vlastní tvorbě?

K té jsem také tíhnul již od školních let. V divadelním angažmá jsem se účastnil různých choreografických soutěží a mám dokonce ještě stále nějaké předpřipravené tituly doma v šuplíku.

Jak velký je pro choreografa rozdíl pracovat na muzikálu a na baletní inscenaci?

Obrovský. V muzikálech tance většinou jen dotváří atmosféru a mají celkem striktně daný styl. V baletu se mohu více rozmáchnout a použít vlastní rukopis.

Nyní se ve vaší choreografii a režii chystá balet Oliver Twist. Je to román s komplikovaným dějem a množstvím postav, jak jste jej pojal?

Snažil jsem se držet knižní předlohy. Myslím, že k žádným razantním ořezům nedošlo.

Znáte verzi, kterou nastudovala Bérangère Andreo pro Bohemia Balet? Využíváte stejný hudební materiál Rachel Portman, neuvažovali jste v divadle o možnosti nechat zkomponovat originální hudbu?

Verzi Bohemia Baletu jsem bohužel neviděl. Použil jsem originální soundtrack a navíc hudbu z filmu Vévodkyně od téže autorky. Hudba se mi zdála inspirativní a o jiné kompozici jsme neuvažovali.

Čím vás lákalo právě literární téma z doby a prostředí, jež už jsou, alespoň zdánlivě, dnešnímu světu vzdálené?

Tento titul jsem dostal jako zadání. Příběh je velmi emotivní, a jelikož jsem sám otcem, poměrně silně mne zasahuje.

Jak se vlastně tanečník z Bratislavy ocitl v západočeském městě? A co vás tu drží?

Jako stovky dalších absolventů konzervatoří jsem prošel řadou konkurzů. Plzeňské divadlo mi bylo sympatické, ačkoliv jsem netušil, zda bude mou konečnou zastávkou. Časem jsem zde získal spoustu krásných příležitostí a rolí a také jsem zde potkal svou nynější ženu, se kterou máme jeden a půl ročního synka. Mám zde podporu publika i souboru.

Děkuji za rozhovor a na premiéře Oliwera Twista zlomte vaz!

Vizitka:
Richard Ševčík (1986) nastoupil do angažmá v Plzni v roce 2005 jako čerstvý absolvent bratislavské konzervatoře. Uplatňuje se v klasickém repertoáru i charakterních rolích, získal Cenu Thálie 2015 za titulní roli v baletu Spartakus a letos je v užší nominaci již potřetí, za roli Dona Josého v Carmen. Z  dalších výrazných rolí zaujal např. jako Quasimodo ve Zvoníkovi od Matky Boží, Freddie v tanečním muzikálu Freddie – The King of Queen nebo Merkucio v Romeovi a Julii. Choreografie fascinovala Richarda Ševčíka už od dob studií. Kromě interpretačních přehlídek se začal brzy účastnit také těch choreografických, jeho práce byly oceněny ve finále I. a II. Mezinárodní choreografické soutěže (Brno 2007, Plzeň 2010). Po choreografiích v operních a muzikálových titulech DJKT byl jeho prvním velkým počinem celovečerní balet Sen noci svatojánské. Následoval Obraz Doriana Graye na Malé scéně, za který získal Uměleckou cenu města Plzně.