Říjen přeje Prodané nevěstě na německých jevištích

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Ze širšího pohledu se zdá, že nastává nová vlna semiscénických uvádění oper v koncertních síních, v nejrůznějším vizuálním aranžmá a ve spojení s moderními vizuálními technikami. Zkušenosti z produkcí Berlínské filharmonie (recenzi od našeho berlínského spolupracovníka jsme přinesli zde), nyní z vídeňského provedení Janáčkovy opery i dalších inscenací tohoto typu potvrzují velký divácký ohlas a zájem i u ryze koncertních návštěvníků. Ve Vídni byla organizována dvě představení, 19. a 20. října. V Clevelandu zažila Liška Bystrouška již čtyři představení v měsíci květnu 2017 v totožném obsazení, samozřejmě doplněná o anglické titulky.


Čarostřelec v Teatro alla Scala

Nová produkce Weberova Čarostřelce v Teatro alla Scala, tedy titulu, který se na italských jevištích neobjevuje pravidelně, sklidila dobré ohlasy. Tento Weberův operní opus byl nastudován na scéně Teatro alla Scala naposledy v roce 1998. Režie, která předkládá příběh v romantickém hávu s prvky hororu v biedermeierovském vizuálu, nevytváří nijak zvláště originální podívanou. Ale spolehlivé pojetí německého režiséra a intendanta Matthiase Hartmanna přináší jasný příběh a čitelné poselství. A to i díky přesně režírovaným a pointovaným dialogům, které vždy bývají problematické při uvedení na neněmeckých scénách. Historizující scéna s hlavním tématem lesa a kostýmy, navržené s lehkou nadsázkou, jsou dílem rakouského výtvarníka Raimunda Orfea Voigta i kostýmních výtvarníků Susanne Bisovsky a Josefa Gergera, kteří s Hartmannem pracují opakovaně.

Carl Maria von Weber: Der Freischütz – Teatro alla Scala 2017 (zdroj FB Teatro alla Scala)

Největší úspěch sklidil německý basbarytonista Günther Groissböck (byť se v několika tónech musel uchýlit k forsírování) v roli démonického Kašpara, a tak zastínil spolehlivě zpívajícího hrdinského tenora (byť ve snaze zpívat roli spíše lyricky a introvertně) Michaela Königa v hlavní roli pokoušeného Maxe. Atletický Groissböckův zjev působil vedle korpulentního Königa, navíc kostýmovaného v neslušivé lovecké pláštěnce, jako příznivá výzva peklu. Obě dámy (Julia Kleiter jako Agáta a Eva Liebau jako Anička) jsou domácími kritiky hodnoceny také velmi dobře. Mluvená role ďábelského Samiela je svěřena wagnerovskému pěvci, basistovi Frankovi van Hove, který navíc vystupuje i jako Kuno.

Myung-whun Chung diriguje s velkým porozuměním pro romantickou hudební stylistiku sérii osmi představení od 10. října do 2. listopadu 2017. Titul je ale podle většiny zahraničních kritiků poněkud svízelný pro italské publikum, zvyklé na verdiovsko-pucciniovský repertoár.


Tomáš Hanus diriguje Rusalku ve Wiener Staatsoper
Český dirigent Tomáš Hanus, tolik postrádaný na domácích scénách, je opěvován rakouskými kritiky tištěných i internetových médii jako dirigent Dvořákovy Rusalky ve Wiener Staatsoper. Jedná se o jeho debut na této významné scéně. V těchto dnech řídí krátkou sérii představení tohoto Dvořákova operního skvostu. Poprvé se tak stalo 19. října, další představení 22., 25. a 28. října.

Tomáš Hanus (zdroj webové stránky T. Hanuse)

K dispozici má v inscenaci Svena-Ericha Bechtolfa prvotřídní ansámbl pěvců v čele s Krassimirou Stoyanovou (Rusalka), tenoristou Dmytro Popovem (Princ) a Elenou Zhidkovou (Cizí kněžna) i Jongminem Parkem (Vodník). I malé role jsou velmi kvalitně obsazeny, například Stephanie Houtzeel zpívá roli Kuchtíka nebo Ileana Tonca jednu z žínek. Obě pěvkyně vystupují nejen na první vídeňské scéně v hlavních rolích.

 


Nová operní budova otevřena v Athénách
V Athénách byla otevřena nová multifunkční budova, která byla velkoryse sponzorována ze soukromých a nadačních zdrojů. Stavros Niarchos Foundation Cultural Center (SNFCC) obsahuje nejen obrovské prostory pro národní knihovnu a několik prostor pro vzdělávací a kulturní instituce, ale také divadelní sál, ve kterém nalezla konečně nové útočiště Řecká národní opera.

Stavros Niarchos Foundation Cultural Center Kallithea (zdroj flickr.com/John Karakatsanis)

Ta v posledních letech vystřídala několik nepříliš vyhovujících prostor v athénských divadlech, a především proslula produkcemi pod otevřeným nebem v místních antických amfiteátrech (Epidauros, popřípadě Megaron).

Realizace tohoto velkorysého projektu je v současných ekonomických podmínkách malým zázrakem. Budova, kterou navrhl světově proslulý italský architekt Renzo Piano, na vnějším plášti užívá skleněné tabule, které zajišťují dostatek světla během celého dne. Divadelní sál mušlovitého tvaru nabízí cca 1.400 míst. K dispozici je také malý sál pro komorní produkce a několik zkušeben.

Prvním dílem uvedeným na této scéně samozřejmě musela být klasická řecká látka. Pro tuto příležitost byla vybrána Elektra Richarda Strausse, kterou často prováděl soubor Řecké národní opery právě v open-air produkci. Hlavní divou večera se stala legendární řecká mezzosopranistka Agnes Baltsa (narozená v Lefkadě), která zpívala Klytaimnestru. Ve svých třiasedmdesáti letech vykazuje obdivuhodnou fyzickou a hlasovou kondici. Ač hlas již ztratil část své barevné palety (jak podotýkají kritici), odvedla imponující pěvecký a především herecký výkon. V Agnes Baltse stále stojí na scéně jedna z největších osobností současné opery. Titulní roli vytvořila německá sopranistka Sabine Hofrege, která v současnosti patří mezi evropskou představitelskou špičku v tomto partu. Sabine Hofrege se soustřeďuje především na party wagnerovské (Ortruda a také Brünnhilde v nastudování celé tetralogie v Dijonu) a straussovské (Barvířka), ztělesňuje i Leonore v Beethovenově Fideliovi. Výborný dojem zanechala německá sopranistka na stálém vzestupu Gun-Brit Barkmin, protagonistka několika pražských premiér v Národním divadle, jako Elektřina sestra Chrysothemis. Matnější dojem (což bývá u tohoto Straussova titulu časté) zanechali oba pánové, Dimitris Tiliakos jako Orestes a Frank van Aken jako Aegisth.

Hudební nastudování a režijní ztvárnění bylo dílem domácího týmu – dirigenta Vassilise Christopoulose a režiséra Yannise Kokkose. Kostýmy vytvořila Lily Kentaka, která spolupracuje ve své domovině především s filmem. Po slavnostní premiéře 15. října 2017 následují ještě čtyři reprízy do konce měsíce.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Související články


Napsat komentář