Roman Zotov-Mikshin: Když tančím, tak se cítím doma

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Je mezi choreografy nebo pedagogy, se kterými ses v profesionálním životě setkal, někdo, koho bys označil za iniciační osobu?
Ano, určitě Lenka Flory. Její energie je ta, na kterou myslím vždy, když jí mám málo. Ona je jako rozjetý vlak. Pořád tvrdila, že talent je jedna věc, ale práce je na prvním místě. A vervu, s jakou to říkala, tu si pořád živě pamatuji. Pak Christopher Roman, který dva roky řídil Forsythe Company, tak on je top of the top of the top. I když jsem potkal různé pedagogy v různých stylech, ale to, jak se hýbe on, jak uvažuje o tanci a co jsme s ním dělali za věci, tak to je neskutečné. A určitě Eva Blažíčková. Její přímočarost a bezprostřednost, zdravá sebekritika. Velká uzemněnost. Myslím, že jsem před Duncanem hodně lítal a s ní jsem dokázal najít uzemněnou polohu. A samozřejmě Petr Boháč, umělecký ředitel Spitfire Company, s níž spolupracuji. Ale na prvním místě je Inga. Inga je člověk, který mě ovlivňuje nejvíc.

Pocházíš z Ruska, dokonce jsi spolupracoval na představení z oblasti dokumentárního divadla „Rusáci“, které se zabývalo otázkou českého traumatu způsobeného invazí v srpnu 1968. Teď aktuálně jsou zase vztahy s Ruskem tématem. Jak se cítíš jako Rus žijící v Česku?
Cítím, že ten vztah je hodně specifický. Někdy tam problikává, nevím, jestli to nepřeženu, problikává určitý druh lásky, ale je tam hlavně hodně napětí a důsledky právě toho traumatu. Vztah byl po druhé světové válce dobrý, ale od okupace se to táhne a pořád to bublá. Já osobně jsem se skoro nepotkal s žádným otevřeným negativním projevem, kromě párkrát, kdy mi říkali „Putin go home,“ nebo něco takového. Slyším, že to lidi mají potřebu říct, tak ať to řeknou raději mně… Já z toho nic nedělám, takže dobrý.

Jsi v Česku doma?
Jak kdy. Nevím, jestli se někdy zbavím pocitu, že srovnávám. Když přichází výrazná situace, tak mám tendence v sobě pořád srovnávat a přemýšlet o tom, jak by to mohlo být jinak. Myslím, že to je úplně zbytečné, ale asi to je otisk osmnácti let života v Rusku. Někdy mám ale dojem, že jsem na stejné vlně. A když tančím, tak se cítím doma.

 

Roman Zotov-Mikshin se narodil v Tule v Rusku, od svých sedmnácti let žije v Praze. Během studií na taneční konzervatoři Duncan Centre v Praze získal zkušenosti se současným tancem, moderními technikami jako Graham, Limon a Cunningham, bojovým uměním, street dance, tancoval v mnoha vlastních choreografiích a pracích jiných studentů. Přečtěte si více…

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments