Rozhovor s Petrem Zuskou a Markem Svobodníkem o nové premiéře pro PKB

  1. 1
  2. 2

Petře, jak se vám v této neklidné době daří? Jak jste prožíval koronavirovou izolaci?
P.Z.: Možná to bude znít paradoxně, ale vlastně docela dobře. Mám najednou neplánovaný čas na jisté pozastavení se. Na četbu, na přemýšlení, na filmy a různá videa, které jsem měl léta v krabicích, na poznámky, které jsem si psal před dávnými časy… zkrátka na inspiraci do budoucna a to nejen v rámci čistě uměleckém. Je rovněž fajn aktivně přistupovat k hromadám času stráveným s dětmi, tedy upřímně, po těch mnoha týdnech už člověku pravda pomalu dochází dech, ale v pohodě. Skvělý byl rovněž nebývalý bonus v rámci dlouhodobějšího jarního pobytu na chalupě v Jizerkách a pracemi s pilou a sekerou, což miluju… Na druhou stranu jsem přerušil práci na mé premiéře v Jihočeském divadle doslova těsně před „dvanáctou“– odloženo na listopad. V Národním divadle jsem měl režírovat operu s premiérou v červnu – zrušeno bez náhrady. Další plánované produkce v mém diáři jsou zatím snad nehnuté. Ještě uvidíme. Tedy na rozdíl od mnoha stovek tisíců, možná milionů lidí napříč celou zeměkoulí, kterým to tak či tak zasáhlo do života fatálně, si opravdu nemohu stěžovat ani v nejmenším. Jsem upřímně zvědav, kterak tato globální situace ovlivní fungování lidské společnosti do budoucna. To celé totiž není skutečná pohroma, je to jen zdvižený ukazováček. Způsob reagování, tedy poučení se či nikoli, může být pro lidstvo nadále vskutku klíčový.

Marek Svobodník (zdroj PKB)

A po čem ze „života před koronou“ se vám během posledních týdnů nejvíc stýskalo?
P.Z.: No, chyběl mi hlavně kontakt s přáteli a taky se už těším na aktivní práci s lidmi.

Jak se dařilo během přísné karantény vám, Marku? Jak vypadal běžný den tanečníka, který nemohl trénovat na sále?
M.Z.: No, on to každý má jinak. Na sociálních sítích byly k vidění spousty tanečníků, jak trénovali doma nebo jak běhali po lese a házeli tam nožkama a točili si piruety jako by se nechumelilo. On ten balet je skvělá věc, ale ve své podstatě je to taky strašná „blbost“. (úsměv) Já vsadil spíš na to, abych dohnal spoustu věcí, na které jsem neměl v uplynulých letech čas. Divadlo totiž člověku udělá ze života děsnou bublinu. A teď, když praskla, je na čase se taky podívat, co se děje kolem. Svět se sice točí, ale piruety to nejsou.

A máte nějaký svůj recept, jak si udržet dobrou náladu?
M.S.: Ano, lidé se by měli jednoduše přestat zabývat věcmi, které dělat nelze a naopak začít hledat to, co všechno dělat lze! To rozhodně funguje. (úsměv)

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat