Rozmanité podoby (nejen) Mozarta na Hudebním festivalu Znojmo

  1. 1
  2. 2

Festival každoročně vedle zmíněných orchestrálních koncertů nabízí také množství komorních koncertů v neobvyklém prostředí. Jedním z nich je Koncert při svíčkách, pořádaný v prostorách renesančního Domu umění. Letos se na koncertě 15. července potkaly virginal a třířadá barokní harfa v podání Moniky Knoblochové a Kateřiny Ghannudi. Myšlenka vytvořit program, ve kterém by se setkaly cembalo a harfa, napadla interpretky právě ve Znojmě, při společném provedení Combattimenta Claudia Monteverdiho.

Nevšední program z děl neapolských skladatelů byl výjimečný dramaturgicky, interpretačně i žánrově. Zapojení četby dobových textů o Neapoli vytvořilo takřka ucelený hudební příběh, který spoluvyprávěla Ghannudi svým zpěvem. Ačkoliv barvou jsou si virginal a barokní harfa blízké (nejvíce to bylo patrné ve skladbě Ascania Mayoneho Toccata Quarta), dostal každý z nástrojů vlastní prostor k vyjádření a představení svých specifik, která jsou navzdory podobnému zvuku interpretačně zcela odlišná. Dramaturgická linie umně kombinovala virtuózní skladby s písněmi, v nichž vynikal přirozený hlasový projev Ghannudi. Středotónové ladění mohlo místy vzbuzovat dojem falešných tónů, málokdy tomu tak ale skutečně bylo. Zvuk barokní harfy je prostší a průhlednější, než jak jej známe dnes, a vyžaduje tak od interpreta maximální soustředěnost. Virtuozitu prokázaly obě interpretky naplno v toccatách Giovanniho Maria Trabaciho a Ascania Mayoneho, v dialogu obou nástrojů fungovaly kompaktně a zcela v duchu potřeb dané skladby, nikoliv individuálního výrazu. Pěvecky nejpůsobivější byly písně Andrea Falconieriho, původně psané pro loutnu, kterých se Ghannudi zhostila s bezprostřední lehkostí a původní instrumentaci přizpůsobila i hru. Bezprostřednost je vůbec slovo, které celý večer nejlépe vystihuje. Ač promyšlený do posledního detailu včetně kostýmů, neztrácel koncert nic na své spontánnosti. Program doplnilo také několik lidových písní, které tvořily další vrstvu nepříliš kontrastního, ale velmi provázaného celku.

Autentická interpretace a četba dobových textů zazněly také na koncertě Reichova kvarteta v neděli 17. července v Císařském sále znojemského hradu. Kvarteto ve složení Ivan Iliev, Veronika Manová – housle, Zdeňka Procházková – viola a Libor Mašek – violoncello, se specializuje na průnik do myšlení a cítění umělců a publika devatenáctého století. Hudebníci hrají na kopie dobových nástrojů se střevovými strunami a intenzivně studují estetiku devatenáctého století. K smyčcovému kvartetu Wolfganga Amadea Mozarta zařadili umělci do programu kvartety českých skladatelů Josefa Myslivečka a Antonína Rejchy a vytvořili tak chronologickou generační linii Mysliveček – Mozart – Rejcha, jejíž provázanost komentovala v průvodním slovu houslistka Zdeňka Procházková.

Úvodní Myslivečkův Smyčcový kvartet G dur, č. 5 jako intro zafungoval skvěle. Skladba drobnějšího rozsahu i formy vyniká lehkostí, kterou však nelze zaměňovat s lehkostí interpretační. Průzračná melodická unisona předpokládají bezchybnou intonaci, což se kvartetu beze zbytku podařilo. I nálada jednotlivých vět byla ve výrazu zřetelně odlišená, přestože zazněly attaca. Intonačně kolísavější a v souhře méně jistý byl Mozartův Smyčcový kvartet Es dur, č. 16, K 428, který sice vynikal půvabně klasicistním zvukem, ale v rychlých větách vyzněl místy zbytečně uspěchaně, navzdory předepsanému tempu. Druhá věta Adagio byla ovšem nádherně „mozartovsky“ zpěvná. V celkovém zvuku výrazně zaujal měkký tón violoncella Libora Maška.

Komplikovanost Smyčcového kvartetu c moll, op. 49, č. 1 Antonína Rejchy představuje muzikantskou výzvu. Rejchova tvorba, prodchnutá kontrapunktickým myšlením, je náročná na souhru i výraz zejména proto, že není primárně výrazová. Reichovo kvarteto se s touto skladbou vypořádalo obdivuhodně, je znát, že skladateli věnují zvláštní pozornost. Pozoruhodná byla zejména práce s tématem v jednotlivých větách a citlivé zacházení s dynamikou. Osobnost Antonína Rejchy přiblížily jeho zápisky, které předčítala Zdeňka Procházková. Jako přídavek zazněla árie z Dona Giovanniho v dobové kvartetní úpravě, která odlehčila obsahovou vážnost Rejchova kvartetu.

Reichovo kvarteto (zdroj FB Hudební festival Znojmo)
Reichovo kvarteto (zdroj FB Hudební festival Znojmo)

Navštívené koncerty spojuje jedno – obrovská chuť pořadatelů probudit město a především zájem lidí o klasickou hudbu v jakékoli podobě. Za to jim patří velký dík.

 

Hodnocení autorky recenze:
– Koncert znojemských hudebníků: 75%
– Koncert moravskokrumlovského zámku: 80%
– Koncert při svíčkách: 95%
– Reichovo kvarteto: 85%

 

Hudební festival Znojmo 2016

Koncert znojemských hudebníků
Dirigent Jarmila Ludvíková
Markéta Böhmová (soprán)
Marek Filip (housle)
Znojemští hudebníci:
– Marek Filip, Petr Půček, Jiří Ludvík, David Pokorný (1. housle)
– Kristýna Jungová, Karolína Súkupová, Daniela Kotrnetzová, Ivo Růžička (2. housle)
– Emil Machain, Stanislav Růžička, Jiří Růžička (viola)
– Anežka Jungová, Iva Navrkalová, Jarmila Jarošová (violoncello)
– Jiří Kudrna (kontrabas)
– Lucie Hagenhoferová, Marek Weiss (flétna)
– Ludvík Leischner, Josef Brož (klarinet)
12. července 2016 Městské divadlo Znojmo

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Koncert znojemských hudebníků (Hudební festival Znojmo 2016)

[yasr_visitor_votes postid="218756" size="small"]

Vaše hodnocení - Koncert moravskokrumlovského zámku (Hudební festival Znojmo 2016)

[yasr_visitor_votes postid="218757" size="small"]

Vaše hodnocení - Koncert při svíčkách - M.Knoblochová, K.Ghannudi (Hudební festival Znojmo 2016)

[yasr_visitor_votes postid="218758" size="small"]

Vaše hodnocení - Reichovo kvarteto (Hudební festival Znojmo 2016)

[yasr_visitor_votes postid="218759" size="small"]

Mohlo by vás zajímat