Rozpaky nad Verdiho novým Maškarním plesem v Met

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Alden pohřbil Maškarní ples: jeho zpackaná režie vypudila Verdiho z Met

Aldenova zasněná, vizuálně pozoruhodná verze Maškarního plesu pro Anglickou národní operu v Londýně v roce 1989 byla jednou z nejpozoruhodnějších inscenací posledních desetiletí, ohlašující novou pokrokovější éru tradičně staromódní anglické operní scény. David Alden stále zůstává vyhledávaným a vytíženým umělcem a Metropolitní opera  Petera Gelba, snažící se dohnat ztracený čas, se rozhodla, že je na Aldena připravena. Bylo to tak?

Ano, ale koho to zajímá? I přes bučení na pana Aldena při jeho děkovačce je inscenace, která měla minulý čtvrtek premiéru před neutěšitelným publikem, byla prapodivně krotká. Na rozdíl od jeho průkopnického Maškarního plesu v Anglické národní opeře nemůže u verze v Met dirigované Fabiem Luisim být řeč o tom, že by byla opravdu smysluplná. Objevily se sice záblesky inspirace, ale nic se během stísněného chladného večera nerozhořelo opravdovým plamenem.

Maškarní ples, cenzurovaný v polovině 19. století, kdy byl novátorský pro své pobuřující vykreslení královraždy, je příběhem švédského krále zamilovaného do manželky svého nejlepšího přítele. Je charakteristicky verdiovský ve způsobu provázání politické a osobní roviny, ale přitom je tento mix oproti většině jiných Verdiho děl přece jen trochu podivný a hůře uchopitelný.

Opera kombinuje prvky frašky, melodramatu a surrealistických snových fantazií. David Alden si všímá všech tří rovin. Vypadá to přitom, že měl s tímto kusem hodně plánů, jako třeba vykreslení nitra krále Gustava, což je sice skvělá myšlenka, ale její realizace nebyla natolik výrazná a čitelná, aby tento plán ospravedlnila.

Alden také naznačil, že vztah mezi Gustavem a jeho přítelem Renatem je v této opeře tím pravým příběhem lásky – spíše než Gustavův zakázaný cit k Renatově manželce Amelii. Nápad je to dobrý, ale to, jak to pak na scéně vypadalo mezi Marcelem Álvarezem jako Gustavem a Dmitri Hvorostovským jako Renatem, z něj vytvořilo slepou uličku.

Zastřený a neznělý hlas Dmitrije Hvorostovského se teoreticky dobře hodí do Aldenovy představy, stejně jako i jeho impozantní zevnějšek. Marcelo Ávarez a Sondra Radvanovsky ale byli úspěšnější: oba s výtečným vroucím zpěvem, Álvarez navíc hrál v Met jako nikdy před tím. Přesto se společně příliš nedoplňovali a ani v režisérově vizi se jejich pojetí nepropojilo.

Chyběl dokonce i vkus, tak charakteristický pro Aldena. Stěny vyjížděly sem a tam, strop – gigantická malba Ikarova pádu z nebe – se otáčel nahoru a dolů, ale efekt byl překvapivě unavující. Inscenace působí smíšenými pocity jako výsledek spojení velkého množství různých nápadů, jako myšlenkový zmatek, který ani neměl šanci se propojit v jeden celek.

Je těžké se dobrat přesných příčin této chabé inscenace, ale zdá se, že problém Maškarního plesu tento kus přesahuje. Pokud někdo tak zkušený a kompetentní jako Alden je schopen vyprodukovat něco tak nevzrušivého a nezajímavého, je na místě se ptát, zda to je v dnešní Met vůbec možné.

(New York Observer – 13.11.2012 – Zachary Woolfe)

Giuseppe Verdi:
Un ballo in maschera
Dirigent: Fabio Luisi
Režie: David Alden
Scéna: Paul Steinberg
Kostýmy: Brigitte Reiffenstuel
Světelný design: Adam Silverman
Choreograf: Maxine Braham
The Metropolitan Opera and Chorus
Premiéra 8. listopadu 2012 Metropolitan Opera New York
(Live: Met in HD 8.12.2012)

Amelia – Sondra Radvanovsky
Riccardo (Gustavo III) – Marcelo Álvarez
Renato (Count Ankarström) – Dmitri Hvorostovsky
Ulrica (Madame Ulrica Arvidsson) – Dolora Zajick (alt. Stephanie Blythe)
Oscar – Kathleen Kim
Samuel (Count Ribbing) – Keith Miller
Tom (Count Horn) – David Crawford
Silvano (Cristiano) – Trevor Scheunemann
Judge – Mark Schowalter
Servant – Scott Scully

www.metopera.org

Překlad Zdena Plachá, redakčně kráceno
Foto Ken Howard

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Hodnocení

Vaše hodnocení - Verdi: Un ballo in maschera (Met New York)

[Celkem: 1    Průměr: 5/5]

Mohlo by vás zajímat


4
Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment
4 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
4 Comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Richard

Docela velké zklamání vzhledem k tomu, jak skvělá opera to je. Režijně totální blábol, končící kvůli ohromnému kuchyňskému noži v ruce Hvorostovského jako fraška. Ze zpěváků nejlepší jednoznačně Alvaréz, Hvorostovky vypadal unaveně, radvanovsky by měla navštívit foniatra…

JP

Radvanovsky má své velké příznivce, ale i odpůrce. Mně se včera ohromně líbila, ten hlas je plný emocí, citového náboje, vibráto je sice slyšitelnější, ale přináší pocit vzrušení. Jinak ale ta režie nejen že není moc povedená, ale pro kino se opravdzu moc nehodila. Nepodařená byla i obrazová režie. Prostě nejde sloužit dvěma pánům, buď je něco určené pro divadlo, nebo pro kino. Hodně symbolů jsem nepochopil…

fandorin

Poznámka na okraj, přenos hodnoti nechci, neviděl jsem ho. Momentálně jsem v Londýně a vstupenka do kina na přenos stála 36 liber. Za stejné peníze je lístek do Covent Garden.

PoppundGruber

Po zhliadnuti prvych 30 minut novej inscenacie Un ballo in maschera, navrhujem zmenu nazvu opery: Ples v opere (podtitul Orfeus v podsveti so skvelym can-canom v predvedeni muzskeho zboru MET a Oskara, hostujuceho v musicale Cabaret.
Po 30 minutach som z kina odisiel a nahodou mi vratili spät aj vstupne 45.00 svajciarskych frankov. V cene bol pohar champanskeho, ktore som si radsej otvoril az doma. Zdravi fanusik opery.