Rusalka po čtyřiceti letech v Lipsku. Nejen o tom v operním týdeníku

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Operní kukátko (122). Týden od 4. do 10. prosince 2017. V dnešním vydání najdete: Rusalka v Lipsku. Prorok v Berlíně. Anna Karenina znovu jako opera. René Kollo se loučí s kariérou třemi koncerty. Zemřela Carol Neblett. Opera na ČT art – premiéra z Teatro alla Scala. Operní humor s Francescem Tamagnem.


Rusalka v Lipsku
Po čtyřiceti letech se na scénu lipské opery vrací Dvořákova Rusalka. Premiéra nové inscenace, kterou režíroval i scénograficky připravil Nizozemec Michiel Dijkema, se konala v neděli 3. prosince 2017. Michiel Dijkema v roce 2014 také ve Wiesbadenu režíroval inscenaci Smetanovy Prodané nevěsty. Režisér, který zde v Lipsku již s úspěchem připravil inscenaci Pucciniho Tosky v roce 2015, vypráví příběh o setkání dvou světů – lidí a přírodní říše. Centrální postavu pak v příběhu hraje Ježibaba, která stojí na pomezí lidského a nadpřirozeného světa.

Antonín Dvořák: Rusalka – Oper Leipzig 2017 (zdroj oper-leipzig.de / foto © Kirsten Nijhof)

Obsazeni jsou především osvědčení sólisté z místního operního souboru. Rusalkou se stala Olena Tokar, velmi oblíbená ukrajinská pěvkyně usazená v Lipsku, která zde vytvořila již řadu rolí v lyrickém a lyricko-dramatickém oboru (Zuzanka, Nedda, Mimi, Liù, Zdenka, ale i koloraturní Norina). Je to její první setkání s partem vodní víly. Mezzosopranistka Kathrin Göring pak ztělesňuje Cizí kněžnu a altistka Karin Lovelius Ježibabu. Jako Vodník vystoupí Tuomas Pursio (sólista lipské opery narozený v Helsinkách) a jediným hostem v inscenaci je žádaný tenorista Peter Wedd, který je již spíše etablovaný ve wagnerovských partech (Siegmund, Lohengrin, Tristan). Prince zpíval i se souborem Scottish Opera v Glasgow a dalších skotských městech v roce 2016.

Antonín Dvořák: Rusalka – Oper Leipzig 2017 (zdroj oper-leipzig.de / foto © Kirsten Nijhof)

Inscenace se soustředí na tragický příběh z hlediska pohádkových archetypů, čemuž napomáhají symbolické prvky kostýmů (návrhářka Jula Reindell, která s režisérem již několikrát spolupracovala). Hudebního nastudování se ujal Christoph Gedschold (ve funkci Kapellmeistera v Oper Leipzig od sezony 2015/2016). Opera je uváděna v češtině s německými titulky. Do konce roku jsou naplánovány ještě dvě reprízy (9. a 14. prosince 2017) a po jednom představení v březnu a červnu.


Prorok v Berlíně

Berlínská Deutsche Oper pokračuje v úspěšném cyklu inscenování oper Giacoma Meyerbeera, mistra velké opery. 26. listopadu 2017 se konala premiéra jeho rozměrné opery Prorok, kterou zná většina odborníků i operních fanoušků z literatury a nahrávek, ale jen minimum z nich toto dílo o pěti aktech (v současné berlínské inscenaci o délce více než čtyři a půl hodiny se dvěma přestávkami) vidělo na scéně.

Giacomo Meyerbeer: Le Prophète – Deutsche Oper Berlin 2017 (zdroj deutscheoperberlin.de / foto © Bettina Stöss)

Historický příběh Jana z Leidenu (1509–1536), nizozemského kazatele a vůdce novokřtěnců, který založil vlastní stát (kde postupně zrušil peníze a soudy a jediným zákonem se stala Bible), byl zpracován libretisty Eugènem Scribem a Émilem Deschampsem, ve zvyklostech žánru velké opery a se zdůrazněným ženským živlem (ostatně i to mělo svůj historický důvod, protože Jan z Leidenu uzákonil ve svém novém státě polygamii na základě zmínek ve Starém zákoně).

Jan z Leidenu – portrét od Heinricha Aldegrevera (zdroj commons.wikimedia.org)

Opera nabízí velké podívané, například obléhání Münsteru, korunovace Jana nebo dobytí pevnosti a následný požár, při kterém hynou jak prorok, tak jeho nevěsta Bertha. Jedno z baletních čísel v původní premiéře roku 1849 bylo provozováno na kolečkových bruslích. V osudech proroka a jeho komunity v sobě můžeme nalézt četné paralely k dnešním náboženským válkám i existenci současných náboženských sekt.

Proto známý francouzský režisér Olivier Py a výtvarník Pierre-André Weitz přeložili operu do současného světa a do současných kostýmů. To se tak docela nelíbilo premiérovému publiku, od kterého si tento inteligentní režisér musel vedle premiérových ovací vyslechnout také bučení. Zato nadchly představitelky Janovy matky a snoubenky. Francouzská mezzosopranistka Clémentine Margaine jako matka Fidès (role napsaná pro slavnou Pauline Viardot) nadchla svým barevným hlasovým fondem a virtuozitou, se kterou roli ztvárnila, a stala se hlavní hvězdou produkce. Třiatřicetiletá zpěvačka již v Berlíně zpívala Carmen (roli, ve které je žádána po celém světě a zpívala ji například již i v Met), Markétku v Berliozově Faustově prokletí a Dalilu. Výborná byla i ruská sopranistka Elena Tsallagova, která střídá koloraturní party s rolemi lyrického sopránu, jako snoubenka Bertha.

Giacomo Meyerbeer: Le Prophète – Deutsche Oper Berlin 2017 (zdroj deutscheoperberlin.de / foto © Bettina Stöss)

Trochu ve stínu obou charismatických a vokálně velmi přesvědčivých interpretek zůstal americký tenorista Gregory Kunde, pro kterého je rozsáhlý part Jana další výzvou. V italském belcantovém a dnes především ve francouzském repertoáru devatenáctého století se cítí velmi zabydleně. Velmi jistě stále znějí jeho výšky, ale postava při premiéře poněkud postrádala uhrančivou podstatu samozvaného proroka, fascinujícího davy.

Giacomo Meyerbeer: Le Prophète – Deutsche Oper Berlin 2017 (zdroj deutscheoperberlin.de / foto © Bettina Stöss)

V dalších rolí přesvědčil zejména osvědčený člen souboru Deutsche Oper Seth Carico jako Hrabě Oberthal.

Vysoce bylo kritiky i publikem hodnoceno hudební nastudování Enriqueho Mazzoly, italského dirigenta narozeného ve Španělsku, za kterým stojí i úspěchy novodobých nastudování Meyerbeerových oper na této berlínské scéně (naposledy Afričanka / Vasco de Gama 2015, Dinorah 2014). Velký úspěch sklidil i výkon orchestru a sboru. Opera Plus připravuje z jedné z listopadových repríz vlastní recenzi.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Související články


Napsat komentář

Reklama