Rusalka po čtyřiceti letech v Lipsku. Nejen o tom v operním týdeníku

  1. 1
  2. 2
  3. 3


Anna Karenina znovu jako opera

Některé slavné literární náměty nemají štěstí na operním jevišti a mnohem lépe se jim třeba daří v baletních nebo muzikálových adaptacích. Mezi takovéto náměty bezesporu patří Tolstého velkolepý román Anna Karenina, který nabízí škálu rozmanitých charakterů s psychologickým vývojem i vášnivou zápletku strhující milostné vášně. Přesto se na světovém operním repertoáru neudržela žádná z více než deseti operních adaptací tohoto literárního skvostu. A to ani operní zpracování renomovaných skladatelů, jako byli Ukrajinec Julij Serhijovyč Mejtus (1970) nebo Angličan Iain Hamilton (1978).

V soupisu oper na tento námět, bez výjimky pojmenovaných podle hlavní hrdinky a románového titulu, najdeme i dvě česká zhudebnění – Annu Kareninu Stanislava Goldbacha (komponováno 1927–1930) a stejnojmennou operu Emila Hlobila (komponováno 1961–1963, poprvé provedeno v Českých Budějovicích).

Emil Hlobil: Anna Karenina – JD České Budějovice 1972 (zdroj jihoceskedivadlo.cz)

Nicméně operní soubor Stadttheater Bern si vybral do repertoáru jednu z úspěšnějších operních verzí Anny Kareniny, operu maďarského skladatele Jenő Hubaye (1858–1937). Ten proslul také jako houslový virtuóz a hudební pedagog.

Jenő Hubay (zdroj commons.wikimedia.org)

Tříaktová opera čekala delší čas na provedení. Kompozice započala již roku 1914 a dokončena byla roku 1918, partitura byla vydána roku 1922 v největším evropském hudebním nakladatelství, ale premiéry se opera dočkala až v Budapešti 10. listopadu 1923. Dočkala se i několika nastudovaní na německých a rakouských jevištích, ve Wiener Staatsoper dílo dirigoval například Felix Weingartner. Po druhé světové válce opera zcela zmizela z repertoáru, stejně jako Hubayova nejúspěšnější opera Der Geigenmacher von Cremona (Houslař cremonský, 1894, již roku 1895 v Neues Deutches Theater v Praze). V roce 2014 ale bylo dílo s úspěchem vzkříšeno v Braunschweigu.

Švýcarská premiéra opery v původním německém překladu Hanse Liebstöckla (skladatel od počátku zamýšlel dílo ve dvou jazykových verzích, v maďarštině a němčině) zaujala odbornou kritiku i diváky v Bernu. Hudebně dílo vychází jak z wagnerovských postupů (i s použitím příznačných motivů), tak především z hudební estetiky italského verismu, zvláště operního stylu Giacoma Pucciniho, včetně velkých efektů ve vokální lince a sentimentalizujícího použití portamenta ve vokálním vypracování. Působivá je i velmi barevná a vypracovaná orchestrace. Najdeme zde ale i pasáže upomínající na hudbu Ericha Wolfganga Korngolda, operu Nížina Eugena d’Alberta a dílem prostupující lyrický sentimentalismus Petra Iljiče Čajkovského.

Dílo si žádá velké orchestrální těleso a zvláště působivé jsou taneční, sborové i ryze orchestrální pasáže (závěrečný Annin zpěv přecházející do orchestrálního finále nebývalé síly). Dílo není v žádném ohledu experimentem, ale dovedně pracuje se zažitými formami a hudební tradicí. Celek je bezesporu přínosný pro rozšíření repertoárového spektra. Opera nebyla několik desetiletí vůbec uváděna, což souvisí s ignorací Hubayova díla ze strany komunistických elit z důvodů skladatelova postavení blízkému maďarské buržoazii a aristokratickým kruhům. Postupně je ale jeho dílo od osmdesátých let dvacátého století objevováno, zejména jsou ceněny jeho komorní skladby i virtuózní koncerty, z nichž mnohým se již dostalo nahrávek.

Jenő Hubay: Anna Karenina – Magdalena Anna Hofmann (Anna Karenina), Lilian Farahani (Kitty) – Konzert Theater Bern 2017 (zdroj FB Konzert Theater Bern / foto © Judith Schlosser)

Současná inscenace v Bernu přinesla několik silných výkonů. Hlavní tragickou hrdinku zpívá pěvkyně Magdalena Anna Hofmann, narozená ve Varšavě a vystudovaná ve Vídni, která podává velmi intenzivní vokálně-herecký výkon. Pěvkyni známe především ze sopránových partů Richarda Wagnera střední obtížnosti, je žádanou představitelkou Senty a Sieglindy i Elsy a v Meeseho projektu přepracovaného Parsifala (Mondparsifal Alpha 1-8) na Wiener Festwochen letos ztvárnila Kundry (více o tomto díle najdete zde). Gruzínský tenorista Zurab Zurabishvili vystupuje v roli Vronského. Zpěvák má za sebou řadu rolí italského milovnického repertoáru (Rodolfo, Cavaradossi, Alfredo, Canio) i charakterních partů v (Heřman v Pikové dámě, Eléazar v Židovce). Korejský basbarytonista Young Kwon dnes působí především na středních německých jevištích a v Bernu zpívá důležitou roli, třetí vrchol manželského trojúhelníku – vysokého carského úředníka Karenina.

Jenő Hubay: Anna Karenina – Konzert Theater Bern 2017 (zdroj FB Konzert Theater Bern / foto © Judith Schlosser)

Libreto Alexandera Gotha a Andora Gábora se především soustředí na vztah Anna – Vronskij – Karenin, ostatní dějové linie jsou upozaděny, ale v opeře vystupují samozřejmě i pár Kitty a Levin (zobrazený jako láska s překážkami, ale v odlehčenější podobě oproti tragickému údělu Anny), Dolly, Oblonskij a další. Režisérka (původně především herečka) Adriana Altaras, narozená v Záhřebu, ale činná na německých scénách, vytvořila působivé psychologické drama v tradičním duchu s velkým pochopením citových hnutí hrdinů. Realistickou scénu Christopha Schubigera doplňují historizující kostýmy Niny Lepiliny.

Jenő Hubay: Anna Karenina – Konzert Theater Bern 2017 (zdroj FB Konzert Theater Bern / foto © Judith Schlosser)

Kritici oceňují i výborný výkon orchestru Berner Symphonieorchester a hudební nastudování dirigenta Jochema Hochstenbacha. Premiéra 26. listopadu 2017 byla zakončena osmiminutovými ovacemi ve stoje. Do 17. února 2018 je naplánováno ještě devět repríz.


René Kollo se loučí

Legendární německý tenorista René Kollo, který 20. listopadu 2017 oslavil osmdesáté narozeniny, se definitivně loučí s pěveckou kariérou. Na závěr uspořádá tři koncerty na rakouských pódiích v Grazu, Linci a Salcburku.

René Kollo (zdroj YouTube)
  1. 1
  2. 2
  3. 3

Související články


Napsat komentář