Kavalír, který se bude líbit

  1. 1
  2. 2
Operní soubor Národního divadla uvedl 24. listopadu 2022 ve Státní opeře premiéru původně německé inscenace Straussova Růžového kavalíra. Při premiéře zaujaly zdařilé pěvecké výkony a propracovaná režie.

Richard Strauss: Růžový kavalír (Der Rosenkavalier), Národní divadlo, premiéra 24. listopadu 2022 (zdroj Národní divadlo, foto Zdeněk Sokol)
Richard Strauss: Růžový kavalír (Der Rosenkavalier), Státní opera, Arnheiður Eiríksdóttir a Sbor státní opery (zdroj Národní divadlo, foto Zdeněk Sokol)

Kontakty Richarda Strausse s pražským hudebním životem a Novým německým divadlem, které působilo v dnešní Státní opeře, byly bohaté. Strauss sem jezdil dirigovat od roku 1898 koncerty, v roce 1901 zde řídil českou premiéru své opery Guntram a o rok později Wagnerova Tristana a Isoldu, dále reprízy Salome, Elektry i Růžového kavalíra. Nicméně českou premiéru Růžového kavalíra uvedlo v roce 1911 Národní divadlo pod taktovkou Karla Kovařovice.

Straussův Růžový kavalír (nebo správněji Kavalír s růží) měl světovou premiéru v drážďanské Semperově opeře dva měsíce před pražským uvedením. Strauss se po výbušných experimentech v Salome a Elektře rozhodl vydat cestou komického námětu, ale ani zde se neubránil hlubším reflexím stárnutí a spletitých lidských vztahů. Zároveň má Růžový kavalír navazovat na Mozartovu Figarovu svatbu a to nejen paralelou mezi Cherubínem a Oktaviánem, ale zobrazením rokokové stavovské a měšťanské společnosti. Zdrojem látky byl pro libretistu Hugo van Hofmannsthala Moliérův Pán z Prasečkova a Couvrayův román Lásky rytíře Faublase.

Nové uvedení Růžového kavalíra ve Státní opeře je adaptací inscenace režiséra Andrease Homokiho z roku 2006 z berlínské Komické opery. Prostá a funkční scéna (Frank Philipp Schlößmann) je osazena do dobře akusticky fungující dekorace ve tvaru mírně ubíhající kostky, která je spojena černým suknem s rámem portálu. Na každé její straně jsou velké palácové dveře. Dekorace se během Ochsova „duelu“ a bouřky naklání a rozevírá, aby se pak opět na konci mohla vzpřímit do původního úhledného tvaru Maršálčina paláce. Základní barvou celé dekorace i kostýmů 1. jednání jsou odstíny smetanové bílé.

Každý barevný prvek, který se na scéně objeví, například Ochsův vtipně plandavý kostým nebo černý měšťanský nábytek u Faninala, představuje proto nepřehlédnutelný moment. Decentní estetiku doplňuje nenápadný lightdesign (Frank Evin), který v několika momentech využívá úlohy stínů jako dějové složky.

Richard Strauss: Růžový kavalír (Der Rosenkavalier), Národní divadlo, premiéra 24. listopadu 2022 (zdroj Národní divadlo, foto Zdeněk Sokol)
Richard Strauss: Růžový kavalír (Der Rosenkavalier), Státní opera, Petra Alvarez Šimková a Sbor státní opery (zdroj Národní divadlo, foto Zdeněk Sokol)

V režijním a především dobře situačně zvládnutém pojetí Andrease Homokiho jsem zaznamenal jasný záměr vyhnout se „operetnímu“ herectví a přehnané salonní stylizaci, ale blíže proniknout k motivaci postav. Souzní tak lépe se záměrem libretisty Hugo von Hofmannsthala, aby, přestože postavy jsou založeny na motivech z komedie dell’arte, nešlo o jejich stylizaci, ale o větší přiblížení k reálnému životu. Dostatečně se potom režisér vyřádil na scéně štkající Sofie a blahem se tetelícího Ochse. Režie také podtrhla erotické momenty páru Maršálka – Oktavián a Ochsovu buranskou vilnost.

Výkon sopranistky Petry Alvarez Šimkové v roli Maršálky potěšil především vyrovnaností a vokální zralostí. Její němčině bylo velmi dobře rozumět, niterné pasáže vytvarovala nosným mezza-voce, především nádherná árie na konci 1. jednání a dosáhla přesvědčivé gradace rozlučkové scény 3. jednání, v které jí podpořil i dirigent. Oktavián v podání Arnheiður Eiríksdóttir zcela naplnil charakter city zmítaného a horkokrevného mladíka, pěvecky výborné. Arnheiður Eiríksdóttir předvedla pohybově hbité herectví a oddanost roli.

Richard Strauss: Růžový kavalír (Der Rosenkavalier), Národní divadlo, premiéra 24. listopadu 2022 (zdroj Národní divadlo, foto Zdeněk Sokol)
Richard Strauss: Růžový kavalír (Der Rosenkavalier), Státní opera, Petra Alvarez Šimková, Arnheiður Eiríksdóttir a Timo Riihonen (zdroj Národní divadlo, foto Zdeněk Sokol)

Mladý finský basista Timo Riihonen přinesl roli barona Ochse spontánní komiku (výborně zahrané opilecké výlevy nebo scéna, ve které se vychloubá svým svůdnickým talentem) a plnokrevný hlas.

Litevská sopranistka Vera Talerko ztvárnila roli Sophie vokálně i herecky uměřeně, hlasově vyrovnaně působily duety s Oktaviánem Arnheiður Eiríksdóttir. Velmi mě pobavil Martin Bárta, který charakterizoval Faninala hlasově i herecky jako lehce natvrdlého měšťáka, který však nakonec ukáže, že má srdce.

Richard Strauss: Růžový kavalír (Der Rosenkavalier), Národní divadlo, premiéra 24. listopadu 2022 (zdroj Národní divadlo, foto Zdeněk Sokol)
Richard Strauss: Růžový kavalír (Der Rosenkavalier), Petra Alvarez Šimková, Arnheiður Eiríksdóttir a Timo Riihonen (zdroj Národní divadlo, foto Zdeněk Sokol)

Z menších rolí mě zaujal krásně znělý bas Pavla Švingra jako Policejního komisaře. V roli pretenciozního italského Tenor se mihl Petr Nekoranec. Méně se vedlo Vítu Šantorovi v dvojroli Maršálčina hofmistra a Hostinského, tónově ani intonačně mě nepřesvědčil.

Rád bych pochválil dobře znějící a pohybově akční sbor (sbormistr Adolf Melichar).

Hudební nastudování Gabriela Feltze je pevné a jisté. Dirigent věnoval hlavní pozornost kontinuitě velkých celků. Na mnoha místech proto zmírnil tradiční agogické vlny. Volená tempa byla celkově živější, a to dodávalo inscenaci směrování. Orchestr státní opery předvedl homogenní zvuk a soustředěný výkon. Ačkoli Straussova nelehká partitura je plná pasáží forte a fortissimo, sólisty nepřekrýval. Výborná byla drobnokresba v nízkých dynamikách.

V této inscenaci se sešlo mnoho kvalitního a věřím, že si ji diváci oblíbí.

Richard Strauss: Růžový kavalír (Der Rosenkavalier), Národní divadlo, premiéra 24. listopadu 2022 (zdroj Národní divadlo, foto Zdeněk Sokol)
Richard Strauss: Růžový kavalír (Der Rosenkavalier), Petra Alvarez Šimková a Arnheiður Eiríksdóttir (zdroj Národní divadlo, foto Zdeněk Sokol)

Richard Strauss: Růžový kavalír (Der Rosenkavalier)
24. listopadu 2022, 19:00 hodin
Státní opera, Praha

Andreas Homoki – režie
Frank Philipp Schlößmann – scénografie
Gideon Davey – kostýmy
Frank Evin – světelný design
Adolf Melichar – sbormistr
Gabriel Feltz– hudební nastudování
a dirigent

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]
  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


3.4 5 votes
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments