S choreografem Petrem Zuskou nejen o Listech důvěrných

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Před pár dny rozhodla vláda o ukončení pandemické pohotovosti a všichni asi tak nějak sdílíme pocit, že je to snad konečně za námi. Jak jste na tom teď s chystanými projekty? Musíte hodně dohánět odloženou práci z dob lockdownů, anebo už si to sedlo?
Rád bych sdílel vaše pocity, že to dvouleté martyrium skončilo, ale obávám se, že ne. Vzpomeňte si, s jakou buldočí houževnatostí naše vláda v únoru protlačila přijetí novely pandemického zákona, ač to senát shodil ze stolu, žádná pandemie se už dávno nekonala a všude ve světě se výrazně rozvolňovalo. Teď covid zmizel ze stolu a vystřídala ho Ukrajina. Ale big pharma, WHO, obří korporáty a ti, co tahají za nitky, se jen tak nevzdají. Je to kšeft tisíciletí a zároveň součást nového globálního řádu pseudo-medicínské, technokratické totality. Kdo si stále myslí, že šlo, nebo i v budoucnu půjde o zdraví a dobro lidstva, že jde primárně o nějaký virus, už by měl fakt otevřít oči. Ministr Válek se už prsí dalšími dávkami vakcín, cenzura jede už rok a půl na plný plyn, řada právníků bije na poplach a mnoho předních lékařských a vědeckých kapacit je označováno za dezinformátory – tady i ve světě…, ale to by bylo na samostatný rozhovor. To, kolik práv a svobod jsme si už nechali vzít, je jen na nás… Pokud se ukáže, že se pletu, bude to ten nejkrásnější omyl v mém životě, ale obávám se, že bude naopak hůř. Musíme být velice ostražití, protože historie má tendenci se, ač na jiné úrovni, opakovat. A nikdo jiný než my všichni to nevyřeší. Pro ty, kdo mají zájem o informace a není jim lhostejná budoucnost naše a našich dětí, nechť navštíví stránky iniciativ jako je Zdravé Fórum, Pro Libertate, nebo nejnovější, vše zastřešující Charta 2022, která má již přes padesát tisíc podpisů a to i v mezinárodním spektru. Jedná se totiž o nás všechny!

Jinak, čtyři mé projekty, které byly vytvářeny v době tzv. lockdownů (které byly, jak už i konečně prosakuje do všech světových médií, nesmyslné a pouze zničující), se již odehrávají před diváky. Přišel jsem však o režii opery v Národním divadle, která byla v dubnu 2020 zrušena bez náhrady. Moje další umělecká cesta povede do Baletu Jihočeského divadla, který si u mne objednal Prokofjevu Popelku. Na to se těším, jelikož jsem s tímto souborem již vícekrát pracoval a vždy to bylo skvělé.

Jaké další věci chystáte po premiéře s PKB?
Mám teď v plánu něco, co je zatím jen v plenkách a baví mně na tom to, že vlastně nejde přímo o tvorbu představení v divadle. Je to nové i pro mne. Zatím o detailech pomlčím, je příliš brzy a nechci to zakřiknout. A krom toho se chci věnovat i nadále spolupráci s výše zmíněnými iniciativami a institucemi. Některé z nich jsem spoluzakládal a věřím, že naše energie přinese dříve či později své ovoce. Mrzí mne, že například divadla, která jsem několikrát vyzýval k akcím, které by pomohly občanskému a lidskému uvědomění a odpovědnosti, dělala, jako by se jich to netýkalo. Opak je pochopitelně pravdou. Kulturu to zničí jako první.

Pražský komorní balet – Listy důvěrné (chor. Petr Zuska, foto Serghei Gherciu)

***
Petr Zuska představuje tvůrce evropského formátu, v českém tanečním kontextu zosobňuje výjimečného choreografa, který spolupracuje s významnými světovými baletními soubory. Ve svých dílech využívá širokou škálu tvůrčího rukopisu od vysokého bel canta neoklasického stylu přes inovativní přístup k moderní tvorbě. Jeho inscenace jsou promyšlené, plnokrevné, odrážejí svět symbolů či archetypů, duchovní otázky i morální principy. Jako jeden z mála tvůrců dokáže vložit do svých děl humor, vtip a nadsázku. Přečtěte si více…

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


5 1 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments