S kontrabasistou Pavlem Pospíšilem o 150. výročí narození Vojtěcha Kuchynky

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Dnes je tomu 150 let ode dne, kdy se v Novém Strašecí narodil významný český kontrabasista a skladatel Vojtěch Kuchynka. Jeho odkazu se dlouhodobě věnuje kontrabasista Pavel Pospíšil. Zeptali jsme se ho při této příležitosti na jeho bádání o této takřka zapomenuté osobnosti české hudby.

Vojtěch Kuchynka (soukromá sbírka Pavla Pospíšila)
Vojtěch Kuchynka (soukromá sbírka Pavla Pospíšila)

Dnes zná již Vojtěcha Kuchynku málokdo. Jak byste zhodnotil Kuchynkův odkaz a představil jeho osobnost současným čtenářům?

Vojtěch Kuchynka byl velice zajímavou osobností. Dnes bychom těžko hledali muzikanta, sbormistra, skladatele a hlavně kontrabasového virtuosa takového formátu, jakým bezpochyby byl. Narodil se v roce 1871 jako syn účetního a městského tajemníka v Novém Strašecí. V roce 1885 až 1891 studoval na Pražské konzervatoři kontrabasovou hru u Vendelína Sládka, a zároveň skladbu u Antonína Dvořáka v letech 1891 až 1893. Současně navštěvoval varhanickou třídu u Karla Knittla, Karla Kličky a Josefa Steckera. V roce 1895 si jeho talentu všiml dirigent Karel Kovařovic a nabídl mu místo prvního kontrabasisty a sólisty ve svém Orchestru Národopisné výstavy českoslovanské. S tímto orchestrem hrál několikrát svou Elegii pro kontrabas a orchestr. V roce 1899 se stal koncertním mistrem orchestru Národního divadla, kde působil až do roku 1933. Během svého života vykonal více než 600 sólových vystoupení v Čechách. V roce 1907 koncertoval také v USA, nejspíše na popud svého žáka a bratra Františka Kuchynky, který zde od roku 1906 působil jako kontrabasista v předních amerických orchestrech. Jeho bratr, František Kuchynka, býval také členem Orchestru Národního divadla, než odcestoval do Ameriky, a sedávali spolu u jednoho pultu. Často se hádali o tom jak zahrát správně part a vysloužili si od samotného Karla Kovařovice přezdívky „Chrudoš a Šťáhlav“.

V kritikách té doby je psáno v superlativech o mistrovské hře Vojtěcha Kuchynky. Byl často nazýván Paganinim a Kubelíkem na kontrabas a to hlavně pro svoji neuvěřitelnou technickou hru. Napsal skladby orchestrální, komorní, sólové pro kontrabas, klavír, housle a jiné nástroje. Psal také sbory a písně. Celkem jeho dílo čítá asi něco přes 140 opusů.

Jak jste se ke Kuchynkovi dostal a čím vás zaujal, že se nakonec stal jedním z hlavních zájmů vašeho života?
O Vojtěcha Kuchynku se zajímám hlavně proto, že jsem se sám stal kontrabasistou. Své studium tohoto nástroje jsem započal u pana Josefa Richtera v Karlových Varech. Později jsem pokračoval studiem u pana profesora Jiřího Valenty na Pražské konzervatoři a následně u profesora Jiřího Hudce na Akademii múzických umění v Praze. Už v dobách studií jsem se hojně setkával se jménem Vojtěcha Kuchynky. Jsem členem Národního divadla od roku 2012 a to se stalo dalším impulzem ke studiu Vojtěcha Kuchynky. Je pro mě zcela přirozené zajímat se o historii naší kontrabasové skupiny.

Kontrabasisté, kteří působili v Orchestru Národního divadla, byli v rámci celé historie tohoto orchestru mnohdy význačné a důležité osobnosti naší hudební kultury. Mnozí z nich působili jako sóloví hráči, pedagogové, skladatelé nebo také dirigenti. Z těch nejvýznamnějších bych si dovolil zmínit např. Vendelína Sládka, Františka Černého, Oldřicha Šorejse, Adolfa Míška a mnohé jiné.

Vojtěch Kuchynka mě ve svých kontrabasových skladbách zaujal technickou náročností a zároveň zpěvností. Pro kontrabas psal tak, že využíval rozsahu celého nástroje s ohledem na melodičnost. Hojně ke hře používal flažoletů a dalších výrazových prostředků, jako jsou dvojhmaty i trojhmaty. V jeho skladbách se střídají krásné zpěvné lyrické melodie s technicky náročnými rychlými pasážemi, ve kterých používá různé druhy smykových technik, které vybičují interpreta k tempu na hranici hratelnosti. Jeho skladby pro kontrabas jsou psány tak, že zaujmou interpreta i posluchače od začátku až do konce.

Vojtěcha Kuchynku propagoval a obdivoval také významný kontrabasový virtuos – profesor František Pošta. V jednom ze svých rozhovorů se zmiňuje:

„Když jsem v roce 1939 nastoupil do České filharmo­nie, pozval mne Vojta Kuchyn­ka k sobě do bytu. Nešel jsem tam, protože jsem se styděl a dodnes toho hrozně lituji. Uvádím jeho skladby u nás i v zahraničí. V Novém Strašecí jsme mu odhalili pamětní des­ku a vzpomněli jeho stých na­rozenin.“

Orchestr Národního divadla v Praze 1928 (soukromá sbírka Pavla Pospíšila)
Orchestr Národního divadla v Praze 1928 (soukromá sbírka Pavla Pospíšila)

V čem vidíte hlavní význam Vojtěcha Kuchynky pro českou kulturu a pro obor samotný?
Česká kontrabasová škola je známá po celém světě. Dá se říci, že čeští kontrabasisté pro hru na tento nástroj položili základní kameny. Vývoj hry na kontrabas je spojen s profesory na Pražské konzervatoři. Prvním průkopníkem v tomto směru byl Václav House (1764 až 1847), který odstranil hru v rukavičkách a ustálil ladění kontrabasu v kvartách. Václav House je také prvním na světě, kdo napsal školu hry na kontrabas (1809). Dalšími českými osobnostmi, kteří přispěli k rozvoji kontrabasové hry u nás i v zahraničí, byli Josef Hrabě, Josef a Vendelín Sládek, František Simandl, František Černý a mnozí další.

Hlavní význam Vojtěcha Kuchynky je v tom, že na základě odkazu české kontrabasové školy dokázal nástroj pozvednout do sólové role a přiblížit obecnému posluchačstvu. Svými skladbami a hrou na kontrabas dokázal zaujmout široké obecenstvo, o čem svědčí mnohé dobové kritiky například:

Největší zájem soustředěn byl arciť na výkon umělce zvučného jména p. V. Kuchynky. Sytý velký tón umělcův (zvláště na G-struně), upomínající spíše na sbor violoncell a v pravdě imponující technika zaujaly rázem. Kdo neslyšel Kuchyňku, neuvěřil by, jakých jemných nuancí a delikátních finess přednesových možno vylouditi nástroji, jako je kontrabas. Nadšení publika neznalo však také mezí. Mistr byl neustále volán a přinucen k mnohým přídavkům. Pozorným, a proto výborným doprovázečem byl milému hostu člen H. S. p. Halouzka.“ (Tábor, rok vydání nezjištěn)

Pavel Pospíšil (se souhlasem Pavla Pospíšila)
Pavel Pospíšil (se souhlasem Pavla Pospíšila)

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


5 2 votes
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments