Schubertova socha na HAMU zůstane, jen ji trochu posunou

Památkáři nemají nic proti umístění sochy skladatele Franze Schuberta v zahradě Lichtenštejnského paláce v Praze, sídla Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění (HAMU). Na Národní památkový ústav se škola obrátila poté, co v květnu někteří členové akademické obce požadovali odstranění sochy. Akademický senát AMU navrhuje zřídit komisi, jež by podobné případy posuzovala.

Rektor AMU Jan Hančil řekl, že v souladu s doporučením Národního památkového ústavu bude socha v zahradě o kousek přemístěna a tam zůstane.

Schubertovu sochu vytvořila sochařka Anna Chromy, je to už její několikátá instalace v Praze. Socha je darem nadace Norimberské pojišťovny Hudební a taneční fakultě AMU a v zahradě školy stojí od konce dubna. Dar zprostředkovala hudební producentka Renata Sabongui, která na HAMU také působí jako pedagožka.

Socha Franze Schuberta od Anny Chromy (zdroj wave.rozhlas.cz / foto Pavel Karous)

Podle historičky umění Elišky Fučíkové není nápad umístit sochy do zahrady nový. „Galerii soch zamýšlel do nik ve zdi umístit už stavebník paláce, Karel z Lichtenštejnu, počátkem sedmnáctého století,“ uvedla Fučíková ve svém posudku k umístění sochy v kontextu místa.

Na rozdíl od Albrechta z Valdštejna, který projekt nedaleko stavěného rozsáhlého paláce dokončil, se to Lichtenštejnovi nepodařilo, neboť zemřel už v roce 1627 a jeho potomci se soustředili na svá panství na Moravě. V případě Lichtenštejnského paláce zůstala nedokončena především jeho výzdoba. Umístění Schubertovy sochy do zahrady by podle Renaty Sabongui mohlo být pokračováním původního záměru a mohla by tak vzniknout galerie soch významných českých a světových skladatelů.

Národní památkový ústav se umístěním sochy zabýval až poté, co byla v zahradě instalována. Mluvčí pražského územního pracoviště Národního památkového ústavu Andrea Holasová řekla, že památkáři z ústavu nemají proti umístění sochy žádných námitek. „Socha stojí v zahradě Lichtenštejnského paláce na bronzovém podstavci před západní fasádou křídla paláce. Plastika by měla být umístěna v severozápadním rohu zahrady před ohradní zdí na kamenném podstavci. (…) Z hlediska památkové péče je předložený návrh realizovatelný,“ stojí ve vyjádření Národního památkového ústavu.

Akademický senát AMU doporučil vznik komise složené ze zástupců jednotlivých fakult a vedení AMU, „která by se měla zabývat přijetím či nepřijetím uměleckých děl darovaných nebo nabídnutých AMU a určených k umístění v prostorách přístupných veřejnosti“.

V Praze stojí od Anny Chromy mimo jiné také plastika v podobě prázdného pláště, a to u Stavovského divadla. Stejná plastika se nachází i v Salcburku, Aténách a na dalších místech. Ne všem se objekty od Anny Chromy líbí, větší či menší kritice ale podléhá většina děl ve veřejném prostoru. V roce 2003 zorganizovali pedagogové Akademie výtvarných umění veřejný protest proti umístění jednoho z děl Anny Chromy v Praze.

Související články


Napsat komentář