Se Zdenkem Konvalinou a Ksenií Ovsyanick o tanci, malování i druhé kariéře

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

KSENIA OVSYANICK:
(ke Zdenkovi) Ale ani ty jsi neměl hned úplně jasno, že chceš, aby se pro tebe z malování stala práce. Když Zdenek odešel ze souboru, pracoval rok v galerii jako umělecký poradce, a až tam si vlastně úplně uvědomil, čím chce a může být. Každý potřebuje nějaký čas, aby si uvědomil, k čemu má talent.

Když jsme u malování, jakou pracujete nejraději technikou a jak si vybíráte témata?

ZDENEK KONVALINA:
Vždycky jsem se zajímal o abstraktní malbu. Asi jsem unikal figurálnosti baletu i života, takže proto jsem už od úplného začátku chtěl zobrazit určitou náladu nebo pocit nebo určitou vizualizovanou vzpomínku. Moje práce se za těch šestnáct let hodně vyvinula. Tím, jak jsem si začal uvědomovat, co znamená být výtvarník, jak zacházet s nápady, vytvářet série, které potom také moje dílo propojují. Pocity jsou důležité. V baletu máte příběh, ale snažíte se v publiku vyvolat určité pocity, to mě vždycky zajímalo. I když tancujete třeba Prince ve Spící krasavici, snažíte se zosobnit něco, co se nachází mezi vaší vlastní osobností a něčím větším, možná podvědomým.

KSENIA OVSYANICK:
On balet má ale také dost abstraktní jazyk. Mluvíme pomocí pohybů těla, nepopisujeme věci přímo.

ZDENEK KONVALINA:
Mám v hlavě koncepty, se kterými pracuji, a vyvíjejí se. Moje malby jsou hodně abstraktní a minimalistické. Jinak pokud jde o techniku, tak používám akrylátový lak. Tím, že jsem byl hodně dlouho umělcem, nemám potřebu zkoumat sebe sama, jaké je to být umělcem, raději zkoumám plátno, povrch, k čemu mě ten může inspirovat. Je to podobné práci choreografa, který zkoumá jeviště, scénu bez výpravy a rekvizit.

Vy, Ksenie, také hodně přemýšlíte o budoucnosti a další kariéře. Četla jsem, že jste studovala v oblasti podnikání, to je baletu trochu vzdálené.

KSENIA OVSYANICK:
Vím moc dobře, že jednoho dne budu muset taneční kariéru ukončit. A čím dál tím víc si uvědomuji, že musím dělat něco, co bude spojené s uměním a zřejmě i s baletem. Zrovna jsem dokončila studium obchodu a ekonomie. Mám ráda organizační činnost, její kreativní část a potřebovala jsem studium pro praxi. Máme za sebou už několik projektů, takže je jen přirozené naučit se něco o produkci a propagaci, zvlášť v dnešní době, kdy je budování značky tak důležitá součást našich životů. Úspěch je založený na značce, na jménu, ať už jste na volné noze nebo ve velkém souboru. Je to o marketingu, sociálních sítích, ve kterých si člověk utváří svou značku. Takže je určitě důležité myslet i na obchod, i když jste tanečník baletu. V baletním světě vás učí, že když budete dost dobří, stanou se z vás umělci, ale tak to nefunguje. Aby si vás někdo všiml, musíte mu nejdřív říct, že vůbec existujete. A nikdo vás to nenaučí, jak se prezentovat před světem venku.

S tím musím souhlasit. Tanečníci mají potíže s tím, jak prezentovat svou vlastní práci, ani hudebníci a herci nemají takové těžkosti.

KSENIA OVSYANICK:
Možná je to tím, že v oblasti hudby nebo herectví ze školy odcházíte jako člověk, který se o sebe musí postarat, musíte se naučit, jak práci získat. V baletu je to často tak, že když máte štěstí, jdete rovnou do souboru, takže se vlastně jako jednotlivec nemusíte hledáním práce zabývat. Když najdete angažmá hned, je to jednoduché, ale nenaučí vás to už, jak se prezentovat.

ZDENEK KONVALINA:
Představa, že stačí jen být na sále a pracovat, není správná. V určité fázi jsem si to uvědomil, že jsem na sále, že jsem se konečně dostal na úroveň, na kterou jsem chtěl, a nikdo mě nevidí. A v baletním světě je hodně těžké naučit se prezentovat, aby si vás všimli. Ve škole totiž pořád posloucháte, jak nejste dost dobří a někdo jiný je lepší, nemáte ze sebe dobrý pocit. Takže jak potom máte sám sebe propagovat? Pro tanečníky by měl být nějaký kurz, který by je naučil o sobě líp myslet a oddělovat tanec od zbytku života.

Budoucnost tanečníka je tedy v rukou pedagoga…

ZDENEK KONVALINA:
Je to otázka psychologie. Vidíte ten rozdíl na západě, především v Americe. Tam je prostředí nastavené úplně jinak, jako učitel se snažíte dát studentům tu největší podporu. Když přijdete do Států, pořád vám říkají: „Ty to dokážeš“, takže se můžete opravdu zlepšovat.

Je v zahraničí víc podporovaná druhá kariéra tanečníků?

KSENIA OVSYANICK:
Jsou divadla, a je jich čím dál víc, která nabízejí tanečníkům nějaký druh podpory, aby mohli změnit kariéru (career transition). Pokud v souboru pracujete dostatečně dlouho, máte nárok čerpat z fondu, který tanečníkům umožňuje podporu při rekvalifikaci. Myslím, že to se změnou kariéry pomohlo už mnoha tanečníkům, které znám.

ZDENEK KONVALINA
Tanečníci si dnes už skutečně uvědomují, že vyhledávat nové informace a chodit na kurzy je nejen obohatí jako lidi, jako tanečníky, ale že je to důležité pro jejich budoucnost. Pro taneční kariéru existuje chvíle, kdy skončí, a ani není samozřejmé, že tanečník vydrží fyzicky do čtyřiceti let. Myslím, že tanečníkům tenhle koncept dřív nebyl jasný, ale dneska s přístupem na internet a všemi informacemi a příběhy úspěšných lidí, je to jednodušší.

KSENIA OVSYANICK:
Je důležité si uvědomit, že život nekončí ve čtyřiceti. Že ve čtyřiceti nejste příliš staří na nic. Mnoho lidí v tomhle věku naopak zahájí kariéru. Pořád před sebou ještě máte celý život, ale v souboru vás naučí myslet si, že už skončil.

ZDENEK KONVALINA:
Dřív tanečníci chodili po skončení kariéry do důchodu. Ale myšlenka, že když je vám pětačtyřicet, měl byste jít do důchodu, je fakt divná. Člověka to utvrdí v dojmu, že už nemůže mít druhou kariéru, a to prostě není dobře. Dneska je tolik možností. V rámci Evropské unie si můžete jít, kamkoli chcete. Možná, že pro nás je to jednodušší, protože jsme se už přestěhovali tolikrát. Teď jsme se stěhovali z Londýna do Berlína takříkajíc „v kufru“. Prostě jsme pobrali svoje věci natřikrát do letadla. (smích) Dnes je všechno digitalizované, každý mluví anglicky. A když nemyslíte na moc věcí najednou, je mnohem jednodušší dělat změny.

Kde se teď cítíte doma, když jste takoví nomádi?

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na