Severočeská filharmonie Teplice a Jan-Filip Ťupa: Skvělá zvuková barevnost a obsahová hloubka

Ohlédneme-li se za koncertními symfonickými cykly Severočeské filharmonie Teplice, v řadě případů zde nalezneme zajímavý dramaturgický nápad a logiku. Tak tomu bylo i v případě 6. abonentního koncertu symfonického cyklu A. Koncert byl pořádaný v koncertním sále Domu kultury v Teplicích ve čtvrtek 23. března letošního roku. Programem nás provázel hudebně specifikovaný národní barevný kolorit zážitků z cest, s vlivem hudebního kouzla zejména impresionismu.
Jan-Filip Ťupa (zdroj Jan-Filip Ťupa)
Jan-Filip Ťupa (zdroj Jan-Filip Ťupa)

Francouzský skladatel a klavírista Alexis-Emmanuel Chabrier (18411894), blízký přítel řady národních malířů-impresionistů a francouzských „prokletých básníků“, cestoval v roce 1882 po řadě španělských měst. Hudební dojmy, zážitky a pocity po návratu ještě ve stejném roce ztvárnil ve své Rapsodii pro orchestr nazvané Espaňa. Skladbu následně v Paříži s velkým úspěchem provedl Chabrierův přítel Charles Lamoureux a rapsodie svým rozsahem nepřesahují ani deset minut se stala nejslavnějším Chabrierovým dílem. Obsazení velkého romantického orchestru poskytovalo skladateli mnoho příležitostí k uplatnění nástrojové barevnosti ve španělsky strhujících rytmech a populárně laděných melodiích. Severočeská filharmonie plně využívala těchto detailů při interpretační prezentaci, půvabně zněly příkladně jemné přiznávky svěřené harfě.

Dále bylo na programu uvedeno dílo rovněž francouzského autora, u nás zřídka hraného Henriho P. J. Dutilleuxe (19162013). Mezi soudobými autory mu patří svébytné postavení navazující zejména na jemnou barevnost impresionismu, zájem o folklor, kompoziční cestu směřující k atonalitě a všudypřítomnou hlubokou lidskou obsahovost. Raritní pozici v jeho nepříliš rozsáhlém díle představuje účast v projektu eSACHERe, kdy slavný ruský violoncellista Mstislav Rostropovič požádal 12 slavných skladatelů 20. století (L. Berio, P. Boulez, B. Britten, H. Dutilleux, W. Lutoslawski a další), aby v roce 1976 u příležitosti 70. narozenin velkého švýcarského dirigenta a hudebního mecenáše Paula Sachera (19061999) napsali skladby pro sólové violoncello s aplikací tónů obsažených shodou okolností v Sacherově jméně (eS, A, C, H, E, Re). Dutilleux tehdy napsal dílo s názvem 3 Strophes sur le nom de Sacher.

Pro Rostropoviče napsal Dutilleux v letech 19671970 také violoncellový koncert nazvaný Tout un monde lointain (Tento svět vzdálený). Dílo dnes patří k nejslavnějším cellovým skladbám 20. století. Skladatel se inspiroval poezií francouzského prokletého básníka Charlese Baudelaira. Poetický obsahový základ představuje básnická sbírka Les fleurs du mal (Květy zla). Koncert je tvořen pěti větami, kdy citáty z jednotlivých básní sbírky vždy předjímají obsah každé části, zaštiťují tak změnu nálady hudebního obsahu. Věty však navazují attacca. Celým koncertem prostupuje netradiční impresionistická barevnost, uvozená již prvotním sólovým vstupem zcela virtuozního partu violoncella. Strhující technické pasáže směřující až do nejvyšších nástrojových poloh, tremola, glissanda evokující sférickou hudbu či táhlé zpěvy violoncella skvěle korespondovaly s orchestrem, zejména s postupy melodických bicích nástrojů či temnou zdrženlivostí gongu. Dramatická barevnost podtržená žesti v závěru páté věty dospěla ve snovou nirvánu posledních tónů violoncella doznívajících v překvapivém pianissimu.

Interpretem koncertu se stal Jan-Filip Ťupa, zkušený hráč, který studoval obor „Současná hudba“ na Hochschule für Musik und Darstellende Kunst ve Frankfurtu nad Mohanem. V tomto městě působil též v souboru Ensemble Modern, což je jeden ze špičkových světových souborů věnujících se soudobé hudbě. Ťupa hrál v Teplicích prostě skvěle, s mistrovskou technikou, zvukovou barevností, obsahovou hloubkou výrazu korespondující s prací orchestru. Publikum ocenilo jeho výkon vřelým potleskem.

Ve druhé polovině večera se teplické publikum díky Robertu Schumannovi (1810-1856) a jeho Symfonii č. 3 Es dur, op. 97 zv. „Rýnská“ opět vydalo na cesty. Tentokrát se inspirací skladby stala idylická cesta do Porýní, cestu Schumann podnikl se svou ženou Clarou. Skladba vznikla v krátké době podzimních měsíců v roce 1850. Premiéru symfonie skladatel dirigoval s velkým úspěchem osobně a to v Düsseldorfu již 6. února roku 1851. Skladba nese typické rysy Schumannova kompozičního bohatství, druhá pomalá věta napovídá ducha tanečního ländleru, slavnostně velebný charakter čtvrté věty vstupuje do atmosféry inaugurace arcibiskupa v Kolíně nad Rýnem do úřadu kardinála. Malebně romantická symfonie byla v Teplicích úspěšně zahraná se všemi atributy Schumannovy hudby. A přec zde pro posluchače snad vznikl i problém (navzdory cestovatelské logice dramaturgie). Teplické publikum má mnohé zkušenosti na poli poslechu novátorské hudby 20. století, a proto se zde moderní hudba typu koncertu od Dutilleuxe setkala s velmi pozitivním ohlasem. Následující, i když skvěle zahraný romantik Schumann, jaksi postrádal překvapivou Dutelleuxovu hudebnost. Snad tedy někdy příště, při dramaturgii jiného koncertu.

Dirigentské taktovky koncertu se ujal šéf orchestru Petr Vronský. A zde má autorka této recenze nepříjemný pocit, že se při ohlédnutích za několika minulými koncerty ve svých závěrech opakuje. Petr Vronský opět vedl orchestr skvěle, zkušenou rukou, při skladbách různých stylových typů dával tělesu prostor k vyznění melodických, rytmických, barevných či výrazových specifik. Členové Severočeské filharmonie Teplice v závěru koncertu spolu s publikem sami aplaudovali svému šéfdirigentovi.

Symfonický cyklus A koncert 6
23. března 2023, 19:00 hodin
Koncertní sál Domu kultury Teplice

Program:
Emmanuel Chabrier: España, rapsodie pro orchestr
Henri Dutilleux: Koncert pro violoncello „Tout un monde lointain“
Robert Schumann: Symfonie č. 3 Es dur, op. 97 „Rýnská“

Účinkující:
Jan-Filip Ťupa – violoncello
Severočeská filharmonie Teplice
Petr Vronský – dirigent

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments