Seznamte se: Markéta Laštovičková

Představujeme současné nejúspěšnější studenty Pražské konzervatoře
Markéta Laštovičková – akordeon

Kdy a kde jsem se narodila
Narodila jsem se 27. září 1995 v Havlíčkově Brodě.

Moje rodina a její vztah k hudbě
Moje maminka je učitelkou hry na akordeon na Základní umělecké škole v Havlíčkově Brodě. Tatínek se živí broušením strojních dílců a hrával dlouho házenou (i v prvoligových týmech). Můj třiadvacetiletý bratr studuje medicínu na 1. Lékařské fakultě Karlovy univerzity v Praze, hrával jako malý na vysoké úrovni házenou. Tatínek chodí na většinu mých koncertů a hudbu začal mít rád, dokonce i vážnou hudbu poslouchá se zaujetím.

Jaké byly moje hudební začátky
Moje první setkání s hudbou bylo prostřednictvím mé maminky – učitelky. Již při její mateřské jsem jako maličká měla možnost poslouchat hudbu. Mamka tenkrát doma učila a já seděla v postýlce a poslouchala její žáčky – prý se mi to líbilo.

Proč jsem si nakonec vybrala právě svůj obor
Vybrat si hru na akordeon byla pro mě prostřednictvím mé maminky ta nejpřirozenější cesta k hudbě. V pěti letech jsem začala hrát na maličký klávesový akordeon a začalo mě to bavit.

Moje první veřejné vystoupení a vzpomínky na něj
Moje první veřejná vystoupení byla již v mateřské školce. Hrála jsem tenkrát jednoduché písničky, ale jak říká moje maminka: „Je důležité od malička hodně vystupovat, abychom se naučili přirozeně chovat na jevišti.“Moji dosavadní učitelé a zkušenosti s nimi
Mojí první učitelkou hry na akordeon byla moje maminka. Ona sama o mně říká, že mě vždy musela učit v ZUŠ (ne doma!), protože jen ve škole jsem ji brala jako učitelku, ne jako mamku. Ale fungovalo to. Hodně jsem veřejně hrála, hodně soutěžila. Některá vystoupení byla pro mě obrovským zážitkem – například vystoupení v Bruselu, kdy jsme v pěti lidech hráli tříhodinový program pro poslance Evropského parlamentu a další a další akce. Ještě pod dohledem své maminky jsem v deváté třídě přešla na knoflíkový nástroj s konvertorem značky Bugari. V lednu 2011 jsem úspěšně již na tento nástroj dělala přijímací zkoušky na Pražskou konzervatoř. Od září 2011 mám tedy nového pedagoga hlavního oboru – pana profesora Ladislava Horáka. Je hodně důležité, aby si žák s profesorem společně rozuměli. My jsme si s panem profesorem na sebe zvykli již od první chvíle výuky. Má na mě velký vliv díky svému charismatu a vždy mi dokáže na koncertech i soutěžích přivodit dobrou náladu.

Soutěže, kterými jsem zatím prošla a co hlavně mně daly
Od malička k dnešnímu dni jsem získala třicet dva prvních míst na českých a mezinárodních soutěžích. Nejprve to byly soutěže ZUŠ, později i jiné a mezinárodní soutěže. Z těch nejzajímavějších bych chtěla jmenovat například Zlatý oříšek, Mezinárodní akordeonové soutěže v Popradě, v chorvatské Pule, v německém Klingenthalu, Euromusette-Goldentango v Rajeckých Teplicích, Mezinárodní soutěže v Ostravě a další. Soutěže mi daly hodně – zkušenosti, motivaci, přátele, kontakty. Podívala jsem se do různých států Evropy.Co považuji za svůj největší úspěch
Za svůj největší úspěch považuji z dětských let 1. místo na Mezinárodní akordeonové soutěži v Popradě v kategorii do patnácti let (rok 2010), získání ceny Zlatý oříšek (rok 2009), několikanásobná výhra v Talentu Vysočiny, 1. místa na mezinárodních soutěžích, například v chorvatské Pule. Ze studií na Pražské konzervatoři potom 1. místa z Mezinárodní akordeonové soutěže v chorvatské Pule, 1. místo a absolutní vítězství na Soutěži konzervatoří a hudebních gymnázií České republiky (rok 2013), 1. místo na Mezinárodní akordeonové soutěži v Ostravě (rok 2014) a největší poslední úspěch je 1. místo v seniorské kategorii na Mezinárodní akordeonové soutěži v Popradě (říjen 2014). Je sice hezké jmenovat první ceny v soutěžích, ale ze všeho nejdůležitější pro hudebníky a pro mě je – umět svojí hrou oslovit široké publikum.

Jak hodně na svůj nástroj cvičím
Takhle se to nedá definovat, někdy je času více, někdy méně. V průměru se snažím cvičit asi čtyři hodiny denně, před soutěží i více.

Můj profesní vzor
Nemám žádný konkrétní profesní vzor. Z každého výborného hráče se snažím pro sebe získat to nejlepší. Výborně mi v tom v současné době pomáhá můj profesor.

Kam až bych to ve svém oboru chtěl dotáhnout
Chtěla bych se ještě zúčastnit pár prestižních soutěží a hlavně dále oslovovat posluchače svojí hudbou na českých i zahraničních pódiích. Někdy v budoucnu by mě lákalo i předávat své zkušenosti mladším studentům.

Jakou hudbu hraju nejraději
Nejvíce se v současné době věnuji vážné hudbě. Líbí se mi každá dobře napsaná kompozice.

Jakou muziku rád poslouchám
Ráda si poslechnu vážnou hudbu, populární písně, filmovou hudbu – podle toho, jakou mám zrovna náladu.

Co dalšího mám rád, jak trávím volný čas
Od malička ráda plavu, dříve jsem plavala i závodně. Mám ráda přírodu, hory. Ráda tancuji, chodím na plesy a trávím volný čas se svými kamarády.

Co mně dokáže udělat největší radost
Snažím se radovat z každé maličkosti, vidět pozitivní věci kolem sebe a pomáhat svým přátelům.

Moje největší přání
Mé největší přání je, aby byli všichni v mém okolí zdraví a šťastní.

***

Ladislav Horák, pedagog Pražské konzervatoře
Markéta Laštovičková patří k nejlepším žákům školy za moji dosavadní pedagogickou činnost na Pražské konzervatoři. Do vínku jí byl dán velký talent, který však podporuje obrovskou pracovitostí. Má velké štěstí na rodinné zázemí, které podporuje její hudební kariéru. Matka Ivana je jedním z nejúspěšnějších pedagogů hry na akordeon u nás. Důležitým Markétiným rysem je soutěživost. Má již zkušenosti a dokáže se skvěle připravit na hudební soutěže v Čechách i zahraničí, a to i na několik v jediném roce. Můj pedagog mi vštěpoval, že na soutěžích je třeba zahrát tak, aby porota neměla co dodat, a pokud, tak jen chválu. Markétě se to povedlo již mnohokrát, vyzdvihl bych 1. cenu na mezinárodní soutěži v Chorvatské Pule v roce 2013, ve stejném roce absolutní vítězství na soutěži konzervatoří, aktuálně vyhrála soutěž ve slovenském Popradu. Markéta se též intenzivně věnuje orchestrální a komorní hře. Je členkou úspěšného akordeonového souboru v rodném Havlíčkově Brodě, na konzervatoři se jí daří v duu s klavíristkou Magdalénou Ochmanovou. Zajímá jí též vzdělávání v komponování hudby. V letošním roce získala studijní prémii Nadace Českého hudebního fondu k nastudování skladeb českých autorů. Umím si představit, že právě ona by mohla být po absolutoriu konzervatoře prvním studentem akordeonové třídy na pražské HAMU, o jejímž otevření se reálně uvažuje.

www.prgcons.cz

Foto archiv Markéty Laštovičkové