Seznamte se: Svatopluk Kůrka

  1. 1
  2. 2

Neodmyslitelnou součástí skladatelské profese je i hledání inspirace, která často přichází velmi neočekávaně a nepředvídatelně. Proto je těžké zorganizovat si čas tak, aby cvičení a skládání dostaly každý den svůj rovný díl. Jsou momenty, kdy jsem naprosto pohlcen skladbou a věnuji se jí téměř nepřetržitě, a někdy zase cvičím týden v kuse. Stále doufám, že se mi časem podaří srovnat tyto činnosti na dvě rovnoběžné koleje – vždyť nezřídka ty nejlepší nápady přichází právě v rámci poctivého cvičení.

Můj profesní vzor

Těžko vybrat jednoho – kdybych dokázal jmenovat jeden hlavní skladatelský vzor, sám sebe bych se zeptal, nedopouštím-li se pouhého epigonství. Na světě bylo a je nepřeberné množství skladatelů, z nichž mnoho mne v něčem inspirovalo. Téměř neproběhne den, kdy bych nenarazil na nové jméno originálního a zajímavého skladatele, o němž jsem doposud neslyšel.

Od některých jsem si však přeci jen vzal více. Johannes Brahms byl dlouho předmětem mých domácích rozborů; mou neutuchající fascinaci motivickou prací stále přiživuje hudba Leoše Janáčka; obdivuji nesmírnou invenci pánů Čajkovského, Saint-Saënse, Griega, Ravela a Ebena; John Adams, Thomas Adès a Caroline Shaw jsou živoucím důkazem, jak se dá skládat současná hudba zábavně a zajímavě zároveň.

Kam až bych to ve svém oboru chtěl dotáhnout

Čas ukáže – nemám žádné konkrétní ambice typu: „Chci dobýt Carnegie Hall.“ Rád bych svou hudbou dělal lidem radost, nechci ji používat jako nástroj k prosazování a vyzdvihování svého ega. Když se najdou lidi, kteří budou mou hudbu provozovat či poslouchat se zájmem a pro potěšení, bude to pro mne znamenat víc než splnění nějakého konkrétního cíle.

Jakou hudbu provozuji nejraději

Hudbu, které jsem schopen porozumět, hudbu, která má v sobě invenci i soustředěnost, která je nepředvídatelná, přesto přirozená, která vás provede novou krajinou, a zároveň je schopná vám znít dlouho v hlavě.

Jakou muziku rád poslouchám

Jsem rád, když hudba, kterou poslouchám, má tytéž vlastnosti, které jsem uvedl v předchozí otázce. Poslechnu si však s radostí hudbu veškerého rázu, ocením, když mě skladba překvapí. Na druhou stranu se často vracím i ke skladbám, které dobře znám – nesouhlasím tedy s některými skladateli a hudebníky, kteří tvrdí, že hudba není určena pro opakovaný poslech. Fascinuje mě, když ve skladbě, kterou dávno znám, teprve při několikátém poslechu objevím zajímavý detail, nebo někdy dokonce celý nový smysl skladby.

Co dalšího mám rád, jak trávím volný čas

Nejsem jedním z těch, kteří mají hudbu jako jedinou náplň života – i když tento typ lidí velmi obdivuji, sám bych si na to netroufl – bál bych se, že pokud by tato varianta ztroskotala, neměl bych se kam jinam uchýlit.

Vedle hudby se tedy věnuji cyklistice, povrchnímu studiu méně známých jazyků, zajímavostem na poli matematiky, zkoumání neznámých míst na okrajích Prahy a sledování vývoje světové (zejména americké) politické scény.

Svatopluk Kůrka (foto archiv Svatopluka Kůrky)

Co mně dokáže udělat největší radost

Radost mi udělá zejména, když se účastním hudebního projektu, který se bere vážně a věnuje se mu potřebné úsilí, jež se potom projeví na výsledku. Mnoho takových chvil jsem prožil díky svému působení ve sborech Punkt a Piccolo coro. Jejich sbormistři – Alena Jelínková a Marek Valášek jsou oba perfekcionisté v tom nejlepším slova smyslu, a pod jejich vedením se věci dotahují tak blízko k dokonalosti, jak to jen jde.

Moje největší přání

Moje největší přání je, aby se lidé přestali bát toho, co jim přinese „soudobá vážná hudba“, aby se této hudbě dokázali otevřít; zároveň aby skladatelé vyšli ven ze svého trucovitého huhňání sama pro sebe, aby začali naslouchat svým možným posluchačům a začali s nimi komunikovat cestou zajímavou, originální, ale přístupnou. A též si moc přeji, aby bylo ještě dlouho pro koho hudbu tvořit a provozovat.
***

Jiří Gemrot, pedagog Pražské konzervatoře
Letošního absolventa našeho oddělení Svatopluka Kůrku jsme k nám před šesti lety přijali jako gymnaziálního maturanta a jako studenta kartografie. Jeho široké zaměření a rozhled se postupně koncentrovaly pouze na hudbu, v níž však široce a všestranně působí. Je ochotným korepetitorem, členem konzervatorního sboru Punkt, nedávno pro hudebně dramatické oddělení přeinstrumentoval Offenbachova Orfea v podsvětí. Především je ale přemýšlivým a důsledným studentem skladby, v níž již dosáhl pozoruhodných výsledků. Zaslouženou pozornost vzbudila i jeho nedávno provedená orchestrální předehra Před odjezdem. O svých skladbách nejdříve dlouze přemýšlí, než začne s jejich písemnou realizací. Bylo pro mě velmi příjemné ho v dosavadní skladatelské cestě vést a jsem moc rád, že ve studiích od října pokračuje na Akademii múzických umění.

www.prgcons.cz

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat