Skladatel, dirigent, ale i hudební režisér, dramaturg, publicista. Před 50 lety zemřel Iša Krejčí

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
Před padesáti lety, 6. března 1968, zemřel v Praze hudební skladatel a dirigent Iša Krejčí. Byl jednou z nejvýraznějších a svým způsobem také nejoriginálnějších osobností české hudby a divadla dvacátého století.
Iša Krejčí (zdroj archiv ND Praha)

Narodil se 10. července 1904 v Praze. Jeho otec byl významný český filozof, jeden ze zakladatelů studia moderní psychologie, univerzitní profesor František Krejčí. Vysoce kultivované rodinné prostředí hluboce ovlivnilo vztah syna, rovněž Františka, a jeho dvou starších sester, Amálie a Hany, k umění. Malému Františkovi začali jeho rodiče říkat Išek a posléze Iša. Toto jméno po celý svůj další, velice plodný život jeho nositel používal a pod ním vstoupil do historie českého umění. Manželem sestry Hany se stal Emil Filla, jeden z nejvýznačnějších představitelů českého výtvarného umění dvacátého století.

Školák Iša už od šesti let hrál na housle, o něco později rovněž na klavír. Hudbě se věnoval i během svých studií na vinohradském akademickém gymnáziu, kde založil a řídil studentský sbor. Po absolutoriu se stal posluchačem konzervatoře. Byl přijat hned do třetího ročníku. Studoval skladbu u profesora Karla Blahoslava Jiráka, hru na klavír u profesora Alberta Šína a dirigování u profesora Pavla Dědečka a poté v mistrovské třídě Václava Talicha. Vedle toho souběžně studoval na filozofické fakultě historii, muzikologii a estetiku. V roce 1929 absolvoval mistrovskou třídu kompozice u Vítězslava Nováka.

Poprvé na sebe výrazně upozornil na večeru kompoziční třídy Karla Boleslava Jiráka, kde byla 12. května v roce 1925 provedena jeho píseň Žebráci na slova básně Jiřího Wolkera. Kvůli doplnění programu zde zazněla rovněž jeho skladba Kasace, divertimento pro flétnu, klarinet trubku a fagot. Toto dílko bylo vlastně složeno z několika úryvků partitur hudebních doprovodů činoherních inscenací jeho vrstevníka a přítele Jiřího Frejky pro jeho režie na různých pražských avantgardních scénách té doby včetně Osvobozeného divadla.

V roce 2004 vyšel v časopise Harmonie u příležitosti stého výročí narození Iši Krejčího článek Jana Kachlíka. Jeho autor nám onen pro Išu Krejčího svým způsobem osudový večer přiblížil následovně: „Autor skladby ‘Divertimento Kasace’ nejenže neočekával uznání, ale naopak se obával, že v sousedství komplikovaně a vážně znějících děl spolužáků bude jeho hudba působit okatě jednoduchým, nezralým dojmem. Mimořádný úspěch vtipné a půvabně napsané suity, jejíž provedení se nakonec stalo zlatým hřebem večera, tedy zaskočil v prvé řadě samotného skladatele. Na druhé místě pak jeho otce, který syna odcházejícího z domu na koncert raději zkušeně jednak připravoval na odsudek pánů profesorů, prý slovy ‘ti páni tomu rozumějí!’ – a jednak na možnosti univerzitních studií v jiném, vhodnějším oboru.“

Jeho celoživotní přítel Václav Holzknecht po prvním provedení skladby napsal: „…spatřoval se v ní nový tón v současné české hudbě. Dožil se jí k svému překvapení pronikavého úspěchu a stal se přes noc slavný.“ Krátce poté zaujala milovníky hudby jeho skladba Malý balet na námět pantomimy Vítězslava Nezvala a řada dalších kompozic.

V roce 1928 byl Iša Krejčí angažován jako korepetitor do Slovenského národního divadla v Bratislavě. Stalo se tak na popud dirigenta Karla Nedbala, jehož tam po několikaletém velice úspěšném šéfování v olomouckém operním souboru povolal ke spolupráci jeho strýc Oskar. Po tragické smrti Oskara Nedbala na Štědrý den v roce 1930 se Karel Nedbal stal šéfem operního souboru a kromě činnosti korepetitora dostal Iša Krejčí i řadu dirigentských příležitostí, především v inscenacích operet. Několikaleté bratislavské působení pro něj bylo vynikající životní a uměleckou školou. Iša Krejčí ale toužil po Praze.

Jedním z těch, kdo dobře rozpoznal talent Iši Krejčího a jeho vztah k divadlu, byl jeho starší přítel a rádce Ferdinand Pujman, režisér Opery Národního divadla. Díky němu dostal Iša Krejčí příležitost působit v sezoně 1932/1933 jako neplacený korepetitor v Opeře Národního divadla a dokonce při odpoledním představení v sobotu 12. listopadu 1932 dirigoval ve Stavovském divadle Smetanovu Hubičku.

Národní divadlo – dobové foto (zdroj commons.wikimedia.org)

9. května 1934 byla provedena ve Stavovském divadle opera Iši Krejčího Antigona, kterou tam pod taktovkou Pavla Dědečka a v režii Ferdinanda Pujmana uvedli posluchači konzervatoře.

Stálé zaměstnání získal Iša Krejčí v roce 1934, když se stal hudebním režisérem a dirigentem v Československém rozhlase. Zde pracoval až do roku 1945. Vedle toho působil jako dirigent tehdy velmi kvalitního amatérského pražského Orchestrálního sdružení. S tímto orchestrem sklidil velký úspěch například při provedení Smetanovy Mé vlasti anebo při inscenaci prvních dvou dílů Fibichovy a Vrchlického trilogie o Hippodamii (Námluvy Pelopovy a Smír Tantalův) ve vinohradském divadle v režii Jiřího Plachého.

Velmi záhy se zapojil do veřejného kulturního dění. Patřil mezi převážně levicově orientované mladé umělce a intelektuály, sdružené především v Proletkultu a Levé frontě.

Díky svému švagrovi Emilu Fillovi měl Iša Krejčí blízko k výtvarnému spolku Mánes. V roce 1932 založili spolu s Václavem Holzknechtem, Jaroslavem Ježkem, Pavlem Bořkovcem a dalšími mladými umělci hudební skupinu Mánesa, která vyvíjela bohatou uměleckou činnost. Zabývali se zejména interpretací děl soudobých francouzských autorů anebo díly Igora Stravinského.

Skupina Mánes – Václav Holzknecht, Pavel Bořkovec, Iša Krejčí, František Bartoš, Jaroslav Ježek (foto archiv)

Iša Krejčí se pilně se věnoval publicistice. Za svůj život zveřejnil stovky statí, článků i bystrých postřehů na nejrůznější témata spjatá s hudbou.

A samozřejmě neustále komponoval. Na jeho tvorbu měla velký vliv díla Mozartova, především opera Kouzelná flétna, s níž se seznámil ve svých třinácti letech. Byl také velkým obdivovatelem odkazu Bedřicha Smetany a velmi se inspiroval díly svých současníků, například tvorbou autorů takzvané pařížské šestky.

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Mohlo by vás zajímat


Napsat komentář