Skvělý Peter Grimes jako balada o lásce

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Opera je inscenována bez kulis na černém pozadí, jen na scénu smrti učně se spustí opona se zabudovaným žebříkem a průlezem. Smrt (uklouznutí a pád na skály) divák nevidí, jen slyší výkřik. Kostýmy (Judith Wehrauch) jsou výběrem civilního oblečení, které ale barevně důmyslně odlišuje jednající postavy oproti barevně neutrálnímu sboru. Městečko samo je plné svérázných obyvatel a jeho centrem je hospoda se dvěma „neteřemi“ paní hostinské. Ty ovšem příliš práce se zákazníky nemají, protože řada obyvatel bojuje s různými jinými přáními a orientacemi. Bývalý kapitán Balstrode (skvěle zpívající a herecky dojemný Andrew Foster-Williams) zřejmě býval Grimesovým milencem, který se s rozchodem ještě zcela nesmířil.

B.Britten: Peter Grimes - Joseph Kaiser (Peter Grimes), Andrew Foster-Williams (Balstrode) - Theater an der Wien 2015 (foto © Monika Rittershaus)
B. Britten: Peter Grimes – Joseph Kaiser (Peter Grimes), Andrew Foster-Williams (Balstrode) – Theater an der Wien 2015 (foto © Monika Rittershaus)

Ovdovělá a bezdětná učitelka Ellen Orford (herecky zdatná švédská sopranistka Agneta Eichenholz, jejíž hlasový projev místy trpěl slyšitelnými přechody v hlasových rejstřících a nižší kvalitou určitých vyšších tónů) se obléká do mužského obleku, snad v tušení (marném), že by se mohla Grimesovi přiblížit. Pro svou zamilovanost nevidí skutečnou Grimesovu povahu a orientaci. Představuje pro něho spíše kamarádku, také s ne zcela snadnou pozicí ve vesnici; stojí mu ale po boku v těžkých situacích.

Svoji „paní učitelku“ miluje až fetišisticky povozník Hobson (typově přesný Lukas Jakobski). Na morálku města dohlíží reverend Adams (Erik Arman), který se ale v posledním dějství objevuje uprostřed kapely travestitů, a náboženský zanícenec Bob Boles (Andreas Conrad), který má zase rád ponižování od obou neteří. Zábavu ve městě zajišťuje paní hostinská Auntie a pomluvy Mrs. Sedley. V obou rolích se objevují v inscenaci dvě operní legendy. Jako Auntie v tmavě rudých šatech, se zrzavou parukou a lodičkami na vysokých podpatcích, altistka Hanna Schwarz, skvělá charakterní interpretka, na jevišti zastupuje věčný Hřích. Jako vrchní drbna města zaujme hereckou drobnokresbou, vypracovaným výrazem i objemem hlasu britská sopranistka Rosalind Plowright.

B.Britten: Peter Grimes - Rosalind Plowright (Mrs Sedley), Frederikke Kampmann (Nichte), Joseph Kaiser (Peter Grimes), Kiandra Howarth (Nichte), Arnold Schoenberg Chor - Theater an der Wien 2015 (foto © Monika Rittershaus)
B. Britten: Peter Grimes – Rosalind Plowright (Mrs Sedley), Frederikke Kampmann (Nichte), Joseph Kaiser (Peter Grimes), Kiandra Howarth (Nichte), Arnold Schoenberg Chor – Theater an der Wien 2015 (foto © Monika Rittershaus)

Její postava, kostýmovaná jako zastydlé „květinové dítko“ z šedesátých let dvacátého století, utopila zbytky libida v závislosti na návykových prostředcích (v libretu závislá na opiových pilulkách a na scéně šňupající kokain), které jí dodává „pan lékárník“ (slibný Tobias Greenhalgh, člen Junges Ensembles des Theater an der Wien).

Umění Rosalind Plowright ani na konci její čtvrté umělecké dekády nenechá nikoho na pochybách, že jde o jednu z nejvýznamnějších zpívajících hereček (stejně jako Hanna Schwarz) posledních let. Dvě neteřinky (hlasově ne zcela vyrovnané Kiandra Howarth a Frederikke Kampmann), roztomile kostýmované jako dvojčátka v růžových tylových sukénkách, představují všudypřítomné Pokušení. Středem milostného mnohoúhelníku „Balstrode/učeň – Grimes/učeň – Ellen/učeň“ je Peter Grimes Josepha Kaisera.

B.Britten: Benjamin Britten - Joseph Kaiser (Peter Grimes) - Theater an der Wien 2015 (foto © Monika Rittershaus)
B. Britten: Benjamin Britten – Joseph Kaiser (Peter Grimes) – Theater an der Wien 2015 (foto © Monika Rittershaus)

Směs jeho vokálních a výrazových prostředků mistrně vybalancovala lyriku a dramatiku celé postavy, která v podání hrdinných tenorů často trpí jednorozměrností. Nádherná jsou jeho pianissima i afektivní výbuchy. Postavu buduje jako introvertní charakter, který dosud nemiloval a citově strádá. Herecké vcítění a náročné tělesné herectví postavy se promítlo do krátké indispozice během klíčové scény s učněm před vyplutím, kdy se Kaiserův tón stal suchým a „nekvetl“ tak jako ve většině jeho partu.

Jeho touha po lásce je až hmatatelná v okamžiku, kdy přichází nový učeň John, a dospělý muž pochopí jako první, že je citově spasen a zároveň fyzicky ztracen. Pozdější vyznání a zpěv o budoucnosti sice zpívá Ellen, ale ve skutečnosti ho směřuje k Johnovi. Učeň John, v mnoha inscenacích v podstatě okrajová postava obsazená dětským představitelem, jen vedená (někdy bych to označil až jako „vláčená“) po jevišti dospělými interprety, je v Loyově inscenaci klíčem k celému výkladu. Režisér ji velmi šťastně obsadil atraktivním tanečníkem Gieorgijem Puchalským, věk posunul na pozdější teenegerovský (a tím zbavil inscenaci obvyklého pedofilního nádechu).

B.Britten: Peter Grimes - Joseph Kaiser (Peter Grimes), Gieorgij Puchalski (John) - Theater an der Wien 2015 (foto © Monika Rittershaus)
B. Britten: Peter Grimes – Joseph Kaiser (Peter Grimes), Gieorgij Puchalski (John) – Theater an der Wien 2015 (foto © Monika Rittershaus)

Učeň není vystrašené děcko, ale sexuálně aktivní a náruživý mladík, který nemá nic (hladový přišel ze sirotčince) než svoje tělo, to ale umí používat dokonale. Tak jako se někdy v postpubertě setkáváme s teenegerovskou (i bisexuální) promiskuitou, která je snahou o definování sebe sama, tak učeň dává svoje tělo těm, kteří po něm (někdy skrytě) touží. Loy jako by se inspiroval Pasoliniho filmem Teorema, kdy příchod mladíka do buržoazní rodiny znamená nejen sexuální probuzení jejích členů obou pohlaví, ale také dotek vyšší víry v duchovní apatii. Představitel tohoto nesnadného úkolu je nejen tanečníkem, ale také tělesným terapeutem, a jeho schopnost přenést emoci divákovi (role je němá!) je obdivuhodná.

Emocionálními vrcholy pak byly tělesná akce (neobvyklé spojení zpěváka a tanečníka) Petera Grimese s mrtvým učněm a závěrečný monolog pološíleného Petera, který odchází za svou láskou. Láska je také poselství Loyovy inscenace. Ať je to láska fyzická, platonická, neopětovaná, trýznivá, sebezničující, tajná, heterosexuální, nebo homosexuální.

B.Britten: Peter Grimes - Joseph Kaiser (Peter Grimes) - Theater an der Wien 2015 (foto © Monika Rittershaus)
B. Britten: Peter Grimes – Joseph Kaiser (Peter Grimes) – Theater an der Wien 2015 (foto © Monika Rittershaus)

Večer vedle mimořádných představitelských výkonů také přinesl ohromující zvukovou slast v případě výkonu ORF Radio-Symphonieorchester Wien pod taktovkou Corneliuse Meistera, který je od roku 2010 uměleckým vedoucím a šéfdirigentem tohoto orchestru. Ten vypracoval partituru do nejmenšího detailu s obrovskou precizností hudební zvukomalby a ve velmi odstíněné intenzitě zvuku. Vytvořil nádherné hudební plochy v symfonických mezihrách (ty nejsou inscenovány jednotně, většinou je doplňuje dějová pantomima). Velký orchestr zní velmi živě, ale bez jakýchkoliv zvukových naturalismů, a také sklidil dlouhotrvající aplaus – stejně jako zpěváci i jako obvykle prvotřídně připravený sbor Arnold Schoenberg Chor, který svými pěveckými i hereckými schopnostmi zcela určitě dnes patří k nejlepším světovým sborovým tělesům.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]
  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Hodnocení

Vaše hodnocení - Britten: Peter Grimes (Theater an der Wien)

[yasr_visitor_votes postid="196251" size="small"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments