Smetana i Wenzig by v Aussigu měli nejspíš radost

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Vedle těchto zpívajících „soch“ z nastudování jako životné postavy čněli Chrudoš Zdeňka Plecha a Krasava Michaely Katrákové, kteří navíc společně rozehráli i usmiřování rozhádaných milenců. V akustice ústeckého divadla se Plechův zvučný bas nesl do prostoru a byl se vší svou energií tím hrdým divoce odbojným a prchlivým rebelem a žárlivým mužem, kterého však nakonec dokáže zkrotit Krasava. Aby ne, když Michaela Katráková, která se netají svým datem narození v roce 1988, byla skutečně tou vášnivou kajícnicí, jak tuto velmi obtížnou roli, podle některých dokonce náročnější než part Libuše, výstižně charakterizoval ve studii k pražskému nastudování Libuše Ondřej Hučín. Dosavadní rozptyl repertoáru Michaely Katrákové je široký od dramatické koloratury Donizettiho Lucie z Lammermooru nebo Verdiho Violetty přes subretní Weberovu Aničku nebo Smetanovu Esmeraldu po lyrickou Traviatu a mladodramatickou Neddu. V rozhovorech sebevědomě zdůrazňuje rozsah tří a půl oktáv (takže by si prý troufla i na Carmen) a dlouhý dech vytrénovaný v basketbalové reprezentaci. Tuhle širokou škálu dokázala zkoncentrovat do barvitého portrétu Krasavy. Svým průbojným svítivým sopránem pružným ve všech polohách zatím s pronikavějšími výškami byla mladistvě koketní Krasavou, které věříme, že sáhla po tak silné ženské zbrani, jakou je vyvolání mužské žárlivost, aby se Chrudošovi pomstila za to, že neopětuje její náklonnost. A se stejným elánem se pustí ve svých třech velkých výstupech do nápravy vztahů nejen s Chrudošem, ale i Radmilou a Lutoborem. Vítězně.

Libuše v chladu Divoké Šárky

Tři výroční Libuše rozevřely tři odlišné přístupy k tomuto Smetanovu „hudebně dramatickému uživotnění“, ze kterého se stala operní ikona české státnosti. Není snadné se vymanit z tohoto rituálu nad českým dávnověkem, jakkoli s inspirací ve Wagnerovi, libretu psaném původně v němčině a s premiérou při „pouhé“ svatbě následníka trůnu rakousko-uherského mocnářství, korunního prince Rudolfa, který se nakonec ani císařem nestal.

Je na každém, který přístup mu je v případě tak specifické opery, jakou je Libuše, bližší. Pro mě ani jedna z inscenací Libuše roku 2018 nedosáhla atmosféry, kterou vyvolala Libuše před osmi lety v zarostlém údolí Divoké Šárky, kde tradici zdejšího přírodního amfiteátru obnovily Jana Divišová a Renée Nachtigallová. Třebaže nastudování nebylo hudebně dokonalé, tisíce diváků, kteří by asi do divadla na operu nešli, si tu po více než třech hodinách nepohodlného sezení mezi kořeny a šiškami v chladu padajícího soumraku vytleskali u Evy Urbanové opakování proroctví. A slzy dojetí v takto společně sdíleném povznesení byly naprosto autentické.

Hodnocení recenzentky: 70 %

Bedřich Smetana: Libuše
Předpremiéra 28. září 2018, 19:00, Severočeské divadlo, s. r. o.

Hudební nastudování Milan Kaňák, dirigenti Miloš Formáček a Milan Kaňák, režie Andrea Hlinková, výtvarník scény a kostýmů Josef Jelínek, sbormistr Jan Snítil.

Osoby a obsazení:

Libuše: Eva Urbanová / Eliška Weissová

Přemysl: Richard Haan

Chrudoš: František Zahradníček / Zdeněk Plech / Jaroslav Patočka

Šťáhlav: Jan Ondráček

Lutobor: Pavel Vančura

Radovan: Petr Matuszek / Martin Matoušek

Krasava: Michaela Katráková / Valeria Vaygant

Radmila: Kateřina Jalovcová / Alžběta Vomáčková

1.Žnec: Jarmila Baxová / Soňa Godarská

2.Žnec: Tereza Štěpánková / Lucie Vagenknechtová

3.Žnec: Jana Kubicová

4.Žnec: Jaroslav Kovacs.

Reklama
  1. 1
  2. 2
  3. 3

Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na