Snový kabaret touhy a smrti aneb Maškarní ples v Mnichově

  1. 1
  2. 2

Vlastní příběh opery je inscenován ve druhém dějství jako noční můra hlavní hrdinky, což je postup, který nemusí divák tak zcela přijmout a může působit jako matoucí. Inscenace se ale na začátku třetího dějství zase vrátí ke zdánlivě realistickému vidění, aby v závěru došlo k působivému rozdvojení postavy umírajícího Riccarda, čímž je také efektivně zabráněno opernímu klišé zpívající skoro mrtvoly. Představení působí jako vír realistického děje, představ, tužeb přiznaných i nepřiznaných, psychologických projekcí a symbolů. Respektuje moderní výklad Sommova libreta, které rozděluje postavy na dvě skupiny: světlé (Riccardo, Oscar), temné (Ulrica, Renato) a Amelie, která neustále osciluje mezi těmito oběma kategoriemi. V některých postupech, a nejen zapojením kabaretních výstupů, upomene na skvělý Fossův hudební film All that Jazz. Světlo a stín jsou zásadními myšlenkovými kategoriemi inscenace, nejen ve smyslu dobra a zla, ale také života a smrti, vědomí a nevědomí (světelný design Joachim Klein, efektní projekce Lea Heutelbeck).

Největším lákadlem ovšem zůstává obsazení. Pro Piotra Beczału zůstává role Riccarda zřejmě zatím hraniční partií. Herecky a psychologicky mu role opravdu vyhovuje, pěvecky zvládl part na konci představení už s velkým úsilím a díky pověstné kázni, a árie Forse la soglia attinse (III./5) už zněla poněkud unaveně. Hlas ovšem převážně zněl velmi krásně, výrazově nuancovaně a přes několik nepřesných vysokých tónů vytvořil postavu narcistního, sebestředného a neopatrného vládce, který se poprvé v životě zamiluje, velmi věrohodně. Představitelka nešťastné Amelie, zmítané mezi manželem a zakázanou vášní k Riccardovi, Anja Harteros, se zpočátku poněkud šetřila a některé vysoké tóny nezazněly v plné kráse a kvalitě. Ale její interpretace árie Morro, ma prima in grazia (III./1) zcela určitě patřila k jednomu z emocionálních vrcholů večera. Výrazově ji výkon spojuje v této scéně s jejím nezapomenutelným závěrem Desdemony ve Verdiho Otellovi. Stejně jako polský partner vytváří nehistorickou, současnou postavu, v jejím případě plnou úzkosti a zároveň krátkých záblesků naděje. Citová vřelost a výjimečná opravdovost byla vždycky jednou z devíz této mimořádné umělkyně.

Třetí stranu trojúhelníku tvoří Riccardův sekretář Renato v podání známého italského barytonisty Franca Vassalla. Zpěvák se vokálně nejvíce blíží ideálu verdiovského hlasu barevností, vokálními finesami i efektní prací s intenzitou. Umělec se ale soustředí převážně na hlasový projev a herecky vůči ostatním partnerům zůstává topornější. Přesto jeho scéna s árií ve III./2 sklidila pro vokální styl a čistotu největší ohlas posluchačů v rámci sólových čísel večera.

Kalhotková role Oscara (Sofia Fomina) na sebe bere i určité rysy dvorního šaška, který se těší vládcově přízni. Je traktována tradičně, až na malé překvapení v rámci současné genderové režijní politiky v závěru opery. Ruská lyricko-koloraturní sopranistka zvládla part se šarmem i přehledem. Mezzosopranistka Okka von der Damerau, podle tabulek vytíženosti operních pěvců jedna z nejzaměstnanějších umělkyň naší doby (ostatně následující dne ještě zpívala Magdalenu v Mistrech pěvcích norimberských), vytvořila Ulriku jako mimořádně přitažlivou a osudovou bytost, která je ve spojení s nadpřirozenými silami. Nedisponuje sice italským eruptivním altem nebo fondem Jeleny Obrazcovové, jaký známe především u některých interpretek na záznamech, ale její mezzosoprán v sobě nese výraz znamení nezvratitelného nešťastného osudu. Bez jakýchkoliv vokálních problémů s mimořádně silnou jevištní prezentací (a pak, že sex-appeal není na operním jevišti důležitý!) dala postavě zcela nové psychologicko-jevištní kontury. Spolehlivě byly obsazeny i drobnější role.

Inscenaci hudebně nastudoval Zubin Mehta (premiéra 6. března 2016), ale za pultem této reprízy stál italský dirigent Daniele Callegari, který v Mnichově diriguje také Pucciniho Tosku. Nemá sice Mehtovo charisma a intenzitu, ale jeho velmi poctivý přístup i gradace představení výborně posloužily skvělému hudebnímu vyznění večera. Homogenní a vyvážený zvuk i respekt k hlasovým individualitám jsou jednou z mnoha ctností tohoto zkušeného umělce, který se vedle běžného operního repertoáru také výrazně zasazuje o uvádění soudobých oper.

Ač se Erathův režijní výklad vyznačuje silnou a srozumitelnou vizualitou, pro své intelektuální přesahy k dílům dalších uměleckých žánrů a oborů byl diváky o jediné pauze (po prvním dějství) živě diskutován. Odpoutání se od historické předlohy a přenesení do jiné epochy je dnes zcela běžný postup, avšak princip snu a estetika surrealismu jsou na operním jevišti mnohem vzácnějším jevem. Přes několik režijně hluchých míst (například zapojení dámského sboru do děje v závěru prvního dějství nebo nediferencovaná choreografie skvěle kostýmovaného sboru v závěru opery) jde o výrazný divadelně-hudební zážitek, který je ale třeba přijímat s otevřenou myslí bez předsudků. Projevuje se zde určitá disproporce mezi obecně známým námětem, přímou a nekomplikovanou účinností i emocionalitou Verdiho hudby a režií, která si pohrává se skrytými významy a symbolikou.

 

Hodnocení autora recenze: 85%

Münchner Opernfestspiele 2016
Giuseppe Verdi:
Un ballo in maschera
Dirigent: Daniele Callegari
Režie: Johannes Erath
Scéna: Heike Scheele
Kostýmy: Gesine Völlm
Světelný design: Joachim Klein
Videoprojekce: Lea Heutelbeck
Sbormistr: Sören Eckhoff
Dramaturgie: Malte Krasting
Bayerisches Staatsorchester
Chor der Bayerischen Staatsoper
Premiéra 6. března 2016 Nationaltheater München
(psáno z reprízy 30.7.2016)

Riccardo – Piotr Beczała
Renato – Franco Vassallo
Amelia – Anja Harteros
Ulrica – Okka von der Damerau
Oscar – Sofia Fomina
Silvano – Andrea Borghini
Samuel – Anatoli Sivko
Tom – Scott Conner
Oberster Richter – Ulrich Ress
Diener Amelias – Joshua Owen Mills

www.staatsoper.de

0 0 vote
Ohodnoťte článek
  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Verdi: Un ballo in maschera (Bayerische Staatsoper Mnichov 2016)

[yasr_visitor_votes postid="220080" size="small"]

Mohlo by vás zajímat


1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments