Šostakovičův kabaret absurdit plný smíchu i mrazení v zádech

Své po dlouhé době první operní představení v prostorách Nové scény uvedlo Národní divadlo ve středu 17. prosince. I když je tento prostor pro operu akusticky nevhodný, svou podobou, komorním uzpůsobením a architekturou budovy je pro provozování komorních oper či jiných forem hudebního divadla zajímavým a zcela novým přístupem k jeho využití. To platí i pro včerejší premiéru dvou Šostakovičových minioper (z čehož jedna je nedokončený fragment). Zpěváci sice zpívali s mikrofony, ale celkovému dojmu z představení to ve finále nijak neuškodilo.

Inscenace navazuje na pokračující trend letošní sezony uvádět zcela nová díla – a proto bylo potřeba se i na tuto premiéru připravit po teoretické stránce. I když Antiformalistický jarmark je části odborné veřejnosti již známý, v případě Oranga se jednalo o českou premiéru nedávno objeveného fragmentu opery, která zatím zazněla pouze v zahraničí. Nezbývá než opět a trochu již omšele kvitovat dramaturgii tohoto počinu s nadšením – a tím spíše, že se zároveň jedná o divácky příznivou inscenaci, která pobaví a zaujme i průměrného fanouška vážné hudby.
Když režie funguje
K dobrému výsledku přispěla především režie Slávy Daubnerové a samozřejmě i pěvecké a herecké výkony jednotlivých protagonistů. Režisérka, která se dosud pohybovala spíše v oblasti činohry a multimediálního divadla, velmi chytře a vtipně zinscenovala obě Šostakovičovy opery, které i dějově propojila.

Při tom byla Daubnerová postavena před nelehký úkol – režírovat pouze dochovaný prolog opery. Provedla několik inscenačních vsuvek, které děj, pokud se o ději v tomto případě vůbec dá mluvit, obohacují. Do role Oranga, která je původně zpívaná, obsadila tanečnici, která napodobovala opičí pohyby. Krátké pěvecké Orangovy vstupy vložila do úst postavy Baviče, který poloopici a poločlověka představuje publiku. Další inovací byl vývoj postavy tanečnice. Daubnerová vložila do jejího výstupu příběh, který odráží její vztah s Bavičem. Tanečnice, která svým uměním okouzluje publikum, je nucena Bavičem překonávat hranice svého výkonu a i přes všechny své protesty tančí do úplného vyčerpání. Během svého dalšího vstupu pak přijde oděná v trikotu, ale o berlích.Za doprovodu banální, ale zároveň smutné hudby je její tanec nejdojemnějším momentem představení. Daubnerová ještě orámovala děj Oranga výstupem uklízečky – ta našla na zemi partituru opery, kterou následně vyhodila do koše – omluva a vysvětlení. Zajímavé bylo také scénické využití sboru. Sbor na začátku díla pobíhal z jedné strany jeviště na druhou a podobně tomu bylo na konci díla – další vtipné vyjádření jeho roztříštěnosti. Sbor vytváří během představení publikum, a jelikož v původním libretu měly být v pozadí děje obrysy Paláce sovětů, sboristé mají na hlavách papírové obrázky s jeho vyobrazením. Proč ne? Bylo vidět, že i dílo v podstatě neproveditelné je možné scénicky vyřešit. Naštěstí, co Oranga dokonale zachraňuje, je dobrá hudba, kterou stojí za to vyslechnout.Antiformalistický jarmark byl v režisérském pojetí jednodušší, stejně jako je samo dílo. Všichni čtyři komunističtí pohlaváři, tak jako sbor, byli oděni do tmavých obleků, po prsa postříkaných bílou barvou. Vypadali stejně jako „busty“ sedící v řadách za nimi, kam se ti, co dokončili svůj projev, zařadili a splynuli s neživými hlavami. Členové pěveckého sboru stáli nehnutě za přednášejícími, jako sochy. Vtipná symbolika nesvobodného režimu jako z Orwellova románu 1984.Propojení obou inscenací pak proběhlo tak, že již namaskovaní Jedničkin, Dvojkin a Trojkin před začátkem představení zasednou do první řady hlediště a kriticky nahlížejí na inscenaci Oranga. Tím se vytváří další rámec z doby života Šostakoviče. I ten v opeře vystoupí. Dirigent Jan Kučera v „kostýmu“ skladatele je Šostakovičovi až neuvěřitelně podobný.

Věrné karikatury aneb Když to zpěváky baví
Během celého představení převládal pocit, že se zpěváci, sboristé a další protagonisté skutečně baví, což je mnohdy vzácné vidět. A odrazilo se to i na jejich výkonech. Výborný byl Roman Janál jako Bavič, kterému tato komediální role náramně sedla.Stejně tak zaujala Eliška Gattringerová jako Zuzana, pro niž byla role „paničky“ jako stvořená. Neméně dobrým výkonem se představil Jevhen Šokalo – ten exceloval hlavně v Antiformalistickém jarmarku jako předseda jednání. A zejména pak Pavel Švingr jako Jedničkin, Oleg Korotkov jako Dvojkin a Ivo Hrachovec jako Trojkin – kromě výborných pěveckých výkonů všichni tři svými výstupy náramně pobavili.

Nelehkého klavírního partu (spíše harmonické skicy) se v případě Oranga ujal se ctí Martin Levický. Jan Kučera pak doprovázel Antiformalistický jarmark coby Šostakovič. Oba kusy byly nacvičeny bezchybně, i když výkon dirigenta je v tomto případě značně ulehčený. Kühnův smíšený sbor byl pro představení výborně připraven (sbormistr Marek Vorlíček). V případě Oranga byly sice sbory zamýšleny pro velký operní sbor, ale zařazení tohoto sboru do inscenace odpovídalo komornímu pojetí celého večera.

Šostakovičovy opery dokazují, že Národní divadlo se může dát i na jinou cestu – že by zde mohl být prostor nejen pro velké operní kusy, ale také pro operu komorního nebo i experimentálního charakteru. Jak je vidět, pěvci dokáží vytvořit daleko bližší kontakt s divákem, naladit se na jiný typ herectví a vyjádřit velkou míru nadšení. A to vše přispívá k dobru věci.

Dmitrij Šostakovič:
Orango
Prolog nedokončené opery

Dmitrij Šostakovič:
Antiformalistický jarmark
(Antiformalističeskij rajok)
Pomůcka studujícím o boji realistických tendencí v hudbě s formalistickými tendencemi v hudbě

Dirigent: Jan Kučera
Režie: Sláva Daubnerová
Scéna a kostýmy: Marija Havran
Světelný design: Pavel Kotlík
Sbormistr: Marek Vorlíček
Dramaturgie: Pavel Graus, Ondřej Hučín
Premiéra 17. prosince 2014 Nová scéna Národního divadla Praha

Orango
Bavič / Hlas Oranga – Roman Janál
Basové sólo – Jevhen Šokalo
První cizinec – Vladimír Doležal
Druhý cizinec – Jan Markvart
Zoolog – Václav Sibera
Zuzana – Eliška Gattringerová
Paul Mâche – Jiří Hruška
Armand Fleury – Václav Buršík / Jaroslav Novák
Renée – Marina Ščerbakova / Pavla Popelková
Hlas z davu – Pavel Borek / Jan Nedbal
Orango – Martina Lacová
Nasťa Terpsichorová – Jade Clayton

Antiformalistický jarmark
Předsedající – Jevhen Šokalo
Jedničkin – Pavel Švingr
Dvojkin – Oleg Korotkov
Trojkin – Ivo Hrachovec

Kühnův smíšený sbor
Klavír: Martin Levický, Jan Kučera

www.narodni-divadlo.cz

Foto ND Praha / Hana Smejkalová