Svatováclavský hudební festival: Beethoven 250 – oslavy proběhnou v Ostravě

  1. 1
  2. 2

„Hudba je pro mne akt víry,“ tvrdil Messiaen – nejuznávanější francouzský skladatel minulého století. Nejenže věřil, ale dokonce vytvořil novou, nesmírně originální hudební řeč. Kvartet pro konec času (1941) komponoval jako válečný zajatec v táboře v lužickém Zhořelci (Görlitz) a je jeho jedinou komorní skladbou. Volba neobvyklého nástrojového obsazení byla závislá na tamních možnostech a premiéře díla plného mystických citací z Apokalypsy přihlíželo pět tisíc vězňů.

Svatováclavský hudební festival (zdroj shf.cz / foto Ivan Korč)

Beethoven / Brahms / Schumann: Houslový recitál
Neděle 6. 9. 2020, 18:00, Ostrava – Slezská Ostrava – Husův sbor

František Novotný – housle, Igor Ardašev – klavír

Ludwig van Beethoven: Sonáta c moll pro housle a klavír č. 7, op. 30/2

Dlouhodobě nejvýraznější brněnští instrumentalisté a pedagogové přijíždí představit půvabné romantické kusy – a to nejen ty Dvořákovy. Sonáta c moll mistrně líčí Beethovenovu poslední životní etapu plnou pochybností nad nejistou budoucností, které přinášelo jeho postupné ohluchnutí. Oproti tomu Scherzo c moll patří mezi nejranější Brahmsovy skladby, které psal ještě pod dohledem svého mentora a skladatele Roberta Schumanna – manžele klavírní virtuosky Clary, jejímiž Romancemi je program otevřen. Smetanovy programní miniatury oslavující naši vlast naopak večer zakončí v národním duchu.

Beethoven / Brahms: Klavírní tria
Sobota 12. 9. 2020, 15:00, Ostrava – Slezská Ostrava – Husův sbor

Lobkowicz Trio

Ludwig van Beethoven (1770–1827): Klavírní trio B dur, op. 97

Talenty mladé generace rozezní mistrovská díla dvou hudebních velikánů. Beethoven byl k vlastní tvorbě velmi kritický. Svého tria B dur si však nesmírně vážil. Je to dílo rozmáchlé koncepce se vznešenou volnou větou ve formě variací. Mladistvá energie září z Brahmsova tria H dur, které je jednou z jeho prvních skladeb. Snad proto jí o desetiletí později vetknul už slavný Vídeňan zbrusu novou podobu. Každá komorní skladba Brahmse je emocionální vesmír plný melancholické a nostalgické hudební poezie. Byl to snad výraz touhy po lásce, kterou celý život skladatel hledal?

Suk / Mozart / Beethoven / Dvořák: Válím hudbu 2020

Pátek 18. 9. 2020, 19:00, Ostrava – Evangelický Kristův kostel

Ludwig van Beethoven (1770–1827): Romance č. 2 F dur pro housle a orchestr, op. 50

Novinkou letošního ročníku jsou festivalové interpretační workshopy pro mladé talenty vedené Martinou Jankovou a Jiřím Vodičkou. Vyvrcholí právě společným koncertem „Válím hudbu 2020“, kde se vedle těchto světově uznávaných umělců představí i Ostrava Youth Orchestra – těleso sestavené ze studentů ostravské konzervatoře a univerzity. V jejich podání zazní i tradiční Sukova Meditace na Svatováclavský chorál a u nás téměř neznámá Dvořákova Americká suita.

Beethoven / Schubert: Velkolepá komorní hra
Sobota 26. 9. 2020, 18:00, Ostrava-Zábřeh – Kostel Svatého Ducha
Neděle 27. 9. 2020, 17:00, Nová Horka – Zámek, kaple Nalezení sv. Kříže

Bennewitzovo kvarteto & Petr Ries – kontrabas, Igor Františák – klarinet, Ondřej Vrabec – lesní roh a Martin Petrák – fagot

Ludwig van Beethoven (1770–1827): Septet Es dur, op. 20

Mistrovská díla dvou velikánů zazní v podání předních českých interpretů včetně sólistů České filharmonie. Beethovenův Septet se stal jedním z jeho nejúspěšnějších děl. Svojí délkou se blíží serenádě – podobně jako Schubertův Oktet (60 min.), který vznikl jako jeho protiváha a je tedy i podobně vystavěn.

Závěrečný koncert / Beethoven 250: Missa solemnis
Pondělí 28. 9. 2020, 19:00, Ostrava – Katedrála Božského Spasitele

PKF – Prague Philharmonia, Václav Luks – dirigent, Český filharmonický sbor Brno, Petr Fiala – sbormistr. Sólisté: Simona Šaturová – soprán, Markéta Cukrová – mezzosoprán, František Zahradníček – bas

Ludwig van Beethoven (1770–1827): Missa solemnis D dur, op. 123

Slavnostní mši (Missa solemnis) Beethoven dokončil v roce 1823 po pětiletém tvůrčím zápasu. Jeho skicář svědčí o tom, jak namáhavě na ní pracoval. Vzniklo však dílo, které patří k nejvelkolepějším duchovním kompozicím, navazující na linii Palestrina-Bach-Mozart. Beethoven nerad hovořil o Bohu, jeho víra vyrůstala z ideálů osvícenství a deismu, ale hluboce vnímal symboliku Kristova pozemského utrpení. Do jednoho ze svých konverzačních sešitů hluchý skladatel poznamenal: „Sokrates a Ježíš byli mými vzory“. Beethoven dal své mši tradiční formální průběh – homofonní Kyrie, Gloria s geniální sborovou fugou, dramatické Credo, slavnostní Sanctus a líbezně vroucí Benedictus. Agnus Dei a závěrečné Dona nobis pacem jsou myšlenkovým vyvrcholením celého díla. O zážitkové provedení se postará specialita na provoz staré hudby, dirigent Václav Luks.

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments