Své práci věříme, říká sbormistr Lukáš Vasilek

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Na koncertech Martinů Voices uvádíte mimo jiné i sbory Jana Nováka; co zařazujete častěji, Martinů nebo Nováka?

Reklama

Řekl bych, že teď Martinů, ale dřív to bylo v podstatě vyrovnané. Od Nováka jsme si museli trochu odpočinout, protože je hodně náročný – vyžaduje neustálé zkoušení a drilování.

Martinů Voices (zdroj autorka rozhovoru)

Na domácí půdě se Pražský filharmonický sbor doplňuje – či snad utkává? – s brněnským Českým filharmonickým sborem.

Je určitě dobře, že máme dva velké profesionální filharmonické sbory, mělo by to tak určitě zůstat i nadále. Vždyť jeden sbor nemůže obsloužit všechno, co je na naší hudební scéně potřeba, dokonce ani dva to nezvládnou. Repertoár je velmi široký a náročný a tradice jeho provádění v Čechách obrovská. Pro obě tělesa je dobře, že si navzájem konkurují, je to zdravé. Brněnskému sboru přeji úspěch, snad to tak je i naopak.

Zmiňujete tradici české sborové tvorby, která je opravdu velice bohatá, měla své slavné vrcholy. Například v devatenáctém století, kdy byl český kulturní a spolkový život založen hlavně na dvou pilířích: na ochotnickém divadle a pěveckých sborech. Jak si podle vás stojí česká sborová hudba v současnosti, třeba i ve srovnání se zahraničím?

Vždycky to byl fenomén a snad je to tak pořád. Pokud jde o zahraničí, myslím, že oproti minulosti je v Evropě mnohem víc kvalitních profesionálních sborů. Pořadatelům se proto už moc nevyplácí vzít si velký profesionální sbor odněkud zdaleka, a to ani když je lepší než ten místní. Náklady jsou zkrátka tak veliké, že ten kvalitativní rozdíl, zvlášť když není zásadní, nemohou brát v potaz. Děláme to tak nakonec i u nás: proč najímat zahraniční těleso, když máme v České republice – promiňte mi neskromnost – dva velmi kvalitní velké profesionální sbory? Druhá věc je, že některá tělesa dokáží být něčím zvláštní a specifická – repertoárem, způsobem interpretace, barvou zvuku. A na to pořadatelé velmi slyší – tedy získat umělecký výkon, který nebude „jen“ špičkový, což je samozřejmost, ale který bude mít i nějakou zvláštní přidanou hodnotu. Na tom se snažíme stavět zahraniční působení Pražského filharmonického sboru.

Máme však nejen profesionální tělesa…

Tím, že se tu po roce 1989 změnila společenská situace, pro některé lidi přestalo mít takový význam zpívat v amatérském sboru – když to zjednoduším, na své koníčky teď mají všichni méně času, naopak možností mimopracovního vyžití mají daleko víc. Do zahraničí se všichni podívají i bez toho, aby museli každý týden sedět na sborové zkoušce. Odnesly to především amatérské sbory dospělých, v první řadě pak mužské sbory, které z naší sborové scény, až na pár výjimek, skoro vymizely. I tak je ale česká amatérská scéna docela živá a vytváří si skvělý základ v početných dětských a mládežnických sborech. Nevidím to nijak černě. Je to teď zkrátka trochu jiné. A co je důležité, kvalita je leckdy překvapivě vysoká!

Když se v zahraničí setkáte s profesionální konkurencí, „nakopne“ vás to?

Jsme zodpovědní za svůj výkon stejně v zahraničí jako tady. Všude děláme, co můžeme. Já samozřejmě sleduji „konkurenční“ ansámbly, řekl bych, že to je dokonce i moje povinnost. Třeba kvůli dramaturgii – abychom nestáli někde úplně mimo, abychom byli vstřícní k novým trendům a svými výkony se k nim mohli vyjadřovat. Na konkurenci nevidím vůbec nic špatného, naopak ji chápu jako naprostou nezbytnost.

Lukáš Vasilek (zdroj autorka rozhovoru)

Jak moc naši skladatelé komponují pro sbory?

V Čechách to teď zrovna až tak žhavé není. Postupně jsme přišli o matadory sborové tvorby, jako byli třeba Petr Eben, Otmar Mácha a Zdeněk Lukáš. Tito pánové vytvořili spoustu vynikajících děl a nastavili laťku hodně vysoko. V poslední době vzniká v Čechách méně kvalitní sborové tvorby než dřív. Ale jsou i výjimky. Například letos mám velikou čest úzce spolupracovat s panem skladatelem Gemrotem. Na Pražském jaru provedeme s Martinů Voices dvě jeho skladby pro komorní vokální ansámbl a smyčcové trio, což je docela originální seskupení. Obě kompozice jsou skvělé. S Pražským filharmonickým sborem pak uvedeme další jeho skladbu na letošní Smetanově Litomyšli, další pak před Vánoci s Českou filharmonií a Jakubem Hrůšou.

Komponuje se ve světě víc?

Řekl bych, že ano. Navíc teď převládá velmi zdravý trend, že se píší sborové skladby, které jsou pro publikum dobře stravitelné a srozumitelné. Říkám to proto, že jednu dobu měli skladatelé tendenci psát ve smyslu „čím těžší, tím kvalitnější“. Což byl samozřejmě velký omyl. Kvalita stojí na obsažnosti a srozumitelnosti, ne na enormní obtížnosti za každou cenu. Zvládnout nastudovat extrémně těžkou skladbu je jistě obdivuhodné, ale přináší taková hudba ještě něco dalšího než obdiv k pracovitosti interpretů? Hudba podle mne musí být poutavá sama o sobě a na první poslech, ne pouze s vysvětlivkami, co který takt znamená a co chtěl čím skladatel říci.

Podle návštěvnosti koncertů, ocenění i úspěchů nahrávek se dá soudit, že se vám to daří. Publikum na vaše samostatné koncerty chodí mnohem víc než třeba před pěti šesti lety.

Ano, to je veliká radost. Když jsme před lety naši sborovou řadu zahajovali, sály nebyly prázdné, ale zároveň tam nebylo stoprocentně plno, a rozhodně nebyla nouze o vstupenky. Měli jsme tehdy docela problém ty koncerty nějak obhájit jak před publikem, tak sami před sebou. Ale vytrvali jsme a každým dalším koncertem jsme přesvědčovali publikum, že má smysl přijít zase, protože uslyší v kvalitním provedení něco neotřelého a originálního. A vyplatilo se to. V posledním roce a půl míváme vyprodáno s docela velkým časovým předstihem. Řada lidí se na nedávné koncerty ani nedostala.

Kdy jste v poslední době zaznamenali zvlášť velký úspěch?

Největší zájem byl o koncert před Vánoci, který byl koncipován dramaturgicky docela odvážně. Vstupenky překvapivě nebyly k dostání už tři týdny předem. To pokládám za velkou odměnu. Má to smysl!

Další z vašich odměn jsou ocenění od profesionálů. Která jsou pro vás nejdůležitější?

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


Komentujte

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na