Světová operní divadla: Benátky
Téměř každý z nás poté, co nám po pádu komunismu bylo opět umožněno cestovat, dříve nebo později zamířil do Benátek. Magického to města, bývalé republiky, jež byla symbolem prosperity Evropy 17. století. Ano, kolébkou opery je Itálie, přesněji řečeno právě Benátky, protože v tomto městě začal na konci 30. let 17. století ten pravý zlatý věk opery. V těchto letech právě v Benátkách opera opustila aristokratické prostředí a směle vykročila mezi lid – na veřejnost. V době, kdy se tomu tak stalo, byla Florencie se svou tzv. florentskou operou, jakožto typem hudebního dramatu, už považována dnešními slovy “za vyčpělou”. Uvolnění opery mezi široké lidové vrstvy v republikánských Benátkách vyžadovalo zcela něco jiného, než pomalý a nudný, mnoho hodin trvající proud hudby a vážný, nejlépe božský námět. Diváci prahli po zábavě. Benátky byly bohatou a obchodem kypící republikou, kde se mísily všechny možné národnosti a rozhodně tu nehrálo hlavní roli duchovno. Spíše v dnešním slova smyslu materiálno a konzum. Opera se pro Benátčany v polovině 17. století stala fenoménem, posedlostí a ikonou. Tato posedlost operou nabyla v Benátkách neuvěřitelných rozměrů. Posuďte sami:
Teatro Malibran
Před nástupem tzv. benátské hudební školy ve městě neexistovaly žádné operní budovy. Operních děl, která se do té doby provozovala výhradně na panovnických dvorech, bylo zkomponováno jen necelých čtyřicet. V druhé polovině 17. století už ale v Benátkách stojí 16 (!) divadel a další se tryskovým tempem otevírají. Jen v průběhu karnevalu v roce 1769 bylo otevřeno sedm jevišť – tři pro opera semiseria a čtyři pro opera buffa. Jen těžko k uvěření, že? Opery byly komponovány nevídanou rychlostí. Mezi roky 1637 a 1700 se v Benátkách hrálo 360 oper od sedmdesáti různých autorů. Nejvíce z nich se uvádělo v divadle San Salvatore (67), San Giovanni (49), Sant’Angelo (43) a po roce 1678 se do popředí dostalo divadlo Teatro San Giovanni Crisostomo. Kromě toho se opery hrály i v místních klášterech a samozřejmě i v palácích bohatých senátorů a kupců.
Teatro Malibran – interiér
Kypící operní život přitahoval spoustu nových lidí a vytvářel zcela nové obory působnosti: impresárie, prime donne, primi uomini (to byli kastráti sopranisté nebo altisté), primi ballerine. Od třicátých let 17. století se nesmírné vážnosti těšili právě kastráti, kteří také byli předmětem zbožňování, podobně jako dnešní popové hvězdy. Začínaly vznikat i první právní vztahy (scrittura) mezi skladateli a operními podnikateli (impresárii). Oproti zpěvákům a baletním hvězdám byli skladatelé honorováni velmi mizerně. Za víceaktovou operu dostávali zhruba 10x méně, než hvězdný kastrát nebo primadonna. Jediný Cavalli, miláček Benátčanů, dostával za zkomponovanou operu o něco více.
Teatro La Fenice – hlavní průčelí
V Benátkách vznikly tzv. staggiony – tedy časová období v roce, kdy se opera hrála častěji. Nejvíce operních představení se uskutečnilo v průběhu karnevalové sezóny od 26. prosince do 30. března. Druhou nejvýznamější částí operního roku byla tzv. staggione di Ascensione (od velikonoc do konce června) a třetí staggiona podzimní – od 1. září do 30. listopadu. V každé z nich se zpravidla uvádělo několik operních novinek. Taková novinka však vydržela málokdy déle, než dvě staggiony, protože se zpravidla hrála stále a návštěvníci ji pak znali notu od noty.
Teatro La Fenice – dóžecí lóže
V benátské opeře se v plné míře projevila barokní velkolepost. V jedné inscenaci se používalo až 12 malovaných dekorací, všichni účinkující měli na sobě bohatě zdobené kostýmy. Jeviště bylo velmi dobře osvětleno. Používalo se až 5000 svíček, rozžehnutých naráz. Hlediště bylo osvětleno lustrem, který byl po začátku představení vytažen pod střechu a svítit zůstaly pouze lampióny po obvodu hlediště. Diváci, sledující děj z tištěných knížek zvaných libretti, tak museli v druhé ruce sami držet vlastní zapálenou svíčku, aby mohli číst. Pohybující se oblaka s Amory, dým, burácení hromu, vlnobití – důmyslná jevištní technika se v barokních operách využívala nadmíru.
Teatro La Fenice – hlavní foyer dočasně přeměněný na komorní sál
Benátská divadla nesla zpravidla jméno chrámu, jemuž nejblíž stála. Byla přístupná komukoliv, kdo zaplatil vstupné. Ze vstupného se hradil veškerý provoz a údržba. V Benátkách nabyl na významu i divadelní orchestr. Zpravidla začínal představení orchestrálním úvodem, kterému se říkalo sinfonia. Vystupoval i v krátkých mezihrách a doprovázel i nezbytné baletní scény. Nebyl umístěn v níže položeném orchestrišti, ale na stejné úrovni s jevištěm za scénou.
La Fenice – pohled do hlediště
Z obrovského počtu benátských divadel byla významem pro historii opery důležitá především divadla San Giovanni Crisostomo (stojí dodnes a od roku 1835 se jmenuje Teatro Malibran po slavné altistce Marii Malibran) a Teatro Grimani. Tato dvě divadla měla asi nejodvážnějšího konkurenta v Teatro San Benedetto. Právě tohle divadlo postupně zastínilo všechna ostatní. Zvenčí velká a imponující budova s kapacitou 1200 až 1500 míst a s lóžemi ve čtyřech pořadích byla pro publikum velmi pohodlná. Dodnes stojí uprostřed cesty mezi Palazzo Grimani a Canale Grande.
La Fenice – příležitostné osvětlení hlediště
Klenotem mezi benátskými divadly je však dodnes Teatro La Fenice. Mnozí tvrdí, že se jedná o nejkrásnější a stylově nejčistší operní divadlo na světě. Spolu s La Scalou a neapolským San Carlo je jedním ze tří nejslavnějších italských operních divadel (o La Scale i San Carlo jsme psali nedávno). Postavit jej nechali benátská dóžata a je až neuvěřitelně přepychové, ale zároveň i noblesní a vkusné. Při pohledu do hlediště se vám určitě bude zdát, že takhle je definována krása a harmonie. La Fenice stojí západně od Piazza di San Marco. Po kanálech je k němu asi cesta nejrychlejší a nejkrásnější. Po obou březích jsou kanály zdobené reliéfy bájného ptáka Fénixe, vstávajícího z popela – symbolu divadla. A stejný osud byla divadlu také předurčen. Jeho zrození i život byly předznamenány popelem a znovuzrozením. La Fenice vyhořelo čtyřikrát. Poslední požár byl nejničivější a vypukl v době, kdy už by se to skoro neočekávalo, v roce 1996. Z divadla zůstaly prakticky jen obvodové zdi. Tak ničivé nebyly ani dva požáry tohoto divadla v 17. a jeden v 18. století. Požár v roce 1996 vznikl v průběhu prací na generální rekonstrukci divadla a jeho ohnisko bylo v hledišti. Při vyšetřování bylo obviněno několik stavbyvedoucích za nedodržování bezpečnostních předpisů a chaos na staveništi. Škoda, která na budově vznikla, byla obrovská. Divadlo muselo být prakticky celé znovu postaveno (rekonstrukce byla dokončena v roce 2003). Jediným štěstím bylo, že historický mobiliář byl v době požáru mimo staveniště. I tak však došlo ke zničení všech historických fresek a maleb, a to, co naleznete na místě nyní, je vlastně novodobá stavba bez patosu historie…
La Fenice – foyer
Budova La Fenice zabírá plochu 3 312 metrů čtverečních. Interiér je zdoben starým nábytkem a benátskými zrcadly, obrazy a bohatá a tradiční je tu živá květinová výzdoba. V současnosti pojme hlediště cca 1200 sedících diváků. Ve stropě před portálem jsou nezvykle horizontálně umístěny hodiny s římskými číslicemi (obdoba jako v Drážďanech – tam jsou však nad portálem vertikálně). Krásná malovaná opona s motivem dóžecího paláce je asi nejcenějším artefaktem.
Pohled na staveniště rekonstruovaného La fenice po požáru v roce 1996
Divadlo hraje cca 7 operních titulů v relativně malém počtu představení. Sezona je krátká: trvá od prosince do března. Divadlo je ale v provozu po většinu roku, kdy hostí ostatní italské operní soubory nebo se v něm konají koncertní cykly a recitály. Benátky jsou tedy kolébkou opery a Italové operu stále milují. Mimo jiné v průzkumu veřejného mínění z roku 2007 by 60% Italů dalo přednost opeře před jiným kulturním zážitkem (to by učinilo jen 25% Němců a 20% Francouzů). Počet operních divadel v Itálii je stále největší na světě. Benátské La Fenice je legendou mezi operními divadly světa. Ten kdo má rád operu a zajímá se o její historii, by ho měl určitě navštívit.
www.teatrolafenice.it
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]