Svjatoslav Richter o sobě a o hudbě (22)

  1. 1
  2. 2
  3. 3

20. února. Bělehrad
Britten: Zneuctění Lukrécie
Tuhle operu jsem neznal. Slyšel jsem ji teď poprvé. Myslím, že to bylo výtečné provedení, jak hudebně, tak režijně. Lukrécii zpívala hvězda jugoslávské opery (bohužel jsem si nepoznamenal jméno) velmi inteligentně a měla velmi dobrý hlas; také dobře hrála a byla hezká. Co však na mě udělalo největší dojem, byly prolog a epilog opery, přednášené dvěma zpěváky (mužem a ženou). Podle mě je to nejlepší část opery. Námět je mi přísně vzato proti mysli a dokonce se mi zdá dost banální, to je něco, co bych nechtěl s Brittenem uvádět do souvislosti. V téhle opeře se předvádí slušná porce verismu, plně se projeví v posledním sólu Lukrécie před sebevraždou. Scéna znásilnění je doprovázena poněkud rozčilující hudbou, která mě málo nadchla. Řekněme, že dávám ostatním Brittenovým operám přednost, ale… možná že to bylo ne úplně autentickou interpretací jugoslávského souboru? Není to vyloučeno… V tomhle případě nemá můj soud žádnou hodnotu.

7. dubna. Moskva. Nahrávka
Debussy: Moře. Dirigent Roger Désormière
Zase jednou Moře; jestlipak mě někdy jeho poslech omrzí, jestlipak je přestanu obdivovat, vdechovat jeho vzduch? A pokaždé je to jako poprvé! Záhada, zázrak reprodukce přírody, ne, ještě víc, čarování!

Nahrávka
Richard Strauss: Alpská symfonie. Dirigent Rudolf Kempe
Dřív jsem znal hory dobře (Kavkaz) a sám jsem zažíval dobrodružství výstupů až na vrcholky. Když slyším tuhle skladbu, napadá mě (ale určitě to nevím), že se i Strauss pohyboval v takových výškách a své dojmy přenesl do téhle symfonie. A jak přesně!15. dubna. Nahrávka
Stravinskij: Petruška. Dirigent Seiji Ozawa
Nejsem moc šťastný z toho, jak Ozawa dělá toto tak evidentně ruské dílo. Je jistě velmi nadaný, ale jeho nadání je spíše imitací a substance tohoto druhu hudby mu není vlastní. Vyvolávat efekty, to on umí. Úspěch je zaručen.

19. dubna. Nahrávka
Mozart: Houslový koncert G dur, Houslový koncert A dur. Oleg Kagan, dirigent David Oistrach
Nahrávky potvrzují nadřazenost ruské houslové školy. Skutečnost, že David Oistrach doprovází svého nadaného žáka, vypovídá o výjimečném taktu a demokratickém charakteru tohoto velkého umělce. Oleg Kagan má pro Mozarta přirozené pochopení a myslím, že se jistě v budoucnu pokusím se s ním o zázrak této hudby podělit. (Nevyvolají mé záměry u Davida Fjodoroviče trochu závist? Každopádně ohlásil, že bude hrát cyklus Mozartových sonát s klavíristou Badurou-Skodou). Vyplatí se slyšet tuto nahrávku obou koncertů vícekrát. O to víc se pak líbí a vyvolává skutečné potěšení.

20. dubna. Nahrávky
Beethoven: Kvartet F dur op. 18, Kvarteto Gewandhausu. Kvintet Es dur op. 16 pro klavír a dechy, Rudolf Serkin a Filadelfský soubor
Beethovenův génius se projevuje od jeho prvního strhujícího kvartetu. Okamžitě dokazuje dokonalé mistrovství. Stejný případ je Schubert (Král duchů) nebo Brahms (1. klavírní sonáta). Také Kvintet Es dur je překrásný… Jen bych nesouhlasil s tempem pomalé věty, jak ji hrají Filadelfští… absolutně ne.

21. dubna. Nahrávka
Schumann: Fantazie C dur op. 17, Skrjabin: 12 etud (op. 2, 8, 42, 65), 6. sonáta op. 52. S. R.
Stará londýnská nahrávka, sestavená z kousků a kousíčků. Je znát, že nevznikla najednou a je nepodařená. Vzpomínám si, že jsem tehdy celou noc bojoval se Schumannovou Fantazií, než jsem se konečně dostal do sauny hotelu Imperial (který už dávno neexistuje). Nahrávka Skrjabina je z koncertu; v 6. sonátě jsou nějaké ty falešné tóny, ale přesto je zajímavá, živá a poctivá. Etudy z op. 65 mají své kvality. Každopádně žádná katastrofa.

26. dubna. Nahrávka
Bartók: 1. sonáta pro housle a klavír. Oleg Kagan a Alexej Ljubimov
Sonátu jsem hrál s Oistrachem a je z toho živá nahrávka. Je to obtížná sonáta a úplně jsem se s ní nevyrovnal (hlavní chyby jsou na poslední stránce, kde není dostatečně slyšet tónika fis). Oleg a Ljubimov hrají čistě a přesně.1. a 2. května. Nahrávka
Bach: Dobře temperovaný klavír (1. díl). S. R.
Moje nahrávka prvního dílu se rozhodně povedla lépe než druhý díl. V druhém díle jsou právě nejdůležitější preludia a fugy nejméně dobré: es moll, fis moll, a také skvělé Preludium    a fuga b moll, tíží mi to svědomí.

7. května. Nahrávka
Hindemith: 3. klavírní sonáta (B dur). Maria Judinová
Maria Benjaminovna Judinová velmi usilovala o to, aby hrála Hindemithovy skladby. Velmi jí to sedí, na rozdíl od Chopina. Rachmaninova, Skrjabina a dalších „citových skladatelů“! Tady nedělá tyjátr a drží se not.

Nahrávka
Šostakovič: Sonáta pro housle a klavír g moll. David Oistrach a S. R.
Je to dokument: První provedení tohoto významného díla, které ovšem, a to musím přiznat, není mému srdci moc blízké a na zkouškách jsem se s ním potýkal. Nicméně, premiéra se uskutečnila. Úspěch byl ohromný. Šostakovič se přišel na jeviště poklonit a šeptal nám, protože měl strach, aby nebyl slyšet: „Obávám se skandálu… Chápete? Skandálu…“

10. května. Nahrávka
Boulez: Kladivo bez mistra. Dirigent Robert Craft
V tomto případě je to jednoznačně „sans maître“. U pultu stojí jakýsi pan Craft (který se soustavně motá kolem velkých skladatelů) a lepší by bylo „le marteau“ bez pana Crafta, člověka naprosto bez talentu, který se specializuje na „novou“ hudbu.

18. května. Nahrávka
Musorgskij: Obrázky z výstavy. S. R.
Existují dvě moje nahrávky Obrázků, jedna z koncertu v Sofii, druhá z moskevského studia. Obě jsou celkem úspěšné, ale já s nimi nejsem spokojen; schází jim cosi těžko definovatelného, možná jakási blízkost skutečnosti. Sliboval jsem si od toho víc, víc obecného významu, svět s mnoha rozpory. V orchestrální podobě tohle dílo odmítám, protiví se mi. Je to nejlepší ruská skladba pro klavír. Amen.23. a 25. května. Nahrávky
Haydn: Klavírní koncert D dur op. 21, a) Jean Bernard Pommier, b) Vasso Devetzi. Dirigent Rudolf Baršaj
Poslech obou těchto nahrávek s Haydnovým koncertem mě potěšil. Musím se ho konečně naučit, abych předvedl, v jakém tempu má být správně první věta. Všichni ten koncert hrají, jako by se báli, že jim ujede vlak, a ta hudba je pak bezbarvá. Je to zvláštní – ale všiml jsem si toho už dávno –, přehnaná rychlá a vůbec špatná tempa způsobují, že je hudba nudná, je to tak. Hudebníci by o tom měli vážně přemýšlet.

25. května
Strauss: Salome. Dirigent Clemens Krauss
Zase jednou Salome s její zvláštní a rozmazanou instrumentací, Strauss s gigantickými vzlety a pády, s jejím téměř vídeňským šarmem, podivným měsícem a loužemi krve, kterými se brodí Herodes, „špatné znamení.“ Jakou jen fantazii měli její tvůrci. Noční můry a zahrady rozkoše, krása a smrt. Všechno je tu pohromadě a reálnější než ve skutečném životě.

29. května. Nahrávka
Beethoven: Sonáta e moll op. 90, Schumann: Symfonické etudy. S. R.
Moje nahrávka Symfonických etud se opravdu povedla. Beethoven je horší; není to úplně dokonalé. Přehrál jsem své nové nahrávky přátelům; pochopitelně pěli samou chválu. Tak je to vždycky… bohužel.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat