Svjatoslav Richter o sobě a o hudbě (29)

  1. 1
  2. 2

5. 7. Meslay
Ensemble Musique Vivante, Schola Cantorum Stuttgart, dirigent Pierre Boulez, recitátor Luciano Berio
Schubert: Noční zpěv v lese D 913, Hymnus D 964, Zpěv duchů nad vodami D 714; Stravinskij: Symfonie pro dechy (na památku Clauda Achilla Debussyho); Berio: Laborintus II pro recitátora, tři hlasy, magnetofonový pás, instrumentální a vokální soubor
Boulez zvyká publikum na zajímavé programy s málo známými díly. To je jedna z jeho velkých předností. Tyhle Schubertovy kousky slyším poprvé, a k tomu v tak dobré interpretaci! Kolik takových zapomenutých děl existuje? Stravinského Symfonie se mi vždycky líbila, s tím soustavně opakovaným „podivným akordem“… Zase dobrý dojem z Beriovy skladby. Je to jeden z nejzajímavějších současných skladatelů. Sporné dílo je přirozeně extrémně komplexní. Po koncertě jsem mu gratuloval a seznámil se s ním; hned jak jsme se setkali, prohlásil: „Srdečně vám blahopřeji, jste podivuhodný malíř. Obdivoval jsem jeden z vašich pastelů u Lorina Maazela.“

6. 7. Grange de la Besnadière
Janáček: Zápisník zmizelého (1917)
Robert Tear, Philip Ledger, Hanna Aurbacher, Ženský sbor Scholy cantorum Stuttgart
Mozart: Serenáda pro 13 dechových nástrojů B dur KV 361
Ensemble Musique Vivante, dirigent Pierre Boulez
Velmi neobvyklá a zajímavá díla. Na začátku se to zdá, jako u Janáčka často, naivní a primitivní. Ale právě tohle se později promění v to, co je na této hudbě vzácné a zajímavé. Je to, jako by se člověk vykoupal v prameni tam, kde je voda nejprůzračnější, a náhle všemu porozuměl… Přesvědčivé a pronikavé podání. Rád bych tento osobitý vokální cyklus ještě někdy slyšel. Mozart byl pod Boulezovou taktovkou zahrán perfektně a tvořil hezký závěr tohoto hudebního matiné v Grange de la Besnadière. Auta, zaparkovaná na zelené louce, se rozjížděla do všech směrů: všichni šli k obědu… Nálada byla dobrá, a dokonce i počasí.

6. 7. Meslay
Schönberg: 1. komorní symfonie op. 9; Webern: Pět kusů op. 10, Uprchněte na lehkých člunech op. 2, Zrak op. 26; Boulez: Cummings je básník (1970); Stravinskij: Svatby
Ensemble musique Vivante, Schola Cantorum Stuttgart, dirigent Pierre Boulez
Schönbergova Symfonie nepatří k mým oblíbeným skladbám, i když bez debaty obsahuje velké hudební kvality. Je – není to ostatně nic divného – nabitá typicky vídeňskými prvky.
Webern mě fascinuje, i když mnohému nerozumím. Jeho hudba spojuje v nejlepším smyslu slova čistotu, mnohovrstevnost a abstrakci. Boulezova skladba se mi ohromně líbila pro svou originalitu a novátorství. Stravinskij, kterého jsem už znal, se mi, upřímně řečeno, zdál podivně monotónní a hynul jsem nudou a netrpělivostí. Myslím, že je problém v tom, že se Svatby musí inscenovat jako balet. V koncertním provedení není tato hudba přesvědčivá.

Červenec, Monte Carlo, Opera
Koncert Arthura Rubinsteina
Chopin: Sonáta č. 2 b moll, Nokturno Fis dur, Scherzo cis moll, Barkarola Fis dur, Polonéza As dur; Debussy: Pour le piano (1. věta)
Arthur Rubinstein hraje ještě ve věku, kdy už toho každý obvykle nechal. Je to událost! Když vyšel Arthur na pódium, bylo v sále Opery v Monte Carlu spousta klavíristů, dirigentů (Maazel) a dalších hudebníků. Celý galaprogram hrál s neuvěřitelnou jistotou. Přirozeně už není tak svěží, ale technika… je spolehlivá. Úspěch a uznání. Šel jsem mu do zákulisí pogratulovat.Červenec. Nahrávky
Bartók: 15 maďarských písní, S. R.; Sonáta pro housle a klavír č. 1, David Oistrach a S. R., jubilejní deska Eurodisc; Čajkovskij: 1. klavírní koncert (úryvek 1. věty), S. R. a Mravinskij; Čajkovskij: Louskáček (úryvky), Gennadij Rožděstvenskij; R. Strauss: Till Eulenspiegel, F. Konwitschny
Bartókovská deska má své kvality, ale bez vady není. Sonátu jsme nepronikli do hloubky, je to tak… Největším zklamáním je poslední stránka, kde se nedá přesně poznat základní tónina (Fis dur), protože jsem modulaci v basu dost nezdůraznil. Proto tomu chybí skutečný konec.
Jubilejní deska: pravý ruský salát; to se nedá brát vážně! Ale Till je fenomenální (to je pravý Konwitschny).

7. 9. Nahrávka
Bach: Dobře temperovaný klavír, 2. díl, S. R.
Na rozdíl od 1. dílu, který se docela podařil, je nahrávka 2. dílu prošpikovaná chybami, bohužel hlavně v nejdůležitějších preludiích a fugách, jako ve fis moll a b moll (nepochybně nejzvláštnější ze všech, za h moll z 1. dílu v ničem nezaostává). Kýženého cíle bohužel nebylo dosaženo.

27. 9. Divadlo Nemiroviče-Dančenka
Pergolesi: Služka paní, Galina Pisarenko, Leonid Boldin; Offenbach: Manžel přede dveřmi (opereta)
To není nic pro mě! „Šarm“ téhle „služky“jsem nikdy nechápal, ani na konzervatoři s šišlavou Revljakinovou, ani dneska s Galjou. Nevidím na té hloupé opeře nic komického, ani v námětu, ani v hudbě, na mě má jediný efekt, totiž že mě štve. Offenbach: Úžasně banální. Jen jsem odešel z divadla, dokonale jsem to vymazal z paměti.

8. 10. Hudební večírek doma
Pierre Boulez: Kladivo bez mistra, 1. dirigent Robert Craft, 2. dirigent Pierre Boulez
Poslechli jsme si dílo ve dvou různých interpretacích, a doufali jsme, že ho konečně pochopíme; je to, jak už jsem zjistil dřív, velmi těžké. První interpretace nestojí za nic… Druhá je pod ochranou samotného skladatele, ale pozor! Myslím, že to byl poučný večer. Někteří posluchači projevovali porozumění a dokonce se zdáli úplně spokojeni. Problém ale přesto zůstává a není malý.

11. 10. Kirovovo divadlo
Andrej Petrov: Petr I., dirigent: Jurij Těmirkanov
Už dlouho jsem neviděl a neslyšel takový brak. Hrubá slátanina, něco mezi operetou a muzikálem. Styl hudby je tak eklektický, že se ani o stylu nedá mluvit, nanejvýš o sledu jakýchsi kousků. A co se děje na jevišti? Totálně netalentované „historické“ žvanění. Museli jsme na to jít kvůli Ninoččině žačce Lessie N., která v tom hrála.

(Pokračování)
Přeložila a připravila Vlasta Reittererová 

Foto: 

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat