Švýcarský večer na Dnech Bohuslava Martinů

Komorní koncert uspořádaný Nadací Bohuslava Martinů ve spolupráci s velvyslanectvím byl ve festivalovém programu označen podtitulem Martinů a jeho švýcarští současníci. Ještě víc to však byl večer flétnisty Felixe Renggliho. Hrál ve všech osmi kompozicích.
Komorní koncert: Martinů a jeho švýcarští současníci – Dny Bohuslava Martinů 11. 12. 2017 (zdroj Dny Bohuslava Martinů / foto Natalia Vasileva)

Kdo je Felix Renggli? Šestapadesátiletý profesor z Basileje a Freiburgu, postupně sóloflétnista orchestrů v St. Gallen, Curychu, Lucernu a dalších městech, sólový a komorní hráč s koncertními i pedagogickými úkoly a zkušenostmi pokrývajícími Evropu i další světadíly, umělec široce rozkročený mezi starou a současnou hudbou. Škoda, že o něm tyto a další podrobné informace musel návštěvník koncertu hledat na internetu. Umělec, který nesl na svých bedrech dvouhodinový program, by si zasloužil, aby byl představen.

Sestava skladeb byla sofistikovaná a zajímavá. Pořadí bylo Bohuslav Martinů, Frank Martin, Arthur Honegger, Bohuslav Martinů. A po přestávce ještě jednou totéž… Flétna s klavírem, sólová flétna, flétna v dalších kombinacích… Bohuslava Martinů výrazně ovlivnila meziválečná francouzská kultura. Patřil k ní a do ní i Honegger, narozený švýcarským rodičům ve Francii, Pařížan. Skladatel Martin, pocházející z frankofonní Ženevy, měl se Švýcarskem užší životní souvislosti, s Paříží v podstatě žádné. Oba byli s Martinů vrstevníci, Honegger s ním měl umělecky společného víc. Martinů po válce ve Švýcarsku žil, byl tam hrán, zemřel tam, ale hudebně se k zemi ve své tvorbě nijak zvlášť nevztahoval. Přesto bylo téma Martinů a jeho švýcarští současníci podnětné. Oba skladatelé, s nimiž byl Martinů dán do kontextu, jsou autory zajímavé hudby. Jsou známí? Honegger bez debaty, Martin mnohem méně. Obojí je důvodem k uvádění jejich tvorby.

Hned Madrigalová sonáta od Martinů, napsaná pro flétnu, housle a klavír, zazněla svrchovaně skvěle; možná nicméně v až zbytečně vyhrocených tempech. Martinova Balada pro flétnu a klavír byla dravá, převážně spíše rapsodičtější než baladická; v celkovém dojmu jde o mistrovsky stylizované virtuózní dílo. Honeggerova sotva čtyřminutová sólová flétnová studie Tanec kozy z roku 1921 je dvojdílná, rozezpívaná i zasněná. Flétnová sonáta od Martinů obsahuje všechny znaky jeho typického komorního slohu – jímavé kantilény střídané figuracemi, neoklasickou hravost a přehlednost formy, synkopy i zklidnění, střídání a výměny úlohy nástrojů… Jde o nesmírně životnou a vděčnou hudbu, při které si přijdou na své hráči i posluchači. Promenády od Martinů mají oproti rafinované Madrigalové sonátě místo klavíru cembalo a jsou i proto stylizovány mnohem víc prvoplánově, pravidelně, neobarokně. Ve Třech vánočních písních od Franka Martina mají hlavní slovo mezzosoprán a varhany, flétna hudbu především zdobí, obkresluje její obrysy a vyplňuje prostor. Nejzdařileji působí třetí píseň s krásnou jubilací na slově Hallelujah. Následující Honeggerova nedlouhá Romance pro flétnu a klavír vyzněla skutečně až „romanticky“. Večer pak uzavřelo Trio pro flétnu, violoncello a klavír od Martinů. Právě jeho tři tria a Flétnová sonáta byly osou a hlavními položkami večera.

Švýcarský protagonista programu hrál ve všech třech triích z proporčních důvodů na flétnu dřevěnou, v ostatních sólových věcech jinak na zvukově nosnější, bohatší a průraznější flétnu kovovou. Po celý večer hrál suverénně, s chutí, pozitivně, v potřebných odstínech, skladby působily v jeho podání jako repertoárové, zažité a plně pochopené, jako vesměs vysoce virtuózní, ale zvládané beze stopy obtížnosti. Největší úkol měl ten večer vedle Felixe Renggliho klavírista Daniel Wiesner. Plně při věci, bezchybný, v souhře pozorný. Na koncertě se dále podílela mezzosopranistka Markéta Cukrová, houslistka Adéla Štajnochrová, violoncellista Petr Nouzovský, cembalistka Monika Knoblochová a varhaník Petr Čech. Tvořili s Rengglim vyrovnané sestavy. Večer byl nejen jeho zásluhou, ale i díky nim muzikantsky skvělý, profesionální, elektrizující, zajímavý, i přes příbuznost skladeb – danou uplatněním flétny a dobou vzniku – značně různorodý, bez sebemenšího náznaku formálnosti či zbytečnosti.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Hodnocení

Vaše hodnocení - Komorní koncert: Martinů a jeho švýcarští současníci (Dny Bohuslava Martinů 11.12.2017)

[yasr_visitor_votes postid="279975" size="small"]

Mohlo by vás zajímat