Tadeáš Hoza: Univerzální zpěvák? Raději ne!

  1. 1
  2. 2
  3. 3

V ústřední dvojici Duše a Těla budete vystupovat po boku mezzosopranistky Markéty Cukrové, která má na poli interpretace staré hudby obrovské zkušenosti a mezinárodní renomé…

Jednoduše řečeno – znamená to pro mě obrovskou poctu a čest. A svěřím se vám, že mezi pocity, s nimiž tu produkci vyhlížím, figuruje i strach… mám před ní velký respekt a jsem proti ní těžký začátečník. Ale koneckonců ona coby Duše nade mnou ve finále vyhraje.

Asi se nevyhnete tomu, že vás diváci srovnávají s vaším bratrem Romanem, sólistou opery Národního divadla Brno. Kdo má staršího bratra, dobře ví, že mladší sourozenec musí obtížněji bojovat o vlastní cestu, vlastní uznání a respekt. U vás je to ovšem ojedinělé, jdete zcela v jeho šlépějích – stejná škola, stejný pedagog, stejný hlasový obor…

Určité stigma tu samozřejmě je. Ale nevnímám ho jako přítěž. Lidé bratra znají a u mně logicky čekají, co přijde. Pro mne je to spíš jistá výzva aby se neříkalo Hoza jako Hoza, abychom byli každý trochu jiný. Hlasově a oborově jsme zcela nastejno, když ovšem neberu v úvahu Romanovy zkušenosti. Ale třeba už jen to, že se v Brně alternujeme v Kocourovi v botách… Já se od bratra učím a nemám pocit, že by mne naše jméno dostávalo do nějaké kategorie. Dělám vše pro to, aby to jméno nic neznamenalo. No, a pokud jde o stejného pedagoga na JAMU, pan docent Šmukař nás přes kopírák rozhodně nebere. Už jen proto, že já jsem se ze začátku zpěvu profesionálně věnovat nechtěl, v čemž je mezi mnou a Romanem obrovský rozdíl. On je pro operu odjakživa naprosto zapálený, miluje ji a vyzná se v ní. A na školu šel s cílem stát se zpěvákem. Já jsem začal s politologií a žurnalistikou, jimi jsem měl v plánu se živit a doteď se o politické dění zajímám. Ale hudba mi postupně začala chybět…

Děkuji za rozhovor!

 

Tadeáš Hoza (zdroj archiv umělce / foto Marek Olbrzymek)

VIZITKA
Tadeáš Hoza
(baryton) se narodil v roce 1994 v Kroměříži. Vystudoval Gymnázium L. Jaroše v Holešově, nyní studuje zpěv na Janáčkově akademii múzických umění v Brně pod vedením doc.  Zdeňka Šmukaře. Je laureátem mnoha pěveckých soutěží, jako je například Žerotín Olomouc (v roce 2015 absolutním vítězem), Zpěváček, celostátní soutěž ZUŠ či Písňová soutěž Bohuslava Martinů v Praze. V roce 2016 získal čestné uznání a dvě ceny za intepretaci písní – cenu Antonína Dvořáka a cenu Gustava Mahlera – na Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech.

V letech 2017/2018 absolvoval půlroční stáž na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni pod vedením prof. Antona Scharingera. Aktivně se zúčastnil mistrovských pěveckých kurzů, například u Ireny Sylyi nebo Deividase Staponkuse. Účastnil se koncertů a přehlídek v Polsku, Bulharsku, Itálii, Rakousku či na Slovensku.

V rámci Komorní opery JAMU nastudoval role Satana (Slzy nože), Démona II. (Zhasnutí), Rytíře (Mirandolina), Básníka (Impresário v koncích), Orfea (Orfeo ed Eurydice) a Papagena (Kouzelná flétna). V rámci Moravského podzimu s Filharmonií Brno ztvárnil v roce 2017 postavu Prvního siláka ve futuristické opeře Vítězství nad Sluncem. Věnuje se také dobově poučené intepretaci barokní hudby ve spolupráci s ansámbly, jako je Czech Ensemble Baroque nebo Ensemble Inégal.

V současnosti hostuje v Národním divadle Brno jako Čert vrátný a Maršálek (Čert a Káča), Vypravěč (Kocour v botách) a Narumov (Piková dáma). Do budoucna jej čeká účinkování na výrazných projektech, jako je Cavalieriho oratorium Svár duše s tělem na Hudebním festivalu Znojmo nebo polokoncertní provedení opery Vina Otakara Zicha v Brně.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat