Taneční týdeník tentokrát o Ponci, Altě a Alfredu, ale i o baletní soutěži v Lausanne

  1. 1
  2. 2
  3. 3

S Alfredem ve dvoře slavíme v roce 2017 už patnácté narozeniny. V tomto roce jsme se rozhodli zařadit do dramaturgie kombinaci zkušených inovativních skupin a relativně nových uměleckých souborů. Zkušenější soubory nabídnou premiéry během letošního jara a novější skupiny na podzim. Březnovou premiéru připravuje umělecká skupina Handa Gote Research & Development. V představení Die Rache se zaměří na jedno z největších témat západní civilizace – pomstu. Tato taneční performance bude uvedena v prostoru Studia Alta, jako koprodukční představení Alfreda ve dvoře. Tvůrčí kolektiv má v plánu i v tomto představení zpochybňovat žánrovou zařaditelnost. Můžeme se tak nechat překvapit, co bude znamenat „tanec“ v další kapitole bádání souboru Handa Gote Research & Development.

V dubnu 2017 uvedeme premiéru vizuálního eseje Stereopresence od Cristiny Maldonado, která představí přítomnost na dvou kanálech zároveň: ve skutečném a virtuálním. Mexičanka Cristina Maldonado, žijící v současné době v Praze, spojila své síly s dramaturgyní Sodjou Lotker a světelným designérem Vladimírem Burianem. Performance kombinuje tanec se živou videointervencí a tematizuje mnohoznačnou povahu přítomnosti. Tento vizuální esej usiluje o to uchopit stav pobytu mezi dvěma světy a jejím záměrem je představit možnost souběžné existence více světů a snad i krásu a zároveň zmatení, které s touto možností jdou ruku v ruce. Hlavním zprostředkovatelem těchto myšlenek jsou obrazy, projekce, tanec a jednání v reálném čase.

V květnu nás čeká premiéra skupiny Wariot Ideal, která se do Alfreda ve dvoře vrací s dalším představením pro děti, naposledy zde uvedli Zajatce vesmíru (2012). V novince s pracovním názvem Halifax – Letecká pohádka se soubor věnuje tentokrát druhé světové válce a letcům RAF (pozn. redakce – Royal Air Force).

O nadějích i obavách z budoucnosti pojednává představení Disastrous taneční skupiny SILK Fluegge, které je výsledkem spolupráce tří dospělých tanečníků z Rakouska, Slovinska a Slovenska a tří dětských tanečníků z České republiky. Jak již název projektu napovídá, reflektuje jak aktuální starosti mnoha dospělých lidí týkající se katastrofické vize budoucnosti, tak však také odráží pozitivní představu budoucnosti, jak ji vidí desetileté tanečnice.

Na podzim chystáme několik premiér nových skupin a projektů. Například umělecký tým pod vedením Kateřiny Hutečkové připravuje instalační projekt Panorama okamžiku, který bude zkoumat podstatu reality a proměnlivost toho, jak ji vnímáme. Soubor Ufftenživot se v představení Keep Calm zaměří na sdílené hodnoty a jejich nestálost – v osobních dějinách i v historii druhu homo sapiens sapiens. Experimentální divadelní performance Watching Black Jana Mocka se věnuje problému vizuálního přesycení a informační zahlcenosti.

A co festival Bazaar, bude se letos konat další ročník?

V letošním roce chystáme už třetí ročník Bazaar festivalu, a to v termínu od 17. do 9. března u nás v divadle Alfred ve dvoře, ve Studiu Alta a Studiu Hrdinů. Bazaar uvede představení a přehlídku ukázek z připravovaných inscenací především ze střední a východní Evropy. Heslem letošního ročníku je „Víc než národ“. Pozvaní umělci nastiňují témata, která hýbou společnostmi nejen v těchto regionech. Proč se formují nové nacionalismy pod praporem populismu? Jak se proměnila role ženy v postsocialistických společnostech? Jak moc ztrácíme reálnou paměť ve virtuálních světech?

Festival zahájí „událost sezony“, kontroverzní a mezinárodně oceňovaná autorská inscenace Černá zem pohltí toho, kdo odstoupí zrádně! (podle posledního verše někdejší jugoslávské hymny) slovinského souboru Mladinsko a radikálního balkánského režiséra Olivera Frljiće (Lublaň). Některé další jeho inscenace a hry byly v Polsku zakázané a jeho práce bude uvedena v České republice vůbec poprvé. Tematicky se věnuje momentu rozpadu Jugoslávie, kterou rozvrátila občanská válka a rozdělila ji na několik politicky a historicky zjizvených zemí. Chorvatský režisér Oliver Frljić se s dějinnou skutečností vyrovnává explicitně. Jeho inscenace je obžalobou i humanistickým manifestem, v němž se vzájemně proplétají osobní a historická dramata. Představuje zápas a děsivý rituál, v němž jedna vražda plodí další, a slouží jako jasná upomínka toho, že tato zem je ještě stále nasáklá krví tisíců zmarněných životů. Na vlastní oči tak budeme moci sledovat, jak se progresivní jugoslávská skupina na pódiu mění a rozděluje na zapálené nacionalisty a podezřelé.

Vrcholem festivalu bude i v letošním roce Sobotní Bazaar, přehlídka ukázek právě vznikajících scénických a tanečních projektů z Polska, Německa, Izraele, Srbska, Slovenska a dalších zemí, například Agata Siniarska (Berlín–Varšava) a Xenia Taniko Dwertmann (Berlín), kolektiv Friendly Fire (Lipsko) a jejich hosté z Izraele. Z budoucích českých prací uvidí diváci ukázky od Zdenky Brungot Svítekové, Cristiny Maldonado a Sodji Lotker, kolektivu Ufftenživot nebo Markéty Jandové.

Na festivalu se mohou diváci setkat také s pracemi umělců, kteří se představili v předchozích ročnících. Sonja Pregrad (Záhřeb), Iva Shveshtarova a Willy Prager (Sofie–Berlín) přivezou z Berlína taneční inscenaci a anti-muzikál Transformability, Agata Siniarska a Mādālina Dan (Bukurešť–Berlín) uvedou nové představení z budoucnosti, kde už neexistuje ani Rumunsko ani Polsko, ale Mothers of Steel. S inscenací Dior in Moscow přijedou z Litvy Ingrida Gerbutavičiūtė (Berlín–Klajpeda), Agnija Šeiko (Klajpeda – spolupracovnice Viliama Dočolomanského) a Albena Baeva (Sofie).

Alfred ve dvoře je scéna pro tanec a „nové divadlo“, jaké současné trendy v tomto žánru u nás v Čechách vidíte?

Myslím, že je patrný zřetelný rozdíl, pokud se ohlédneme deset let zpátky, kdy byl společným jmenovatelem tvorby experiment, nebo o dvacet let zpátky, kdy byla tato scéna ještě v plenkách. V současné době spojuje malé a střední nezávislé scény, jako je Alfred ve dvoře, Studio Alta, Studio Hrdinů, Vila Štvanice, Venuše ve Švehlovce či mnoho nových projektů v Brně, Olomouci a dalších městech, silné povědomí o současné sociální a politické situaci, které reflektují ve své tvorbě. Souvisí to s uvědoměním alarmujících tendencí směrem k autoritářství a protekcionismu ze staré formy moci. Tato témata otevírají mladí umělci k diskuzi svými performancemi a uměleckými pracemi.

Handa Gote Research & Development – pravidelný host v Alfreda ve dvoře (foto Martin Špelda)

Kde je místo nového divadla ve společnosti? Má živé umění nějakou moc ji ovlivnit?

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat