Taťána, Aida, Salome. Anna Netrebko a Metropolitní opera

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Operní kukátko (87). Týden od 27. března do 2. dubna 2017. V dnešním vydání najdete: Evžen Oněgin v Metropolitní opeře. Anna Netrebko jako budoucí Aida a Salome. Menottiho Konzul v Mnichově. Staronová vizuální podoba Valkýry na Salzburger Osterfestspiele. Lotte Lenya protagonistkou nové divadelní hry. Lullyho Armide v nové nahrávce. Operní humor: Z truhláře tenorovou hvězdou.


Evžen Oněgin v revivalu Metropolitní opery
Stránky operních serverů i papírových periodik zabývajících se operou v současnosti plní recenze a reakce především na dvě představení. Nový Parsifal ve Wiener Staatsoper vzbudil rozporuplné reakce, a to jak z hlediska režijního výkladu Alvise Hermanise, tak v hodnocení hudebního nastudování, ale pěvci si získali srdce kritiků i diváků (výběr prvních ohlasů v zahraničních médiích jsme přinesli zde). Mnohem tradičněji pojatá inscenace Čajkovského Evžena Oněgina v revivalu Metropolitní opery na sebe poutá pozornost především pěveckými výkony interpretů v hlavních rolích, kteří pocházejí převážně ze slovanských zemí.

Petr Iljič Čajkovskij: Eugene Onegin – Anna Netrebko (Tatiana), Mariusz Kwiecień (Onegin) – Metropolitan Opera 2017 (zdroj FB Metropolitan Opera / foto Marty Sohl/Metropolitan Opera)

Výpravně realistická, ale konzervativně pojatá inscenace britské režisérky Deborah Warner byla prvou premiérou newyorské sezony 2013/2014 a hvězdou byla právě Anna Netrebko. Ta se do své oblíbené role vrací s obvyklou energií a hlasovou podmanivostí i psychologickou přesvědčivostí, již dává své milující Taťáně, kterou okolnosti přinutí vyzrát.

Partnerem je jí polský barytonista Mariusz Kwiecień (též vystupující v premiérové sérii), který titulní charakter podle kritik vytváří velmi nuancovaně od přehlíživého namyšlence až k hrozivému poznání svého životního omylu v závěru opery. Novým Lenským je ruský tenorista Alexey Dolgov. Oksanu Volkovu nahradila v roli Olgy jiná ruská mezzosopranistka Elena Maximova, ale zůstala Elena Zaremba v partu Lariny.

Ve čtvrtečním představení 30. března 2017 na podnět Anny Netrebko každý ze sólistů při děkování obdržel jedinou bílou růží jako jednoduchý a zároveň velmi působivý symbol podpory ruského barytonisty Dmitrije Hvorostovského, původně ohlášeného do role Evžena Oněgina, který stále bojuje s nádorovým onemocněním mozku.

Petr Iljič Čajkovskij: Eugene Onegin – Metropolitan Opera 30. 3. 2017 (zdroj FB Metropolitan Opera / foto Marty Sohl/Metropolitan Opera)

Představení řídil Robin Ticciati. Inscenace je součástí série letošních přenosů z Metropolitní opery, český divák ji může zhlédnout v sobotu 22. dubna 2017 stejně jako diváci ve více než sedmdesáti dalších zemích v ne méně než dvou tisících kinosálech celého světa.


Anna Netrebko jako Aida a Salome
A ještě jednou Anna Netrebko, kterou v rozhovoru pro New York Times o budoucnosti Metropolitan Opera vícekrát uvedl Yannick Nézet-Séguin jako plánovanou hvězdu dvou budoucích, zřejmě velmi ostře sledovaných produkcí této scény. Rád by nastudoval novou inscenaci diváky oblíbené opery, Verdiho Aidy, s Annou Netrebko v roli titulní hrdinky. A jeho velkým přáním je pak uvedení Straussovy Salome v některé z příštích sezon také právě s „božskou Annou“ v titulní roli.

Anna Netrebko (foto © Dario Acosta/zdroj annanetrebko.com)

Jeho cílem ve funkci šéfdirigenta je zařazení více soudobých děl na repertoár Met, a to i formou světových premiér. Celé znění rozhovoru najdete zde . (Poznámka autora: Aidu letos Anna Netrebko vytvoří v sérii srpnových představení na salcburském letním festivalu pod taktovkou Riccarda Mutiho.)


Menottiho Konzul v Mnichově
Menottiho opera na skladatelovo vlastní libreto, ve které se také odrážejí osobní zkušenosti italského emigranta v USA, The Consul (Konzul), byla ve své době hitem západních scén. Po premiéře ve Filadelfii roku 1950 (kdy byly ještě velmi čerstvé vzpomínky na obrovskou vlnu emigrace před a během druhé světové války) se opera dostala do New Yorku, kde se v Ethel Barrymore Theater hrála bez přerušení v sérii dvou set šedesáti devíti (!) vyprodaných představení. Představení i autor sklidili řadu cen, mimo jiné také Pulitzerovu cenu.

V roce 1951 se opera dostala do Evropy a Hamburská opera ji inscenovala jako druhá evropská scéna. Dílo bylo v šedesátých letech dvacátého století přeloženo do více než dvaceti jazyků, ale od sedmdesátých let bylo inscenováno spíše jen příležitostně, a to zejména na anglicky hovořících jevištích. Postupně sílily kritické názory na Menottiho eklektický skladatelský styl, mnohé názvuky veristické hudby (zejména Pucciniho) i jednoduchost hudebních efektů. Přes pravdivost těchto výtek řada Menottiho děl včetně Konzula vykazuje značnou dramatickou účinnost a schopnost zaujmout diváka nejen efektními ději, často se vztahem k současnosti. Právě děj této opery, marný boj manželky odpůrce režimu v jisté nejmenované zemi, Magdy Sorel, s byrokratickým aparátem o získání víza, aby mohla vycestovat a zachránit sebe i rodinu, se jeví jako vysoce aktuální v dnešní době imigrační krize.

Gian-Carlo Menotti: The Consul – Selene Zenetti (Magda Sorel), Niamh O’Sullivan (Die Sekretärin) – Opera Studio Mnichov 2017 (foto © Wilfried Hösl/Bayerische Staatsoper)

Mnichovská opera, tedy její komorní scéna v inscenaci v Cuvilliés Theater, vyniká nejen oceňovaným hudebním nastudováním Geoffreye Pattersona s Münchener Kammerorchester a civilní režií Christiane Lutz, která dílo nastudovala jako současný politický psychothriller z čekacího prostoru ambasády. Kritiky oceňují strhující výkon vesměs mladého multikulturního ansámblu (řada členů Operního studia Hamburgische Staatsoper) v čele s cynickou Sekretářkou (Niamh O’Sullivan) a postupně zoufalství propadající Magdou (Selene Zanetti). Menottiho u nás zcela opomíjené dílo by si zasloužilo větší pozornost operních dramaturgů, vzhledem ke komornosti některých děl je pak velmi vhodné i pro školní scény.

0 0 vote
Ohodnoťte článek
  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


11 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments