Ten, který dirigoval premiéru Martinů Her o Marii

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Okamžitě po osvobození se Antonín Balatka stal za všeobecného souhlasu šéfem operního souboru a tuto funkci vykonával až do nástupu Zdeňka Chalabaly v roce 1949, i když mu v poslední sezoně jeho šéfování už nemoc zabránila ve výkonu fyzicky náročné dirigentské profese. Dirigoval první představení, které se konalo v budově, jež tehdy nesla ještě název Divadlo Na hradbách. Byla jím Smetanova Prodaná nevěsta v režii Miloše Wasserbauera.

V sezoně 1945/1946, kdy budova už nesla oficiální název Janáčkovo divadlo, se s ním setkáváme za dirigentským pultem při představeních Smetanova Tajemství, Škroupova Dráteníka, Novákovy Lucerny, Verdiho Rigoletta a Kovařovicových Psohlavců, v sezoně 1946/1947 diriguje Smetanovu Libuši, Čajkovského Evžena Oněgina, Novákův Karlštejn a Dvořákovu Rusalku. V této sezoně je také pod taktovkou Roberta Brocka v režii Oskara Linharta uvedena československá premiéra Brittenova Petera Grimese. Následuje ještě nové nastudování Pucciniho Bohémy v září 1847 a v květnu 1948 Janáčkova Věc Makropulos, kterou připravil s Otou Zítkem v rámci festivalu Janáčkova operního cyklu. Dirigoval i uvedení této opery v rámci Pražského jara 1948.

Leoš Janáček: Věc Makropulos - Géza Fischer (Jaroslav Prus), Emilie Zachardová (Emilia Marty), Eduard Hrubeš (JUDr. Kolenatý), Antonín Jurečka (Albert Gregor) - ND Brno 1948 (foto archiv ND Brno)
Leoš Janáček: Věc Makropulos – Géza Fischer (Jaroslav Prus), Emilie Zachardová (Emilia Marty), Eduard Hrubeš (JUDr. Kolenatý), Antonín Jurečka (Albert Gregor) – ND Brno 1948 (foto archiv ND Brno)

Ani po odchodu z divadla se nepřestal, pokud mu to jeho zdravotní stav dovoloval, aktivně podílet na uměleckém a společenském životě města Brna. Pokračoval v pedagogické činnosti na konzervatoři, které se věnoval už od svého nástupu do divadla v roce 1929. V roce 1951 se stal docentem pro obor dirigování na JAMU, byl předsedou Svazu československých skladatelů v Brně, přispíval svými články do řady periodik. Jeho poslední spoluprací s divadlem bylo autorství scénické hudby k inscenaci hry bratří Čapků Ze života hmyzu, jejíž premiéra v režii Aleše Podhorského se konala krátce před jeho smrtí 22. května 1958.

Z dnešního pohledu se Antonín Balatka nejvýrazněji zapsal do dějin brněnské opery svou koncepční, promyšleně budovanou dramaturgií, v čemž se stal předchůdcem Václava Noska, a svou publicistickou činností a trvalým úsilím o popularizaci hudebního divadla. Vynikající úroveň měly jeho předpremiérové články k jednotlivým inscenacím, ve kterých čtivou populární formou přibližoval divákům jednotlivé autory a jejich dílo.

Své chorobě podlehl Antonín Balatka 25. června 1958, nedlouho před slavným podzimním janáčkovským festivalem, na jehož přípravách se ještě podílel. Pochován je na brněnském Ústředním hřbitově.

Foto archiv ND Brno

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na