Těším se, až se akordeon bude učit na HAMU, říká profesor Ladislav Horák

  1. 1
  2. 2
Navzdory celoroční pandemické situaci, a s tím spojené vynucené umělecké odmlce, byl letošní rok podle prof. Ladislava Horáka pro akordeon i jeho samotného přece jen povedený. V jeho úvodu uspořádal se svými kolegy v Praze zimní kongres světové organizace Confédération Internationale des Accordéonistes, v jehož doprovodném programu představil se svým Trojanovým triem překvapení v podobě scénického provedení ve světě neznámé suity Princ Bajaja Václava Trojana a následně v interpretaci předních sólistů i talentovaných nadějí premiéry českých moderních skladatelů.

Ladislav Horák (archiv repondenta)

Těsně před uzavřením hranic absolvoval s Jaroslavem Svěceným turné po Peru a Ekvádoru. V létě se mu podařilo uskutečnit jak tradiční festival Běchovická harmonika, tak i jako jednomu z mála letní hudební akademii v jeho oblíbené Třeboni. Ladislav Horák stihl též být členem odborných porot dvou nejvýznamnějších klání v roce, a to v italském Castelfidardo a ve finálovém kole soutěže světové organizace CMA, jejímž předsedou byl světoznámý Richard Galliano. Koncem roku coby dramaturg i interpret zorganizoval online natočení koncertů cyklu Kultura v srdci Prahy, který poosmé pořádal spolek Jednota pro zvelebení hudby v Čechách, jehož je místopředsedou. Navíc těsně před Vánoci vydal ve svém vydavatelství Edition Rondo Prague s kolegy Radkem Kramplem a Vítem Švecem kompaktní disk tria Vibrafonissimo.

Pane profesore, máte velkou šíři aktivit, ale zeptala bych se nejprve na nástroj. Akordeonu se lidové říká tahací harmonika a je jich řada typů, respektive typově příbuzných nástrojů (bandoneon, heligonka…).
Jak byste poradil laikovi, který má zájem začít hrát na nástroj? S čím začít, na jaký nástroj se vlastně učí na ZUŠ a poté na konzervatoři a jaký vztah má výběr nástroje k repertoáru?
Základní typ nástroje, na který se učí na většině základních uměleckých škol, je chromatický nástroj. Na ZUŠ jsou v převaze akordeony klávesové, na dalším stupni, tedy konzervatořích, se více daří knoflíkovému nástroji. Pro něj se komponují i originální skladby, které využívají jeho větších technických parametrů a možností. Na rozdíl od sousedního Německa či Rakouska, se u nás zatím minimálně nabízí i výuka diatonických typů harmonik, hlavně pak historicky zdomácnělých heligonek, nebo v současné době vyhledávaných bandoneonů. Důvodem je nedostatek odborných učitelů i literatury, stejně jako kvalitních instrumentů. V dohledné době očekávám rozvoj, zájem o tyto nástroje roste.

Akordeon má díky historii a vývoji v jednotlivých zemích hodně podob, přičemž se technika a způsob hry velmi liší a hráč nedokáže zahrát na napohled stejný nástroj. Jako příklad mohu uvést Skandinávii, kde se liší systémy knoflíkových akordeonů jak ve Švédsku, tak Norsku i Finsku! S tím pochopitelně souvisí i repertoár, protože jednotlivý nástroj a systém má své výhody v určité technice, která je na jiném druhu obtížnější.

A jaký repertoár u nás vlastně žije?
Začal bych tím, jaký repertoár už nežije… Jednak je to klavírní technická literatura, protože například Czerneho etudy se svými oktávovými běhy a řešením úhozu s využitím pedálu akordeonu moc nepřinášejí. Navíc už máme k dispozici originální cvičení, která se zaobírají přímo potřebnými akordeonovými technikami. Dále jsou to transkripce, využívající k polyfonické hře omezený standardní bas. Melodická hra v levé ruce je tím nejzásadnějším pokrokem ve vývoji nástroje v průběhu 20. století. Co se týče přednesového repertoáru, vycházíme z „našich“ českých autorů, které jsme světu prezentovali i na jednom z doprovodných koncertů únorového zimního kongresu světové akordeonové asociace.

Ladislav Horák (archiv repondenta)

Jak se stane, že se právě světový akordeonový kongres koná v Praze?
Není divu, protože Československo bylo po roce 1935 jedním ze zakládajících států. Také v 50. letech jsme byli jedni z prvních, kdo zavedli obor na konzervatoře, a česká originální literatura se stala vzorem pro mnohé následovníky. Tehdy u toho stály dvě osobnosti, které v roce 1981 pořádaly i předchozí kongres u nás – varhaník, osnovatel oboru na Pražské konzervatoři a její „šedá eminence“ Ladislav Vachulka a Milan Bláha. Právě jemu, světové akordeonové legendě, byl letos věnován vzpomínkový koncert, na kterém moje Trojanovo trio (spoluúčinkující Pavel Hůla – housle, Jaroslav Novák – kytara) uvedlo suitu našeho nejoblíbenějšího českého autora Václava Trojana. Hned na dalším koncertu jsme pak zástupcům celého světa předvedli české originální kompozice pro sólový i komorní akordeon, včetně autorů jako Jindřich Feld, Petr Fiala, Jiří Teml, Pavel Trojan, Eduard Douša, Jiří Pazour, Adam Skoumal, Pavel Samiec a dalších.

U nás je tradičním výrobcem akordeonů a heligonek firma Delicia v Hořovicích. Byl jste i vítězem jejich soutěže v roce 1990. Sledujete, jak na tom v současnosti jsou?
Právě hořovické firmě Delicia, stejně jako dalšímu tradičnímu výrobci hlasů Harmonikas z Loun, jsme v rámci kongresu věnovali na prezentaci dopoledne v salónu hotelu Olympik. Firmy jsou sice v soukromých rukou, nicméně oběma se daří velmi dobře. Harmonikas dodává své hlasy nejen do heligonek, ale i pro většinu světových výrobců včetně špičkových koncertních nástrojů v Itálii či Rusku. Delicia, která letos slaví 100 let od svého založení, zase v rámci výročí inovuje svoji výrobu včetně modernizace designu. Produkuje hlavně standardní typy nástrojů, o které je stálý zájem. Co se týče koncertního typu nástroje, zůstává hlavním producentem Itálie se svým centrem v italském středomořském městečku Castelfidardo, kde je evidováno na 30 (!) výrobců nástrojů.

Osobně jsem se nyní zapojil do aktivity Jakuba Zahradníka a jeho Kruhu klavírníků a varhanářů a podporuji výzvu k znovuotevření učňovského oboru ladičů a opravářů akordeonů a harmonik, protože vyhlížím do budoucna s obavou, že nedojde ke generační obměně stávajících mistrů a odborníků. I o tom vedu pravidelnou diskuzi se zástupci firem.

Ladislav Horák s žáky Martinem Šulcem a Marinem Kotem (archiv respondenta)

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


5 1 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments