Titanie z brněnské premiéry Brittenova Snu noci svatojánské: Andrea Široká

  1. 1
  2. 2

Právě dnes večer se na brněnské jeviště po dlouhých bezmála padesáti letech vrací ikona anglické opery Benjamin Britten, jehož sté výročí narození připadá na letošní listopad.  Podobně jako další naše operní soubory i brněnský se k Brittenovi doposud choval poněkud macešsky: z jeho širokého operního odkazu uvedl doposud jen dva tituly – Petera Grimese v roce 1947, tedy pouhé dva roky po světové premiéře, a pak už jen Alberta Herringa – toho roku 1966. (Pro úplnost ještě z brněnské divadelní historie připomeňme Brittena baletního -a to Prince ze Země pagod /1959/ a Metamorfózy /1966/). Tím spíš je třeba dnešní premiéru Snu noci svatojánské (A Midsummer Night’s Dream – libreto skladatel a Peter Pears podle slavné Shakespearovy komedie, původní premiéra v roce 1960 v Aldeburghu) pochválit jako pozoruhodný dramaturgický počin (byť o českou premiéru – tak jak to inzeruje Národní divadlo v Brně – nejde, dostupné prameny zmiňují jako první uvedení této opery u nás nastudování liberecké, z roku 1962).

K samotné brněnské inscenaci Brittenova Snu, kterou v Janáčkově divadle nastudovali dirigent Jakub Klecker a režisér Roman Meluzín, se v příštích dnech vrátíme v samostatné podrobné recenzi. Dnes přinášíme rozhovor s jednou z představitelek hlavních rolí: chotí krále Elfů Titanií bude při dnešní premiéře sólistka Janáčkovy opery v Brně, mladá slovenská sopranistka Andrea Široká (donedávna známá pod příjmením Priechodská).   
V nejnovější brněnské operní inscenaci – Brittenově
Snu noci svatojánské – máte docela velkou roli: Titanii. Možná to je dokonce největší úkol, který jste zatím v Janáčkově opeře dostala. Jak to vidíte či cítíte vy?

Úloha Titánie je pekná a viditeľná príležitosť, mám z tejto role radosť a myslím, že som sa dokázala v nej takzvane nájsť.  Áno, máte pravdu, že je to výrazná úloha, myslím, že rozsahom a oborom je porovnateľná s Adélou v Netopierovi a určite sa vyrovná závažnosťou i sopránovému partu Gabriela a Evy v oratóriu Stvorenie, alebo titulnej úlohe v opere Dafne. To sú tie tzv. väčšie úlohy, ktoré spievam momentálne v divadle v Brne.

Jak se vám Brittenova hudba líbí a hlavně jak zpívá? A jak je pro vás obtížná? Jak dlouho jste se Titanii vůbec učila? Sama nebo s korepetitorem?

S hudbou pána Brittena sa stretávam po prvý krá t- spieva sa mi už dobre, chvíľku samozrejme trvalo, kým som sa úlohu naučila tak, aby sa môj spev dal nazývať aspoň trochu pekným. Titánia je napísaná pre pohyblivý, vysoký soprán, má krásne melódie s obtiažnymi veľkými skokmi. Práve tie som musela trošku poctivejšie cvičiť. Pretože radšej chodím na korepetície pripravená, tak asi od novembra som sa „noty“ učila v kľude sama a potom už s pomocou našich korepetítoriek. Tento týždeň, keď sme v generálkovom týždni, chodím rada počúvať kolegov. Čím viac hudbu Snu noci poznám, tým je krajšia ….

Jak se vám líbí samotná inscenace? Brněnského diváka už jistě dobře znáte, jaký ohlas u publika předvídáte?

Mám pocit, že brnenský divák má radšej tradičné predstavenia- snáď som to vypozorovala správne… Samozrejme, že máme v repertoáre novú Rusalku, ktorá rozhodne nespieva v jazierku so zeleným vodníkom, alebo netradičného Netopiera. Na tieto konkrétne inscenácie sú úplne protichodné názory a možno práve to ľudí do divadla pritiahne. Sen noci má skvelé libreto, vtipné dialógy, je v angličtine, má hudbu, ktorá je modernejšia, zaujímavá a veľmi príjemne sa počúva. Takže dúfam a verím, že si nájde širšie publikum aj u nás, pretože hoci je podoba inscenácie súčasná, neprenáša dej násilne do iných situácií, než sa odohráva v pôvodnom librete. Aspoň za seba môžem určite povedať, že sa v Sne cítim dobre.

Jaký máte vůbec vztah k soudobé tvorbě či k hudbě druhé poloviny minulého století?

Priznám sa, že mi trvá, kým prídem určitým skladbám na chuť. Nešpecializujem sa na toto obdobie, ale napríklad stretnutie s operou La Dafne od súčasných autorov – pánov Zouhara a Hanzlíka bolo veľmi príjemné.

 Z toho, co se o vás dá z dostupných zdrojů vyčíst, jste docela univerzální interpretkou: vedle opery se věnujete i operetě, máte za sebou muzikály i spolupráci s orchestrem Gustava Broma, nepomíjíte písňový repertoár… To je náhoda? Nebo máte tak široký záběr úmyslně?

Musela som sa usmiať, keď som čítala túto otázku a prvá odpoveď bola – musela som sa posnažiť, aby som získala skúsenosti. Niektoré som nezužitkovala úplne, jako napríklad jazzové kurzy vo Frýdlante. Piesňové recitály sú krásne večery, hoci je to už pár rokov, spolu s klavíristkou Helenou Fialovou sme odohrali tri celovečerné recitály, každý s iným programom, v Redute v Brne. Myslím že všetky tieto moje aktivity mali zmysel hlavne kvôli práci v divadle. Nie vždy som mala šancu v úlohách, ktoré som spievala v divadle, ďalej rásť. A práve tieto koncerty mi to umožnili…

Co ze své dosavadní kariéry považujete za největší úspěch? Na co jste nejvíc pyšná?

Pyšná asi nie je to správne slovo. Som šťastná, keď cítim, že som publikum zaujala, že je v hľadisku úplné ticho, pretože spev ich na chvíľu donútil zastaviť sa… Potom je to pre mňa úspech po všetkých stránkach. Intenzívnejšie než divadelné predstavenia vnímam koncerty, kde som publiku zoči- voči, uznanie od kolegov muzikantov, spevákov, za to som šťastná. Dúfam, že Titánia bude mať úspech tiež.

Jak se vám v brněnském angažmá líbí? Máte k opeře přece jen nejblíže nebo to je řekněme existenční jistota, střecha nad hlavou?

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na