Trhák závěru sezony: Otello v Londýně s debutem Jonase Kaufmanna

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Operní kukátko (99). Týden od 19. do 25. června 2017. V dnešním vydání najdete: Verdiho Otello v Covent Garden s Jonasem Kaufmannem. Boris Godunov v Berlíně. Arena di Verona otevřena Verdiho Nabuccem. Liška Bystrouška v Austrálii. Nahrávka týdne: Světové premiéry kantát Giovanniho Alberta Ristoriho pro drážďanský dvůr Augusta III. Operní humor: Rossini a netalentovaný adept operního zpěvu.


Verdiho Otello v Covent Garden
Nejvyššímu zájmu operních fanoušků i odborníků se minulý týden těšila premiéra (21. června) Verdiho předposlední opery Otello v Royal Opera Covent Garden v Londýně. Hlavním magnetem představení bylo první vystoupení slavného tenoristy Jonase Kaufmanna v titulní roli. Umělec se více než rok potýkal s různými zdravotními problémy, a tak se také ozývaly obavy, zda tuto náročnou produkci neodřekne. Dirigent Antonio Pappano ale v umělce a jeho schopnosti vkládal plnou důvěru, což se vyplatilo a inscenace se zřejmě stane trhákem závěru londýnské operní sezony. Představení z 28. června bude také živě vysíláno do světové sítě kin a pak zřejmě distribuováno jako DVD.

Giuseppe Verdi: Otello – Jonas Kaufmann (Otello) – The Royal Opera Londýn 2017 (zdroj roh.org.uk / foto © ROH/Catherine Ashmore)

Tmavě zabarvený tenor Jonase Kaufmanna je kritiky srovnáván s nejslavnějšími tenoristy, kteří vytvořili operní part žárlivého Maura za více než posledních sto let. Tenorista podle všech kritiků dopadl velmi dobře a navíc vložil do role mnoho svého osobního charismatu a hereckých zkušeností. Výborně ho doplňuje a podle některých kritiků dokonce trochu zastiňuje vynikající italská sopranistka Maria Agresta (tu jsme poznali na koncertu s Petrem Nekorancem), která v tragické postavě Desdemony dojímá a její Ave Maria kritika považuje za emocionální vrchol večera. Neméně účinně pěvecky i herecky zaujme představitel Jaga, italský barytonista Marco Vratogna.

Giuseppe Verdi: Otello – Jonas Kaufmann (Otello), Maria Agresta (Desdemona), Marco Vratogna (Jago) – The Royal Opera Londýn 2017 (zdroj roh.org.uk / foto © ROH/Catherine Ashmore)

Tradiční shakespearovská inscenace Keitha Warnera (která se setkává s rozdílnými přijetími u kritiků) využívá kontrastů velkolepých benátských prostor a intimity domova Otella a Desdemony. Promyšlená výprava Borise Kudličky pracuje mimo jiné s proměňujícím se symbolem Benátek – plastikou lva u Sv. Marka – v průběhu celé tragédie tak, aby z něho v závěru zůstalo jen roztříštěné torzo. Ve výpravě i kostýmech je výrazně traktována také arabská výtvarná estetika. Velmi vypracovaně působí kostýmy renesančních střihů švýcarského výtvarníka Kaspara Glarnera (je to jeho první angažmá v Covent Garden). Oslnivého nastudování se dílu dostalo díky hudebnímu vedení již zmíněného Antonia Pappana.

Další reprízy následují 24. a 28. června 2017 a sedm červencových představení do 15. července 2017, ve kterých již třikrát vystupuje druhé, také velmi zajímavé obsazení – americký tenorista Gregory Kunde, německá sopranistka Dorothea Röschmann (jejíž Desdemona byl velmi úspěšná nedávno v Drážďanech) a srbský barytonista Željko Lučić. Větší část repríz je již nyní beznadějně vyprodána.


Boris Godunov v Berlíně
V sobotu 17. června proběhla v berlínské Deutsche Oper premiéra Musorgského opery Boris Godunov. Jedná se o koprodukční inscenaci s Royal Opera Covent Garden v Londýně a inscenátoři zvolili původní verzi z roku 1869, která neobsahuje takzvaný Polský akt a vzhledem k nepřítomnosti postavy Mariny Mníškové je tak ještě oslaben ženský element celého díla.

Po londýnské premiéře v polovině března tohoto roku následovala berlínská inscenace se zcela novým obsazením, do kterého přešel pouze estonský basista Ain Anger, který v Londýně zpíval kronikáře mnicha Pimena. V Berlíně ale již zpívá titulní postavu (v Londýně krutovládce Borise ztvárnil Bryn Terfel) a německá kritika považuje jeho výkon za jedno z hlavních pozitiv představení.

Modest Petrovič Musorgskij: Boris Godunov – Deutsche Oper Berlin 2017 (zdroj FB Deutsche Oper Berlin / foto © Bernd Uhlig)

Ain Anger se specializuje hlavně na wagnerovské party (především Fasolt, Fafner, Hunding, Hagen v tetralogii Prsten Nibelungův, Daland v Bludném Holanďanovi, Jindřich Ptáčník v Lohengrinovi) a role v operách Modesta Petroviče Musorgského (Dosifej v Chovanštině nebo právě Pimen, kterého zatím zpíval v Paříži, Barceloně, Mnichově). V repertoáru má i part Knížete Gremina v Čajkovského Evženu Oněginovi a postupně v posledních třech letech omezil role románského repertoáru (například Mefistofeles v Gounodově Faustovi, Ramfis ve Verdiho Aidě). Kritici na berlínském vystoupení ocenili především opravdu velký, temně zabarvený, znělý, a též velmi dobře ovládaný hlasový fond, schopnost pěveckého výrazu i herecké schopnosti, zvláště uplatněné ve věrohodných scénách blouznění a halucinací.

Za druhou hvězdu představení kritiky označují představitele Pimena, basistu narozeného ve Splitu, Anteho Jerkunicu, který má podobný repertoár jako jeho kolega v hlasovém oboru Ain Anger, se kterým se již několikráte na světových jevištích, například v Londýně nebo Mnichově, potkal, především v představeních oper Richarda Wagnera. Část jejich repertoáru je totožná (Fafner, Hundig, Daland a také Kníže Gremin), ale Ante Jerkunica zpívá také Albericha, Titurela v Parsifalovi nebo Krále Marka v Tristanovi a Isoldě. Často také vystupuje i v roli Sarastra a na konci roku 2017 by měl vystoupit jako Vodník v Dvořákově Rusalce v Teatro Colón v Buenos Aires. Třetí hvězdou představení je sbor Deutsche Oper a dětský sbor.

Modest Petrovič Musorgskij: Boris Godunov – Deutsche Oper Berlin 2017 (zdroj deutscheoperberlin.de / foto © Bernd Uhlig)
  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments