Týden s hudbou (138)

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Co přinese tento týden Praha V pondělí 21. prosince zahraje Symfonický orchestr Českého rozhlasu na mimořádném adventním koncertu v Betlémské kapli Rybovu …

Praha
Na pondělním abonentním večeru Symfonického orchestru Českého rozhlasu ve Dvořákově síni Rudolfina zazněla výhradně díla českých autorů. Stěžejní prostor byl vyhrazen Bohuslavu Martinů a jeho koncertním skladbám pro klavír, jimž se Symfonický orchestr Českého rozhlasu letos věnoval i v rámci rozsáhlého nahrávacího projektu. Publikum se tak setkalo s klavíristy Martinem Kasíkem, Danielem Wiesnerem a Miroslavem Sekerou. Program nabídl vedle Koncertu pro dva klavíry a orchestr také Rapsodii a moll Antonína Dvořáka a suitu z hudby k dramatické pohádce Julia Zeyera Radúz a Mahulena od Josefa Suka. Dirigoval Tomáš Brauner.

š Brauner (foto L. Potůček)
Tomáš Brauner (foto L. Potůček)

Ve středu Symfonický orchestr Českého rozhlasu opět pod taktovkou dirigenta Tomáše Braunera ve Španělském sále Pražského hradu zahájil již sedmnáctý ročník mezinárodního hudebního festivalu České doteky hudby. Na programu byly skladby Antonína Dvořáka, Bohuslava Martinů a Johannese Brahmse. Festival konaný na různých místech v Praze končí 6. ledna.

Hlavní město Praha chce na grantech pro kulturní instituce a divadla rozdělit v příštích letech 125 milionů korun. V rámci jednoletých grantů pro příští rok přispěje na kulturní projekty 96 miliony korun, ve víceletých pro roky 2017 až 2020 částkou 29 milionů korun. Návrh schválil magistrátní výbor pro kulturu. Konečné slovo bude mít v lednu nebo únoru rada a poté zastupitelstvo. O jednoleté granty na příští rok se hlásilo 765 projektů, deset jich komise vyřadila, 496 navrhla finančně podpořit. O víceleté granty pro roky 2017 až 2020 usilovalo padesát jedna projektů. Uspělo jich patnáct.

O vstupenky na sedmdesátý první ročník festivalu Pražské jaro je velký zájem. Z celkového počtu 39.300 vstupenek bylo za čtyři dny prodáno či rezervováno skoro patnáct tisíc vstupenek. Zcela vyprodaný je již zahajovací koncert i jeho repríza, několik posledních vstupenek zbývalo na koncert závěrečný.

O post nového generálního ředitele Českého rozhlasu má zájem jednatřicet uchazečů. Český rozhlas nyní vede prozatímní šéf Karel Zýka, který se do tendru rovněž přihlásil. Minulý týden notář vyřadil nezpůsobilé žádosti. V pondělí 21. prosince rada vybere pět finalistů, které pozve k prezentaci projektů. Ta by se měla konat 20. ledna. Nástupce Petera Duhana, který rezignoval letos v říjnu, by měla rada vybrat nejpozději do 3. února. O kandidaturu projevili zájem například bývalý zpravodaj v USA a šéf Radiožurnálu Miroslav Konvalina, exministr vnitra Jan Ruml, právník a bývalý novinář Tomáš Němeček, ředitel Centra zpravodajství Českého rozhlasu Tomáš Pancíř, ředitel Centra vysílání Ondřej Kopa, ředitel Českého rozhlasu Sever Milan Knotek, náměstek generálního ředitele René Zavoral, šéf brněnského studia Jaromír Ostrý, ředitel Českého rozhlasu České Budějovice Zdeněk Duspiva nebo externí sportovní redaktor a radní ČTK Miroslav Augustin. Mezi často zmiňovanými jmény jsou i ředitel E15 Tomáš Skřivánek, bývalý ředitel Národní knihovny Tomáš Böhm, mediální analytik Petr Žantovský nebo bývalý předseda Rady České televize Jan Mrzena.

Ve středu přinesl server divadlo.cz zprávu, že zemřel scénograf, malíř a sklářský výtvarník Jan Vančura, který se narodil 3. dubna 1940 v jihočeském Milevsku. Vyučil se malířem skla v Novém Boru, dále studoval Střední průmyslovou školu sklářskou v Železném Brodě a sklářské výtvarnictví u profesora Stanislava Libenského na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. S divadlem začal spolupracovat v roce 1976 v libereckém Divadle F. X. Šaldy. V tomto divadle byl v letech 1986–2002 v angažmá. Scény a kostýmy pro činohru, balet a zejména operu navrhoval dále pro Národní divadlo v Praze, Národní divadlo v Brně, někdejší smíchovský Labyrint, Divadlo za branou II., rovněž pro divadla v Ústí nad Labem, Plzni, Ostravě i jinde.

Středeční koncert České filharmonie pod taktovkou rakouského dirigenta Manfreda Honecka v pražském Rudolfinu nabídl speciální program složený z kratších skladeb s vánoční tematikou. Koncert se následně opakoval ještě 17., 18. a 19. prosince. Sobotní večer mohli sledovat i návštěvníci kin ve čtrnácti městech České republiky včetně pražského Světozoru. V programu, který šel napříč staletími i národnostmi, zazněla například část Bachova Vánočního oratoria, Gloria z Mozartovy Korunovační mše, Schubertovo Ave Maria, Květinový valčík z Čajkovského baletu Louskáček, tři části Brittenovy kantáty Chvála koled, výběr z opery Hry o Marii Bohuslava Martinů a vše vyvrcholilo v Hallelujah z Händelova Mesiáše. V obsazení koncertu Pražský filharmonický sbor doplnil brněnský dětský sbor Kantiléna, kvartetu sólistů vévodila Simona Houda-Šaturová. Z dalších pěvců se představil například tenorista Peter Berger.

Česká filharmonie – Manfred Honeck – Praha 17. 12. 2015 (foto ČF/Petra Hajská)
Česká filharmonie – Manfred Honeck – Praha 17. 12. 2015 (foto ČF/Petra Hajská)

Nová scéna Národního divadla v Praze uvedla ve čtvrtek premiéru oratoria Lost Objects, jehož autory jsou členové newyorské formace Bang on a Can – Michael Gordon, David Lang a Julia Wolfe. Autorkou libreta je Deborah Artman. Dílo řazené k postminimalismu, založenému mimo jiné na opakování hudebního motivu, se představilo ve vizuální režii Michaela Bielického a Kamily B. Richterové. Nová scéna uvedla Lost Objects v autorizované verzi bez dýdžeje a s ženskými hlasy místo kontratenorů. Hlavních pěveckých partů se ujaly sopranistka Jitka Burgetová a mezzosopranistky Jana Horáková Levicová a Lucie Hilscherová.

Zvláštní program pro podporu velkých uměleckých festivalů by mohlo Ministerstvo kultury otevřít v roce 2017. Počítá s tím materiál, který je nyní v připomínkovém řízení a počátkem příštího roku by měl být předložen vládě. O nástroji, který umožní pořadatelům významných akcí lepší organizaci a zajistí příslib státního příspěvku nejen na daný rok, ale výhledově i déle, se mluvilo již několik let. V návrhu programu ministerstvo uvádí, že ho bude vyhlašovat podle aktuálních možností rozpočtu. Pokud v něm nebude na příslušný rok aspoň 100 milionů korun, Ministerstvo kultury ho nevyhodnotí a projekty, které v něm budou žádat dotaci, budou vyhodnoceny v rámci grantů dle uměleckých oborů, jak je tomu dosud a jak to odborná veřejnost kritizuje. Počet případných žadatelů o dotace z plánovaného programu je asi pět desítek.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat