Týden s hudbou (138)

Co přinese tento týden
Praha
V pondělí 21. prosince zahraje Symfonický orchestr Českého rozhlasu na mimořádném adventním koncertu v Betlémské kapli Rybovu Českou mši vánoční. I tentokrát se taktovky ujme autor nové edice Vojtěch Spurný. Sóla zazpívají sopranistka Michaela Šrůmová, mezzosopranistka Markéta Cukrová, tenorista Václav Čížek a basista Jaromír Nosek, dále vystoupí vokální ansámbl Cappella Mariana pod vedením Vojtěcha Semeráda. 

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK se po roce opět sejde na pódiu se Štefanem Margitou. V úterý 22. prosince zazní ve Smetanově síni Obecního domu tenoristův recitál, jehož hostem bude sopranistka Anda-Louise Bogza, FOK bude řídit dirigent Marek Štilec. Jedná se o poslední koncert Pražských symfoniků před Vánoci. Vedle předeher, árií a duetů z oper dojde i na písně, v Gershwinovi si Štefan Margita zaswinguje. Chybět samozřejmě nebudou sváteční melodie Panus angelicus či Ave Maria. Koncertní jednatelství FOK připravilo i další vánoční koncerty. V kostele sv. Šimona a Judy v pátek na Boží hod tradičně zazní Rybova Česká mše vánoční, letos dokonce dvakrát, a to od 15 a 18 hodin. Sólových partů se ujmou Eva Forejtová (soprán), Lenka Kučerová (alt), Martin Slavík (tenor) a Tomáš Jindra (bas), dále vystoupí Kühnův smíšený sbor se sbormistrem Markem Vorlíčkem. Symfonický orchestr hl. m. Prahy bude řídit Jaroslav Brych, který se ujme i úvodního slova, v němž se návštěvníci dozvědí, jak se správně rozezpívat. Zájemci si budou moci z not Rybovu Českou mši vánoční za doprovodu orchestru také zazpívat.

Vánoční setkání s Václavem Hudečkem, Gabrielou Beňačkovou, Kühnovým dětským sborem a jejich hosty se uskuteční v rámci cyklu Svátky hudby v Praze v úterý 22. prosince 2015 ve Velkém sále Paláce Žofín. Program zahrnuje skladby Bacha, Corelliho, Mozarta, Händela, Ryby, Schuberta a dalších.

V pátek 25. prosince se ve Stavovském divadle uskuteční repríza inscenace Pražského komorního baletu Metafory tance. Jedná se o tři díla současných choreografů – Alexandry Dziurosz, Hany Litterové, Žiga Jereba a Anny Štěrbové, které spojuje nejen slovanský původ, ale především snaha o divácky srozumitelné dílo, kde hlavní roli hraje tanec. Tanec, který může mít rozličný pohybový slovník, nicméně je nositelem myšlenky díla a vzniká v souladu s hudebním doprovodem.

 

Zaznamenali jsme v minulém týdnu
Ze zahraničí
Pražská Laterna magika se po dvou letech vydala na zájezd do zahraničí. Předvánoční nadílku v podobě legendární inscenace Kouzelný cirkus nachystala divákům v Řecku, kde nabízí celkem dvanáct představení v Aténách a Soluni. První z vyprodaných večerů se odehrál už 11. prosince v aténském divadle Badminton Theater. Soubor zůstane na zájezdu téměř až do Vánoc. Kapacita sálu pro vystoupení Laterny magiky čítá tisíc pět set míst a představení jsou vyprodaná. Kouzelný cirkus dosud hostoval ve více než pěti desítkách měst šestnácti zemí. Zatím má na kontě přes šest tisíc tři sta třicet tři repríz a nadále patří k nejprodávanějším titulům.

Španělská operní pěvkyně Montserrat Caballé definitivně unikla hrozícímu vězení za daňové úniky. Musí ale zaplatit pokutu překračující částku 250.000 eur (asi 6,8 milionu korun). Španělská justice tak v úterý odsouhlasila dohodu uzavřenou před rokem mezi dvaaosmdesátiletou sopranistkou a prokuraturou. Caballé přistoupila v rámci dohody i na symbolické šestiměsíční uvěznění, aby se vyhnula soudnímu procesu. Umělkyně však do vězení nepůjde, protože pokud je předchozí trestní rejstřík odsouzeného neposkvrněný, proměňují se ve Španělsku uložené tresty do dvou let vězení na podmíněné.

V londýnských nahrávacích studiích Abbey Road se sešli italský skladatel Ennio Morricone, režisér Quentin Tarantino a členové Českého národního symfonického orchestru, kteří se podílejí na hudbě k Tarantinovu novému filmu Osm hrozných (The Hateful Eight). Spolu s herci Kurtem Russellem a Waltonem Gogginsem sledoval Tarantino práci Morriconeho s Českým národním symfonickým orchestrem na živé nahrávce hudby z filmu. Tarantino a Morricone se setkali letos 18. července v Praze, kde Morricone začal natáčet hudbu pro Tarantinův nový western.

Na sklonku týdne přišla smutná zpráva z Berlína. Ve věku pouhých sedmačtyřiceti let tam zemřela německá mezzosopranistka Stella Doufexis, rodačka z Frankfurtu nad Mohanem (14. dubna 1968), dcera řeckého režiséra Stavrose Doufexise, manželka hudebního skladatele Christiana Josta.

Ve věku osmaosmdesáti let zemřel v sobotu německý dirigent Kurt Masur. Informovala o tom Newyorská filharmonie, jejímž šéfdirigentem byl Masur v letech 1991 až 2002 a titulu čestného hudebního ředitele uznávaného tělesa požíval až do smrti. Kurta Masura už delší dobu trápily závažné zdravotní problémy, především Parkinsonova choroba.

Indický dirigent Zubin Mehta po třiceti letech skončí jako hudební ředitel opery ve Florencii. Operní dům už mu neprodlouží smlouvu, jejíž platnost končí v roce 2017. Mehtu pak nahradí bývalý šéf vídeňských symfoniků Fabio Luisi. Informoval o tom v sobotu italský deník Corriere della Sera. Devětasedmdesátiletý Mehta bude orchestr opery Maggio Musicale Fiorentino jako hudební šéf naposledy řídit při zahájení sezony 2017. Operní dům mu pak ale propůjčí titul doživotního emeritního šéfdirigenta. Intendant florentské opery Francesco Bianchi tvrdí, že chce volbou nového šéfa těleso oživit. Mehta ani přes ukončení svého stávajícího angažmá ve Florencii Itálii neopustí. Uvažuje prý nyní o nabídce neapolského divadla San Carlo, které by ho rádo vidělo jako svého nového hudebního ředitele.

 

Praha
Na pondělním abonentním večeru Symfonického orchestru Českého rozhlasu ve Dvořákově síni Rudolfina zazněla výhradně díla českých autorů. Stěžejní prostor byl vyhrazen Bohuslavu Martinů a jeho koncertním skladbám pro klavír, jimž se Symfonický orchestr Českého rozhlasu letos věnoval i v rámci rozsáhlého nahrávacího projektu. Publikum se tak setkalo s klavíristy Martinem Kasíkem, Danielem Wiesnerem a Miroslavem Sekerou. Program nabídl vedle Koncertu pro dva klavíry a orchestr také Rapsodii a moll Antonína Dvořáka a suitu z hudby k dramatické pohádce Julia Zeyera Radúz a Mahulena od Josefa Suka. Dirigoval Tomáš Brauner.

Ve středu Symfonický orchestr Českého rozhlasu opět pod taktovkou dirigenta Tomáše Braunera ve Španělském sále Pražského hradu zahájil již sedmnáctý ročník mezinárodního hudebního festivalu České doteky hudby. Na programu byly skladby Antonína Dvořáka, Bohuslava Martinů a Johannese Brahmse. Festival konaný na různých místech v Praze končí 6. ledna.

Hlavní město Praha chce na grantech pro kulturní instituce a divadla rozdělit v příštích letech 125 milionů korun. V rámci jednoletých grantů pro příští rok přispěje na kulturní projekty 96 miliony korun, ve víceletých pro roky 2017 až 2020 částkou 29 milionů korun. Návrh schválil magistrátní výbor pro kulturu. Konečné slovo bude mít v lednu nebo únoru rada a poté zastupitelstvo. O jednoleté granty na příští rok se hlásilo 765 projektů, deset jich komise vyřadila, 496 navrhla finančně podpořit. O víceleté granty pro roky 2017 až 2020 usilovalo padesát jedna projektů. Uspělo jich patnáct.

O vstupenky na sedmdesátý první ročník festivalu Pražské jaro je velký zájem. Z celkového počtu 39.300 vstupenek bylo za čtyři dny prodáno či rezervováno skoro patnáct tisíc vstupenek. Zcela vyprodaný je již zahajovací koncert i jeho repríza, několik posledních vstupenek zbývalo na koncert závěrečný.

O post nového generálního ředitele Českého rozhlasu má zájem jednatřicet uchazečů. Český rozhlas nyní vede prozatímní šéf Karel Zýka, který se do tendru rovněž přihlásil. Minulý týden notář vyřadil nezpůsobilé žádosti. V pondělí 21. prosince rada vybere pět finalistů, které pozve k prezentaci projektů. Ta by se měla konat 20. ledna. Nástupce Petera Duhana, který rezignoval letos v říjnu, by měla rada vybrat nejpozději do 3. února. O kandidaturu projevili zájem například bývalý zpravodaj v USA a šéf Radiožurnálu Miroslav Konvalina, exministr vnitra Jan Ruml, právník a bývalý novinář Tomáš Němeček, ředitel Centra zpravodajství Českého rozhlasu Tomáš Pancíř, ředitel Centra vysílání Ondřej Kopa, ředitel Českého rozhlasu Sever Milan Knotek, náměstek generálního ředitele René Zavoral, šéf brněnského studia Jaromír Ostrý, ředitel Českého rozhlasu České Budějovice Zdeněk Duspiva nebo externí sportovní redaktor a radní ČTK Miroslav Augustin. Mezi často zmiňovanými jmény jsou i ředitel E15 Tomáš Skřivánek, bývalý ředitel Národní knihovny Tomáš Böhm, mediální analytik Petr Žantovský nebo bývalý předseda Rady České televize Jan Mrzena.

Ve středu přinesl server divadlo.cz zprávu, že zemřel scénograf, malíř a sklářský výtvarník Jan Vančura, který se narodil 3. dubna 1940 v jihočeském Milevsku. Vyučil se malířem skla v Novém Boru, dále studoval Střední průmyslovou školu sklářskou v Železném Brodě a sklářské výtvarnictví u profesora Stanislava Libenského na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. S divadlem začal spolupracovat v roce 1976 v libereckém Divadle F. X. Šaldy. V tomto divadle byl v letech 1986–2002 v angažmá. Scény a kostýmy pro činohru, balet a zejména operu navrhoval dále pro Národní divadlo v Praze, Národní divadlo v Brně, někdejší smíchovský Labyrint, Divadlo za branou II., rovněž pro divadla v Ústí nad Labem, Plzni, Ostravě i jinde.

Středeční koncert České filharmonie pod taktovkou rakouského dirigenta Manfreda Honecka v pražském Rudolfinu nabídl speciální program složený z kratších skladeb s vánoční tematikou. Koncert se následně opakoval ještě 17., 18. a 19. prosince. Sobotní večer mohli sledovat i návštěvníci kin ve čtrnácti městech České republiky včetně pražského Světozoru. V programu, který šel napříč staletími i národnostmi, zazněla například část Bachova Vánočního oratoria, Gloria z Mozartovy Korunovační mše, Schubertovo Ave Maria, Květinový valčík z Čajkovského baletu Louskáček, tři části Brittenovy kantáty Chvála koled, výběr z opery Hry o Marii Bohuslava Martinů a vše vyvrcholilo v Hallelujah z Händelova Mesiáše. V obsazení koncertu Pražský filharmonický sbor doplnil brněnský dětský sbor Kantiléna, kvartetu sólistů vévodila Simona Houda-Šaturová. Z dalších pěvců se představil například tenorista Peter Berger.

Nová scéna Národního divadla v Praze uvedla ve čtvrtek premiéru oratoria Lost Objects, jehož autory jsou členové newyorské formace Bang on a Can – Michael Gordon, David Lang a Julia Wolfe. Autorkou libreta je Deborah Artman. Dílo řazené k postminimalismu, založenému mimo jiné na opakování hudebního motivu, se představilo ve vizuální režii Michaela Bielického a Kamily B. Richterové. Nová scéna uvedla Lost Objects v autorizované verzi bez dýdžeje a s ženskými hlasy místo kontratenorů. Hlavních pěveckých partů se ujaly sopranistka Jitka Burgetová a mezzosopranistky Jana Horáková Levicová a Lucie Hilscherová.

Zvláštní program pro podporu velkých uměleckých festivalů by mohlo Ministerstvo kultury otevřít v roce 2017. Počítá s tím materiál, který je nyní v připomínkovém řízení a počátkem příštího roku by měl být předložen vládě. O nástroji, který umožní pořadatelům významných akcí lepší organizaci a zajistí příslib státního příspěvku nejen na daný rok, ale výhledově i déle, se mluvilo již několik let. V návrhu programu ministerstvo uvádí, že ho bude vyhlašovat podle aktuálních možností rozpočtu. Pokud v něm nebude na příslušný rok aspoň 100 milionů korun, Ministerstvo kultury ho nevyhodnotí a projekty, které v něm budou žádat dotaci, budou vyhodnoceny v rámci grantů dle uměleckých oborů, jak je tomu dosud a jak to odborná veřejnost kritizuje. Počet případných žadatelů o dotace z plánovaného programu je asi pět desítek.

V pražském Rudolfinu se v neděli uskutečnily dva poslední adventní koncerty České filharmonie. Na prvním vystoupení od 15 hodin zazněly skladby pro hoboj, klarinet, klavír a fagot. Od 17.30 zahrál Sextet českých filharmoniků, který nabídl skladby Antonína Dvořáka. Na odpoledním koncertu se ve Třech barokních tancích od skladatele Paula Peuera představila Jana Brožková (hoboj), Ludmila Peterková (klarinet), Jaroslav Kubita (fagot) a Daniel Wiesner (klavír). Dále návštěvníci vyslechli skladby Ludwiga van Beethovena, Felixe Mendelssohna-Bartholdyho a Wolfganga Amadea Mozarta. Sexteto českých filharmoniků ve složení Bohuslav Matoušek a Ota Bartoš (housle), Jaroslav Pondělíček a Jan Šimon (viola), František Host a Josef Špaček (violoncello) zahráli Dvořákův Sextet pro dvoje housle, dvě violy a dvě violoncella A dur, výběr ze Slovanských tanců a Humoresku. Samozřejmě nechyběly ani vánoční koledy.

 

Regiony
Verdiho Aida měla v pátek premiéru v divadle F. X. Šaldy. Na hlavní scénu libereckého divadla se opera vrátila po poměrně krátké odmlce, předchozí premiéra se uskutečnila v roce 2001. V novém libereckém nastudování se v hlavních rolích představí například Lívia Obručník Vénosová, Tomáš Černý, Rafael Alvaréz, Pavel Vančura, Jiří Přibyl či Anatolij Orel. Režie se ujal Michael Tarant, hudebního nastudování Martin Doubravský.

Náklady na výstavbu koncertního sálu v Brně s názvem Janáčkovo kulturní centrum se vyšplhají až na 1,3 miliardy korun. Ukázala to aktualizace investičního záměru, který dříve počítal s náklady okolo půl až tři čtvrtě miliardy. Janáčkovo kulturní centrum bude na rohu Besední a Veselé ulice. Brno na něj bude žádat peníze od státu a Jihomoravského kraje. Bude to největší koncertní sál v České republice s kapacitou 1.250 míst. Město chce zahájit stavbu sálu na konci roku 2017 tak, aby plynule navázala na první etapu, která spočívá ve výstavbě podzemních garáží pro dvě stě aut. Sál má být hotový v roce 2019.

 

Výročí
Před 15 lety zemřel český dirigent a klavírista Jan Hus Tichý (8. 9. 1921 – 25. 12. 2000), dlouholetý člen Opery pražského Národního divadla. Od roku 1945 působil jako korepetitor opery Divadla 5. května, kde začal též dirigovat, od srpna 1948 přešel do angažmá první scény, kde působil následujících bezmála čtyřicet let a podepsal se pod desítky hudebních nastudování vesměs klíčových repertoárových titulů. Byl rovněž překladatelem operních libret.

27. prosince oslaví osmdesáté narozeniny český dirigent Jan Štych. V letech 1960–1964 byl dirigentem ve Státním divadle Ostrava, kde působil též jako asistent šéfa opery Zdeňka Košlera. V letech 1964–1973 pak působil ve svazku Státního divadla Brno. Po roce stráveném v angažmá Národního divadla se opět vrátil do Brna, s českou první scénou však i nadále po dlouhá léta spolupracoval.