Týden s hudbou

  1. 1
  2. 2

Arundo Quartet (foto Daniel Havel)
Rádio Classic Praha
Novinka týdne rádia Classic Praha představí tentokrát novou nahrávku hudebního vydavatelství Supraphon, pod níž je podepsána čtveřice výjimečných hudebníků, kteří jsou skvělými sólisty, komorními hráči i ozdobou nejvýznamnějších orchestrů včetně Berlínské a České filharmonie – členové souboru Arundo Quartet. Ten tvoří hobojista Jan Souček, klarinetista Jan Mach, hráč na basetový roh Karel Dohnal a fagotista Václav Vonášek. Na CD jsou v jejich podání legendou opředené Goldbergovy variace Johanna Sebastiana Bacha, které patří k nejčastěji nahrávaným dílům tohoto barokního velikána. Jakkoli se na první pohled zdá být úprava pro kvarteto dřevěných dechů vzdálená od skladatelova původního záměru, při poslechu se nelze ubránit pocitu, že autor sám měl při komponování v hlavě právě takové obsazení. Barvy plátkových nástrojů se krásně pojí do společné harmonie, přitom jejich odstíny umožňují sledovat vedení jednotlivých hlasů v polyfonní sazbě, což je zřejmý bonus oproti původní klávesové verzi. Ochutnávka z tohoto CD zazní na Classic Praha v pondělí 29. dubna v 10:00 hodin.

Příběh slavného tenoristy Josého Carrerase je svědectvím o člověku z masa a kostí, který se dokázal vypracovat z periferie do světel ramp. A také – či možná především – vybojovat vítězný boj s leukémií. Vypráví o pěvci, který si vychutnával potlesk davů a přitom dlouho žil rodinným životem v ústraní. O muži, který pilně cestoval, koncertoval a natáčel, ale v soukromí začal tápat, hledat, objevovat, aby nakonec přece jen našel pevné zázemí. José Carreras – jak rád připomíná – miluje své Katalánsko, svou rodnou Barcelonu i s jejím proslulým fotbalovým klubem, při jehož zápasech je schopen ohrožovat svůj hlas fanděním. Zároveň se ale především díky projektu Tří tenorů stal světoobčanem, kterého poznávají na všech kontinentech. A to nejen v operních domech, ale i na ulici. Nebyl a není jen Alfredem, vévodou z Mantovy, Richardem či Cavaradossim. Nezpívá jen zarzuelu a neapolské písně. Je kulturní celebritou se vším, co k tomu patří. A právě životním osudům tohoto pěvce se bude věnovat v dalším díle pořadu Slavná auditoria na Classic Praha Jiří Vejvoda. Premiéra pořadu s názvem Žít je víc než zpívat je připravena na pondělí 29. dubna v 19:00 hodin.

Hostem Marka Šulce v pořadu Hudba v miléniu je tomto týdnu mim, autor, režisér, choreograf a pedagog Radim Vizváry, který patří mezi jedny z nejvýraznějších mezinárodně uznávaných osobností současného mimického divadla v Evropě. Je absolventem Hudební a taneční fakulty AMU v Praze, kde dosáhl nejvyššího, doktorského vzdělání s titulem Ph.D. Je držitelem Ceny Thálie 2016 v kategorii Balet, pantomima nebo jiný tanečně dramatický žánr za herecký výkon v představení Sólo, polské ceny Perla za autorské představení Lorca a mnoha dalších ocenění u nás, v Evropě nebo USA. Roku 2014 se zařadil mezi významné osobnosti Oxford Encyclopedia. Jako autor, režisér nebo choreograf má na svém kontě stovku představení a jako interpret představil svou uměleckou práci téměř v celé Evropě, ale i v USA, Asii a Africe. Ve své vlastní tvorbě se nejvíce specializuje na pantomimu, rozvíjí ji do současné podoby a řeší problematiku nonverbálního divadla, a to i ve sféře pedagogické a teoretické. Je spoluzakladatelem a ředitelem mezinárodního festivalu Mime Fest, uměleckým šéfem mezinárodního festivalu pouličního divadla v Táboře Komedianti v ulicích a uměleckým šéfem divadelního uskupení Mime Prague. Spolupracuje s mnoha prestižními institucemi, například NDT/Korzo Theatre v Haagu, University of Arts Helsinki a další. V Národním divadle v Praze vytvořil choreografie k inscenacím Z mrtvého domu, Juliette (Snář), Sen čarovné noci, Billy Budd nebo režii operní grotesky Poprask v opeře. Premiéra pořadu zazní na Classic Praha v úterý 30. dubna v 19:00 hodin.

Dalším hostem Ivana Dlaska v pořadu Z archivu osobností je herec David Matásek. David Matásek se narodil v roce 1963 v Praze. Vystudoval Pražskou konzervatoř. V letech 1984–1991 byl na volné noze. V té době se objevil ve Studiu Bouře jako Cassio v Othellovi. Od roku 1991 byl členem činohry Národního divadla, kde hrál například ve hře Racinova Britannica (Nero). V roce 1995 nastoupil do Divadla Komedie, kde vystupoval mimo jiné jako Petruccio ve Zkrocení zlé ženy. Roku 2002 se vrátil zpět do činohry Národního divadla. Na televizní obrazovce ho proslavila především role Kendyho ve filmech Dušana Kleina Jak svět přichází o básníky (1982), Jak básníci přicházejí o iluze (1984), Jak básníkům chutná život (1987), Konec básníků v Čechách (1993) a v roce 2003 přišel do kin poslední film ze série filmů o básnících s názvem Jak básníci neztrácejí naději. Kromě herectví se David Matásek věnuje také hudbě. V roce 1987 založil spolu s Danielem Landou skupinu Orlík, která se však za nedlouho po vydání alb Oi! a Demise! rozpadla. Poté působil jako kytarista ve skupině Hagen Baden. Více o sobě i o hudbě, kterou rád poslouchá, prozradí Ivanu Dlaskovi v dalším díle pořadu Z archivu osobností. Pořad má premiéru ve čtvrtek 2. května v 19:00 hodin.

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na