Týden s hudbou (50)

  1. 1
  2. 2

Výročí
15. dubna 1803 zemřel Jeroným Brixi, český skladatel a varhaník narozený 20. září 1738. Jako mnich, varhaník a farář komponoval především chrámovou hudbu. Do dnešních dnů se dochovalo pouze málo skladeb.

16. dubna 1838 se narodil Karel Bendl. Český skladatel a sbormistr zemřel 20. září 1897. Vedle Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka byl nejoblíbenějším českým skladatelem druhé poloviny devatenáctého století. Jeho opera Leila se stala hned po Prodané nevěstě druhou českou operou vydanou tiskem. Bendlova tvorba nese znaky mírně sentimentálního romantismu (velmi obdivoval zejména Felixe Mendelsohna-Bartholdy). Často komponoval díla na typicky vlastenecké náměty.

17. dubna 1911 se narodil Josef Kuhn. Český skladatel a varhaník, který zemřel 30. ledna 1984, za svůj život zkomponoval na šedesát děl, a to nejen pro varhany. V okolí Polné sbíral i lidové písně a vytvořil z nich pásmo pro smíšený sbor a klavír.

Osobnost týdne
Přední osobnost české kultury Jan Klusák oslaví 18. dubna osmdesátiny. Při příležitosti životního jubilea skladatele vyšla na CD volná série jeho deseti instrumentálních invencí, které vznikaly v letech 1961 až 2013. Nahrávka s názvem Invence jako bonus nabízí třetí část cyklu Sny, symfonickou báseň Zaniklé štěstí v podání Symfonického orchestru. Zaniklé štěstí je žalozpěv za jeho zemřelou ženu a měl před rokem premiéru na Pražském jaru. Klusák, který sám sebe označuje za „konzervativního avantgardistu“, je autorem zhruba sto třiceti partitur pro divadlo, film a televizi. Mimo jiné složil hudbu pro původně němý snímek Gustava Machatého Erotikon nebo k Dietlovu seriálu Nemocnice na kraji města. Napsal hudbu i pro několik her Divadla Járy Cimrmana, v němž v sedmdesátých letech rovněž hrál. Hudebně spolupracoval například na představeních Hospoda Na Mýtince, Vražda v salonním coupé, Cimrman v říši hudby, Dlouhý, Široký a Krátkozraký. Pražský rodák Jan Klusák se už za studií na gymnáziu soukromě vzdělával v kontrapunktu, harmonii a základech skladby u Jana Kasala. Hudební nadání zdědil po svém otci, který zahynul v koncentračním táboře v Osvětimi. Na Akademii múzických umění studoval kompozici u Jaroslava Řídkého a Pavla Bořkovce. Prošel vlivem neoklasicismu, dodekafonie, experimentů se seriálními technikami až k celkovému uvolnění formy. V jeho tvorbě je znát úcta k hodnotám a jistá spřízněnost s dílem Gustava Mahlera a Bedřicha Smetany, stejně jako mystifikace, ironie a hudební humor. 

Klusákova hudba je spjata zejména s filmy režisérů české nové vlny, především pak Evalda Schorma. V některých si sám zahrál, třeba v Sedmikráskách Věry Chytilové nebo ve filmu Jana Němce O slavnosti a hostech. V říjnu 2006 mu bývalý prezident Václav Klaus udělil medaili Za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění. Získal i zlatou cenu Ochranného svazu autorského za rok 2008 za přínos české hudbě. V současné době dokončuje svou čtvrtou operu Filoktétés, která bude premiérově uvedena 13. května příštího roku v Ostravě a 23. května v Národním divadle v Praze.

18. dubna 1932 se narodila česká operní pěvkyně Naděžda Kniplová. Již od roku 1957 působila v Ústí nad Labem, od roku 1959 ve Státním divadle v Brně, kde mimo jiné triumfovala jako Renata v československé premiéře Prokofjevova Ohnivého anděla. V červenci 1964 se stala sólistkou Národního divadla v Praze, kde se uvedla rolí Ortrudy v Lohengrinovi.

20. dubna 1707 zemřel Johann Christoph Denner, vynálezce klarinetu. Denner, narozen 13. srpna 1655, byl německý nástrojař. První klarinet sestavil okolo roku 1700 na základě podkladů německého matematika Johanna Gabriela Doppelmayra. Klarinety se v orchestrech plně prosadily přibližně od roku 1740 a od té doby jsou důležitou součástí dechové sekce.

Foto Kaapo Kamu, Hana Smejkalová, archiv

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat