Týden s hudbou (55)

redakce, 19.05.2014 0:00

Co přinese tento týden
Pražský filharmonický sbor i letos pokračuje se svými edukativními koncerty pro žáky základních škol. Ten příští se uskuteční v pondělí 19. května v koncertním sále Pražské konzervatoře. Na programu bude hudba Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka.

V pondělí 19. května bude mít na Pražském jaru svůj večer klavírista Daniil Trifonov a také ansámbl Konvergence, který uvede sérii světových premiér. V úterý se mimo jiné na festival vrátí Mahlerův komorní orchestr s norským pianistou Leifem Ove Andsnesem. Ve středu zahraje Moravská filharmonie se slavným violoncellistou Mischou Maiským. Vrcholem tohoto týdne by měl být čtvrteční koncert Vídeňské filharmonie, již bude řídit dirigent Christoph Eschenbach. Jako sólista se představí světově žádaný čínský pianista Lang Lang. Z řady koncertů zmiňme ještě sobotní v Obecním domě, kde zahrají Bamberští symfonikové. Neděli pak zakončí slavný soubor – francouzský barokní orchestr Les Arts Florissants, který provede Monteverdiho Sedmou knihu madrigalů.Na Novoměstské radnici v Praze se v úterý 20. května uskuteční koncert věnovaný legendárnímu dirigentovi Rafaelu Kubelíkovi. Zvláštností je uvedení 2. a 3. věty z Houslového koncertu č. 3 Jana Kubelíka, který se od úmrtí autora nehrál, nyní ho nastudoval houslista Miroslav Vilímec se svým bratrem, klavíristou Vladislavem. Koncert bude spojený se křtem nově vydaného CD Společnosti Jana Kubelíka, na kterém je zachycena řada historických nahrávek slavného houslisty, součástí CD je také novodobá nahrávka 1. houslového koncertu Jana Kubelíka ve verzi pro housle a klavír v provedení bratrů Vilímců.

Na Hudebním festivalu Antonína Dvořáka v Příbrami se 20. května v Galerii Františka Drtikola představí Doležalovo kvarteto.

Ozdobou letošního ročníku festivalu Dvořákova Olomouc se stane jeden z nejvýznamnějších světových violoncellistů Mischa Maisky. V jeho podání zazní v úterý v olomoucké Redutě Dvořákův Violoncellový koncert h moll, se kterým se následně lotyšský virtuos představí také na festivalu Pražské jaro.Martinů fest 2014 – Polička má v příštím týdnu na programu hned tři koncerty. V úterý 20. května to bude koncert Pocta českým mistrům, který představí Trio Martinů ve složení Pavel Šafařík (housle), Jaroslav Matějka (violoncello) a Petr Jiříkovský (klavír). Na programu jsou skladby Vítězslava Nováka, Bohuslava Martinů a Antonína Dvořáka. Ve čtvrtek 22. 5. v kostele sv. Jakuba se uskuteční koncert Pocta Petru Ebenovi, na kterém vystoupí Helena Tamelová (soprán) a Adam Viktora (varhany). Na programu zazní mimo jiné skladby Johanna Sebastiana Bacha, Roberta Schumanna, Bohuslava Martinů, Petra Ebena a další. V pořadí třetím koncertem bude v neděli 25. května v kostele sv. Jakuba Pocta Bohuslavu Martinů. Filharmonie Hradec Králové, kterou bude řídit německý dirigent Andreas Sebastian Weiser, zahraje skladby Bohuslava Martinů, Leoše Janáčka či Antonína Dvořáka.

V pražské Jeruzalémské synagoze bude zahajovací koncert druhého ročníku Cyklu varhanních koncertů. Koná se ve středu 21. května. Na původní historické varhany z dílny pražského varhanáře Emanuela Štěpána Petra zahraje Jan Kalfus. Jeruzalémská synagoga sama o sobě patří mezi nejkrásnější synagogy v Praze. Byla postavena v roce 1906 a představuje unikátní spojení maurské a secesní architektury z počátku dvacátého století. Varhany se do dnešních dnů zachovaly v původním zvukovém stavu dvaceti čtyř rejstříků ve dvou klaviaturách, z nichž každá má padesát čtyři kláves pro hru rukama, a s pedálem o dvaceti sedmi klávesách určených pro hru nohama.

Ve čtvrtek bude slavnostně zahájen hudební festival Janáčkův máj. Zahajovací koncert se uskuteční 22. května. S Janáčkovou filharmonií Ostrava a norským klavírním talentem Christianem Ihle Hadlandem se na něm představí úspěšný a oblíbený dirigent ze Španělska s venezuelskými kořeny, Manuel Hernandéz Silva. Festival potrvá až do 11. června a nabídne dvacet koncertů a představení.V pátek 23. 5. v kostele sv. Františka z Assisi proběhne závěrečný koncert hudebního festivalu Tanvaldské hudební jaro – Vivat varhany. Sólistou koncertu bude Roman Perucki, v jehož podání zazní skladby Bacha, Mendelssohna–Bartholdyho, Markulla a dalších.

Tři desítky mladých klavíristů z několika evropských zemí se zúčastní pátého ročníku Mezinárodní Novákovy klavírní soutěže v rodném městě hudebního skladatele Vítězslava Nováka – v Kamenici nad Lipou. Soutěž se koná 24. a 25. května. Klání v interpretaci Novákových děl i skladeb dalších autorů podstoupí v kamenickém kulturním domě mladí hudebníci do sedmnácti let z Česka, Slovenska, Maďarska a Nizozemska. Soutěží chce město připomenout odkaz svého rodáka, jenž je jako hudební skladatel na rozdíl od slavnějších autorů méně hraný. Setkání hudebníků z různých zemí by mělo přispět k hlubšímu poznání Novákova díla.

Letos poprvé Letní slavnosti staré hudby přicházejí se zvláštním programem pro nejmenší publikum. Projekt s názvem Piccoli – Ententýnum se uskuteční 25. května v prostorách barokního Clam-Gallasova paláce v centru Prahy a nabídne rozmanité hudební i výtvarné dílny pro děti i rodiče.
Zaznamenali jsme v minulém týdnu
Ze zahraničí
Za šest set padesát tisíc dolarů (13,2 milionu korun) se v sobotní aukci prodala kytara George Harrisona, člena legendární britské skupiny Beatles. Oznámil to dnes podle agentury Reuters organizátor, aukční síň Julien’s Auctions. Částka předčila odhady, které jako maximální předpokládanou cenu uváděly šest set tisíc dolarů. Harrison, jenž zemřel v roce 2001, na tento nástroj údajně hrál při nahrávání hitu I Want To Hold Your Hand. Černobílou kytaru Rickenbacker 425, vyrobenou v roce 1962, koupil Harrison v americkém státě Illinois, kam jel navštívit svou sestru. Pak na ni prý několikrát hrál nejen on, ale i jeho spoluhráč z kapely John Lennon, zavražděný v roce 1980.

Praha
V pondělí 12. května zahájila 69. ročník festivalu Pražské jaro Česká filharmonie s šéfdirigentem Jiřím Bělohlávkem. Ve zcela zaplněné Smetanově síni Obecního domu tradičně zazněl cyklus symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany. Erbovní skladba Pražského jara a klasické dílo české hudby provází jeho úvod již po desetiletí. Koncert se opakoval v úterý a ve středu, byl zároveň poctou legendárnímu dirigentovi a zakladateli festivalu Rafaelu Kubelíkovi, od jehož výročí narození letos uplyne sto let. Největší hudební festival klasické hudby potrvá do 3. června. Po mnoha letech ale nebyl na koncertu přítomen prezident republiky.Čeští filharmonici s Bělohlávkem podle muzikologa Petra Vebera z Českého rozhlasu bezpečně prokázali, že cyklus symfonických básní českého klasika je v kontextu světové hudby neopakovatelným dílem, ale také jedinečnou tuzemskou ikonou – krásnou, důvěrně známou skladbou, která souzní s národním a snad i občanským cítěním. „Kubelík a Bělohlávek nemají jako dirigenti mnoho společného, oba ovšem dosáhli velkého mezinárodního respektu. Každý však v jiné situaci: Kubelík v emigraci, jako dlouholetý šéf v Mnichově. … Také Mou vlast předkládá Bělohlávek jinak než Kubelík. Nezdůrazňuje tolik vlastenecké emoce, ale nachází v partituře romantismus jemnějších odstínů. Spíše než velkolepost a citovou vznícenost hledá dokonalost a detaily. Smetanovu skladbu podrobně zná, ale nemůže do ní promítat bolest odloučení, obžalobu těch, kdo uvrhli jeho národ do nesvobody, ani naději – emoce, které tak dlouho patřily ke Kubelíkovu životu a které našly v roce 1990 vděčné rozuzlení,“ napsal Veber v recenzi v Hospodářských novinách. S filharmoniky Bělohlávek podle něj potěšil prostým, nevyhrocovaným pojetím díla, krásnými pomalými tempy a jemností na místech, která to potřebují, důslednou a bohatou proměnlivostí hudby i postupným gradováním šesti básní k hudebnímu a ideovému vrcholu v Blaníku.

Hudební kritička Věra Drápelová z MF Dnes ještě před zahájením festivalu připomněla, že letošní zahájení vyvolává neobyčejnou pozornost ve světě klasické hudby. Koncert živě přenášela nejen Česká televize, ale také internetová televize Arte Concert. Ze záznamu ho pak odvysílaly stanice v téměř třech desítkách zemí, kromě kulturních stanic v Rakousku, Německu a Francii se připojily také kanály v Číně, Japonsku nebo Jihoafrické republice. Promítání koncertu zařadil do svého programu i řetězec jihokorejských kin Megabox. „Spojení Bělohlávka s Českou filharmonií tedy očividně funguje marketingově, ale především umělecky,“ uvedla Drápelová. Také ona si všimla rozdílnosti pojetí Kubelíkovy a Bělohlávkovy interpretace. „Kubelík vedle samozřejmé preciznosti vkládal do hudby v nejlepším slova smyslu romantickou rozevlátost a hlubokou emocionalitu. Naproti tomu Bělohlávkova Má vlast by se nedala charakterizovat jako vypjatě citová. Přesto se dobře poslouchala. Už od Vyšehradu byla v tempech svižnější, ale výtečně vyvážená a nikdy nesklouzávala k uhoněné povrchnosti a vnějškové zvukovosti. Měla v sobě esprit, lehkost a hlavně krásnou zpěvnost. Orchestr svému šéfdirigentovi přirozeně dodal to nejlepší: svítivý a hutný zvuk a bezvadné sólové vstupy,“ míní Drápelová.

Česká filharmonie má podle hudebního publicisty Jindřiha Bálka z Českého rozhlasu s tímto dílem obrovskou a jedinečnou zkušenost, ale znát byla i velmi důkladná příprava, napsal v recenzi pro Lidové noviny. „Jako kdyby se dirigent snažil posunout průzračnost a vyváženost zvuku ještě o stupeň výš. Od prvních taktů bylo zřejmé, že se pracovalo na mnoha detailech a že nikdo nechtěl spoléhat jen na kouzlo okamžiku. Výsledkem bylo precizní provedení v měkkém a vylehčeném zvuku – a s každou další básní přibývalo na bezprostřednosti.“ Jiří Bělohlávek naposledy zahajoval Pražské jaro s orchestrem Pražské konzervatoře před dvěma lety – a předtím dlouho ne. Má podle Bálka za sebou impozantní řadu zahraničních provedení od Tokia přes Londýn, Vídeň či Lipsko. Po mládežnicky živém zahájení teď přidal své kultivované, zralé a klasické pojetí. „A dá se věřit, že s přibývajícími roky nebude Bělohlávek jen mediálně hýčkaným žijícím klasikem české hudby, ale najde další cesty směrem k originalitě a tvůrčí svobodě,“ dodal.Pražské jaro tento týden nabídlo například v neděli 18. května v Obecním domě koncert Pražských symfoniků, které řídil skladatel, dirigent a mluvčí Pražského jara Pavel Trojan. Zazněl například Klavírní koncert č. 2 Sergeje Rachmaninova, jehož sólistou byl mladý izraelský pianista uzbeckého původu Roman Rabinovich. V Rudolfinu vystoupil Freiburgský barokní orchestr se čtyřmi Braniborskými koncerty Johanna Sebastiana Bacha. V sobotu s velkým úspěchem zazpíval v Rudolfinu basbarytonista a sólista Vídeňské státní opery Adam Plachetka, repertoár se skládal z Dvořákových Biblických písní a výběru Smetanových operních árií. Páteční Rudolfinum patřilo legendárnímu lotyšskému houslistovi Gidonu Kremerovi a jeho souboru Kremerata Baltica. Koncert řídila litevská dirigentka Mirga Gražinyte-Tyla. Hudebníci z Pobaltí a Kremer v roli sólisty přednesli mimo jiné v české premiéře skladbu Půlnoc v Rize předního lotyšského soudobého skladatele Artürse Maskatse a serenádu Leonarda Bernsteina. Sólový přídavek od ukrajinského autora Valentyna Sylvestrova věnoval Kremer všem obětem ukrajinské krize. Ve čtvrtek uvedl pianista a skladatel Adam Skoumal ve světové premiéře svůj Koncert pro housle a orchestr, který vznikl na objednávku festivalu.

Osobnost týdne
Letos sedmašedesátiletý Gidon Kremer a zakladatel souboru Kremerata Baltica, který tvoří mladí hudebníci z pobaltských republik, studoval mimo jiné u Davida Oistracha na Moskevské konzervatoři a záhy získal nejrůznější vítězství v náročných světových soutěžích. Je vítězem nejprestižnějších a také nejnáročnějších světových soutěží: Soutěže královny Alžběty v Bruselu (1967) a Mezinárodní soutěže Niccolò Paganiniho a Petra Iljiče Čajkovského. Spolupracoval s celou plejádou vynikajících skladatelů, mnozí pro něj přímo své kompozice napsali. Natočil více než sto dvacet alb. Mnoho z nich získalo prestižní mezinárodní ocenění, například Grand prix du Disque nebo Cenu Unesco. V roce 2010 mu byla udělena Cena za celoživotní dílo na Hudebním festivalu v Istanbulu a v roce 2011 Cena Arthura Rubinsteina Una Vita Nella Musica v Benátkách, která je v hudebním světě jakousi obdobou Nobelovy ceny.

Vítězem šedesátého šestého ročníku mezinárodní hudební soutěže Pražského jara v oboru hoboj se stal šestadvacetiletý Johanes Grosso z Francie. V oboru fagot přiřkla porota vítězství o tři roky mladšímu Janu Hudečkovi z pražské Akademie múzických umění. Do soutěže se v obou oborech přihlásilo celkem dvě stě devadesát pět účastníků z přibližně čtyř desítek států, loni to bylo celkem sto třicet čtyři účastníků z dvaceti osmi států. Při vyhlašování laureátů v Brožíkově síni Staroměstské radnice oznámil svůj odchod z funkce kvůli pokročilému věku předseda Soutěžní komise mezinárodní hudební soutěže Jiří Hlaváč. Jeho nástupcem bude Michal Kaňka. Letošní ročník soutěže přilákal v oborech hoboj a fagot rekordní počet účastníků. V oboru hoboj se přihlásilo sto osmdesát čtyři kandidátů ze třiceti šesti zemí, v oboru fagot přišlo sto jedenáct přihlášek z dvaceti dvou zemí. Z obou oborů komise anonymním poslechem vybrala shodně šedesát dva soutěžících pro první kolo.

Ochrannému svazu autorskému, který zastupuje majitele autorských práv k hudebním dílům, loni klesly příjmy meziročně o dvě procenta na 851,8 milionu korun. Na poklesu se podílela zejména reprodukovaná hudba, jejíž propad ale svazu kompenzoval výrazný nárůst odměn za internet a živou hudbu. Vyplývá to z výroční zprávy Ochranného svazu autorského. Rekordní příjmy osm set osmdesát čtyři milionů korun Ochranný svaz autorský zaznamenal v roce 2011.

Pražský hudební festival Letní slavnosti staré hudby s podtitulem Slasti a milosti se letos zaměří na světskou a duchovní hudbu, jejich kontrasty i vzájemné prolínání. Jak v uplynulém týdnu oznámili pořadatelé, v programu patnáctého ročníku od 14. července do 6. srpna zazní barokní díla, která byla uvedena při příležitosti pražské korunovace císaře Karla VI., lidová hudba z Iberského poloostrova či středověké hymny a žalmy z katedrály Notre-Dame v Paříži. Programu vévodí známý andaluský ansámbl Accademia del piacere, charismatický německý soubor Echo du Danube či hvězdné trio Bauwien van der Meer, Richard Egarr a Masumi Nagasawa. Nechybí ani pěvecké hvězdy – letos se představí Isabelle Druet a Alain Buet.

Spojení hudby a politiky od roku 1848 do současnosti představuje výstava v Národním památníku na Vítkově. Národní muzeum v Praze ji připravilo k Roku české hudby. Zájemcům přiblíží pomocí zvukových nahrávek i audiovizuálních záznamů různé formy spojení hudby a politiky v českých zemích. Hudbu představí jako nástroj politické moci i formu protestu proti ní. Z pozoruhodných exponátů jsou vystaveny například originál Smetanovy Písně Svobody z roku 1848, čelenka Libuše z pozůstalosti Emy Destinnové, terezínská partitura dětské opery Brundibár Hanse Krásy, doživotní Zlatý Slavík pro Martu Kubišovou z roku 1990 či mixážní pult skupiny Plastic People of the Universe ze začátku sedmdesátých let. Výstava Hudba a politika potrvá v Národním památníku na Vítkově až do března příštího roku.

Předehra a závěrečné proroctví z opery Bedřicha Smetany Libuše 18. května v Praze otevřely a zakončily slavnostní galakoncert Národního divadla k Roku české hudby. Smetana Libuši zkomponoval právě k otevření budovy Národního divadla. České operní gala pod taktovkou hudebního ředitele Opery Národního divadla Roberta Jindry představilo klenoty české opery. Regiony
Komorní filharmonie Pardubice vstoupí do příští koncertní sezony s novým šéfdirigentem. Marka Ivanoviće nahradí na této pozici Peter Feranec. Ivanović nastupuje do čela Národního divadla v Brně, s pardubickou filharmonií bude nadále působit jako hostující dirigent.

Symfonií č. 4 Gustava Mahlera začal ve čtvrtek v kostele Povýšení svatého Kříže v Jihlavě festival Hudba tisíců – Mahler Jihlava 2014. Hlavním tématem jeho třináctého ročníku je vazba skladatele Gustava Mahlera na české prostředí a českou hudbu. Závěrečný koncert se uskuteční 18. června, poslední ze souvisejících doprovodných akcí je na programu 6. července.

V pátek 16. května začal v Poličce sedmnáctý ročník hudebního festivalu Martinů fest. Koncertní části tradičně předcházel pietní akt u hrobu skladatele Bohuslava Martinů. První hudební večer se věnoval klavíristovi a skladateli Josefu Páleníčkovi, od jehož narození uplyne v červenci sto let.

Mezinárodní festival Janáček Brno 2014, který se uskuteční od 21. do 29. listopadu na několika brněnských scénách, chce neokázalým způsobem oslavit sto šedesáté výročí narození skladatele Leoše Janáčka. Podrobný program zveřejnilo v uplynulém týdnu vedení festivalu. Den předem v Brně začne mezinárodní konference Opera Europa, která se koná k Roku České hudby. Festival Janáček Brno se koná jednou za dva roky, střídá se s Moravským podzimem. Letos se uskuteční počtvrté. „Rozhodli jsme se, že janáčkovský festival trochu odlehčíme a uvedeme některá jeho zamilovaná díla,“ uvedl muzikolog Jiří Zahrádka. Z finančních důvodů však nezazní avizovaná opera Luisa Gustava Charpentiera, kterou prý měl skladatel z operní tvorby nejraději. Ředitel Glaser potvrdil, že v této chvíli není pokryt rozpočet festivalu, protože zatím nejsou schválené všechny dotace.

Hostem galakoncertu německého tenoristy Jonase Kaufmanna, který zahájí dvacátý třetí ročník Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov, bude podle nejnovějšího upřesnění pořadatelů 18. července korejská sopranistka Soo Yeon Kim. Třiatřicetiletá pěvkyně na letní scéně P2 zazpívá také slavnou Rusalčinu árii Měsíčku na nebi hlubokém. Jonas Kaufmann vystoupí za doprovodu Symfonického orchestru Českého rozhlasu pod taktovkou Jochena Reidera v programu složeném ze slavných operních árií. Výročí
Devadesáté narozeniny oslaví 22. května francouzský šansoniér Charles Aznavour.